Rodiči malého tapíra jsou dvanáctiletý samec Venoušek pocházející ze Zoo Norimberk v Německu a třináctiletá samice Vanesa. Ta se narodila v jihlavské zoo. Společnost mladé tapíří rodině dělá zkušená dvacetiletá samice Charlota. „Je maminkou Vanesy a tedy babičkou malého tapířího samce,“ informoval mluvčí zoologické zahrady Martin Maláč.
Stejně jako všechna tapíří mláďata je i jihlavský malý tapír na rozdíl od svých rodičů pestře zbarvený. Na tmavě hnědém podkladu má spoustu světlých pruhů, takže trochu připomíná sele divokého prasete.
Mládě tapíra v jihlavské zoologické zahradě.
„Jde o důmyslné maskování, které nehybné mládě ve hře světla a stínů pralesního podrostu činí takřka neviditelným,“ vysvětlila ředitelka zoo Eliška Kubíková.
Tapíří sameček se má podle ošetřovatelů čile k světu, i když stejně jako každé mládě zatím hodně odpočívá. První odvážné kroky zatím dělá uvnitř pavilonu tapírů, kapybar a papoušků ara, kde ho mohou vidět i návštěvníci. „Jakmile bude alespoň trochu slunečné počasí, začnou chovatelé pouštět tapíry na chvíli i do venkovního výběhu,“ dodal Maláč.
Tapíři jsou velice zvláštní čeledí lichokopytníků, která obývá ve třech druzích Jižní a Střední Ameriku, jeden druh tapíra žije v jihovýchodní Asii. Ačkoliv se jim příliš nepodobají, jsou nejbližšími příbuznými nosorožců, koní a zeber. Pro všechny tapíry je typické mohutné tělo na krátkých nohách, které mají vpředu čtyři a vzadu tři prsty.
Nejnápadnějším znakem tapírů je prodloužený citlivý nos, který tvoří krátký chobot, s jehož pomocí si tapíři hledají potravu. Tapíři se také někdy nazývají „živoucí fosilie“, protože stejně jako oni vypadali ve třetihorách i předkové nosorožců a koní.
