Nový uranový důl by se mezi Polnou a Přibyslaví na Vysočině podle tvrzení ekologů měl začít hloubit již v roce 2019. Vyplývá to z údajného dokumentu pro vládu, který se spolkům podařilo získat ze zdrojů z ministerstva.
Diskuze v PolnéSpolek Naše budoucnost bez uranu připravil debatu o problematice „Těžba uranu na ložisku Brzkov?“ a to na 13. 11. 2014 od 18 hodin v Městském kině v Polné a na 14. 11. 2014 od 17 hodin v zasedací místnosti MěÚ v Přibyslavi. |
„Platná surovinová politika České republiky s novou těžbou uranu nepočítá. Návrh ministra Mládka je tak s touto koncepcí v příkrém rozporu,“ uvedl Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla.
Ministerstvo ale tvrzení odmítá. „V materiálu do vlády se hovoří pouze o legislativní přípravě zahájení možné těžby, tedy vůbec ne o vlastním zahájení těžby. O jejím případném zahájení přitom, jak již současná vláda několikrát sdělila, v rámci svého volebního období vůbec rozhodovat nebude,“ reagoval na tvrzení ekologů mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miroslav Kynčl.
Starostové okolních obcí a spolky odmítající těžbu uranu však už dříve podepsali společné memorandum, v němž požádali o zastavení jakýchkoliv snah o přípravu těžby uranu.
Obyvatelé okolí se obávají ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, devastace krajiny, i navýšení těžké nákladní dopravy.
„Chceme žít v neporušené přírodě a zdravém životním prostředí. Těžba uranové rudy doslova za humny našich obydlí negativně ovlivní život této i následujících generací v širokém okolí,“ uvedla Marie Vencová ze spolku Naše Budoucnost bez uranu.
Rovněž 1 700 lidí připojilo svůj podpis pod petici odmítající těžbu uranu na Vysočině, kterou obdržel premiér Bohuslav Sobotka. I ten totiž před časem vyjádřil podporu znovuobnovení těžby (více čtěte zde).
„Já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu vytvoření pracovních míst,“ uvedl Sobotka při návštěvě uranového dolu v Dolní Rožínce (více zde).
Podle Sequense ale ani Sobotkův argument s vyřešením dalšího osudu horníků v nedaleké Dolní Rožínce neobstojí.
„Nemá žádný smysl přesunout sociální problém s horníky na končícím dole v Rožné na novou lokalitu a ještě poškodit životní prostředí, jen abychom si udrželi primát, že provozujeme poslední uranový důl v Evropě,“ dodal.
Uran z Brzkova jaderné elektrárny nezasytíJaderná elektrárna Dukovany a Jaderná elektrárna Temelín potřebují pro roční provoz cca 610 tun uranu. Odhadovaná kapacita těžby v novém dole v Brzkově je 200 tun ročně, |
„Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice lze dle ministerstva vytěžit 2 940 až 4 440 tun uranu, což nezajistí těžbu na více než dvacet let. Poté budou obce v okolí dolu stát před stejným sociálním problémem jako dnes obce v okolí Rožné. Množství dostupného uranu neřeší ani energetickou bezpečnost České republiky. I při optimistickém scénáři by nepokrylo provoz reaktorů v Dukovanech a Temelíně na více než sedm let v situaci, kdy je na světovém trhu i do budoucna očekáván přebytek uranu nad poptávkou,“ uvádí ve společném tiskovém prohlášení odpůrci těžby uranu.
„Podle současných výsledků průzkumu ložiska je skutečně ověřena existence 4 400 tun uranu. To však neznamená, že se jedná o konečné číslo. Součástí případné těžby se stanou i práce související s doprůzkumem ložiska, zejména ve větších hloubkách. A podle zkušeností z minulosti, například u ložiska v Dolní Rožínce, lze předpokládat, že se tímto způsobem ověří existence dalšího množství ´těžitelného´ uranu, který by těžbu prodloužil o další roky či desítky let,“ tvrdí Kynčl. „Do úvahy je přitom nutné vzít, že i stávající geologické metody neumožňují skutečný rozsah ložiska určit s větší přesností,“ dodal.
Několik milionů tun vytěžené uranové rudy má být převáženo ke zpracování na stávající chemickou úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. To ale nebude možné bez zásadní rekonstrukce dožívající technologie úpravny a dalšího navýšení kapacity odkališť. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci úpravny a odkaliště ale nemá státní podnik Diamo vlastní peníze. Rozhodnutí o formě financování chce ministerstvo odkázat až nové vládě do roku 2018.
Podle odpůrců těžby navíc bude muset být ze státního rozpočtu financována také sanace a rekultivace dolu Rožná a chemické úpravny.
Starosta Brzkova podal stížnost
V územním plánu v okolí naleziště uranu u Brzkova nedaleko Přibyslavi by měla být stavební uzávěra. Jenže takový krok by znamenal, že se obec nebude moci dál rozvíjet. Ta při tom chce lákat investory a připravovat pozemky pro rodinné domy.
„Připravujeme územní plán a pokud by nám do něj vložili stavební uzávěru, zbrzdí to rozvoj Brzkova,“ nelíbí se starostovi Aleši Bořilovi. Krajští radní už letos v červenci dali souhlas s vymezením lokality pro budoucí případnou těžbu uranu.
„Způsob ochrany ložiskového území pro případnou těžbu by mělo stanovit ministerstvo průmyslu a obchodu,“ sdělil v pondělí odpoledne radní Kraje Vysočina Martin Hyský, který dokument předložil v červenci krajským radním ke schválení. „Rada kraje vydala souhlasné stanovisko, šlo o vymezení území pro stanovení ochrany,“ vysvětlil Hyský.
„Podával jsem proto stížnost na jednání rady Kraje Vysočina,“ nelíbí se starostovi Brzkova. A krajští zastupitelé o tomto tématu budou jednat. „Na základě dohody na minulém zastupitelstvu bude 18. listopadu předána informace o lokalitě Brzkov, v této věci je mezi zastupiteli očekávána diskuze,“ reagovala mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.
U Brzkova se těžilo v rámci průzkumu ložiska v letech 1988 až 1990, v jedné jámě. Vzniklo tehdy celkem 6,6 kilometru důlního díla. Vytěženo tehdy bylo celkem 65,3 tuny uranu. Hloubka dobývání byla 300 metrů pod povrchem. Po likvidaci dolu bylo podzemí zatopeno.
