Když Marek Juránek usedá za volant jihlavského autobusu, dobře ví, co ho čeká. U Dopravního podniku města Jihlavy (DPMJ) pracuje už devět let a sám na sobě pociťuje, jak se provoz ve městě mění. „Každý rok je znát, že je doprava hustší a náročnější. Provozní shon rok od roku sílí,“ popisuje.
S blížícím se koncem léta mají navíc řidiči v nohách další náročné období plné dopravních komplikací. Letošní rok přinesl podle Juránka v červnu „šokovou terapii“ v podobě oprav krajské páteřní silnice silnice II/602 středem krajského města a s ním spojených uzavírek. A na příští rok se už chystá uzavírka a rekonstrukce Znojemského mostu. „To bude takové vyvrcholení, pověstná třešnička na dortu. Pak už snad bude klid,“ usmívá se Jurásek.
Do toho se řidiči potýkají s rostoucí agresivitou cestujících, u které se člověk musí naučit vyhodnotit, co vůbec stojí za řešení.
Obměna dýchá modernou i ekologií
Zatímco lidská stránka práce v MHD je čím dál vypjatější, samotné zázemí a vozový park procházejí radikální proměnou. Podle ředitele dopravního podniku Radima Rovnera jde o největší obměnu od roku 2010. Během čtvrt roku podnik obmění celkem 24 vozů, přičemž celá jihlavská flotila ročně najezdí úctyhodných 2 900 000 kilometrů.
„U těch starých autobusů, které jsou teď na ráně s vyřazením, je největším hendikepem opotřebovanost,“ uvědomuje si Jurásek. „Ty vozy mají třináct let a některé už v městském provozu atakují milion najetých kilometrů, což se na nich podepsalo úplně ve všem. U nových autobusů se toto opotřebení pochopitelně maže, protože je to nový stroj.“
Zatímco elektrická trakce je kompletně podpořena dotačními projekty, autobusy musí podnik financovat ze svého. Obměna proto probíhá postupně – na konci loňského roku vyrazily do provozu dva vozy, minulý týden přibyly další tři a dva další dorazí v dubnu příštího roku.
Skvěle se osvědčil také menší desetipůlmetrový autobus z roku 2024 pro obsluhu místních částí. „Z toho, co jsme nakoupili, má nejlepší vlastnosti poměr cena, výkon, spotřeba a disponibilita,“ říká Rovner s tím, že s měsíčním nájezdem až 8 500 kilometrů v krátkých trasách rozhodně není obvyklý.
Desítky vozů a konečně platba kartou. Jihlavský dopravní podnik chystá novinky |
Jihlavské autobusy navíc ze 70 procent jezdí na ekologický bioplyn z bioplynky v Hrádku v Humpolci, což díky čistotě paliva přináší „daleko menší poruchy motorů“. V záloze pro krizové situace zůstávají poslední dva naftové vozy, které od začátku roku najely dohromady pouhých 2 500 kilometrů.
Rovner přitom u nových vozů dbá i na prověřený vzhled. „Design manuál vozů jsme si schválili už dříve a jedná se o standardní koncepci. Ačkoliv mě mnozí nutí změnit barevný vizuál, v dopravním podniku se držíme barev, které jsou pro nás typické již delší dobu,“ vysvětluje ředitel s tím, že zásadní je především interiér, jejž se snaží přizpůsobit moderním trendům tak, aby se cestujícím líbil.
Samozřejmostí je celovozová klimatizace, kterou všichni ocení zejména vzhledem k náročným podmínkám, jimž čelí už třetí léto za sebou. „Novinkou je také klimatizované a odvětrávané sedadlo řidiče, které doplňuje nejen samotnou kabinu,“ dodává Rovner. „Vybavení zahrnuje moderní informační systém, jejž předpokládáme využít i v navazujícím tendru. Do provozu dorazily tři vozy s inventárními čísly 243 až 245.
Záchrana flotily, nebo zdroj vrásek?
Když přijdou na řadu zcela nové stroje, pohled řidičů bývá ambivalentní. Na jedné straně staré autobusy po třinácti letech provozu a atakování hranice milionu najetých kilometrů trápila obrovská opotřebovanost. Na straně druhé přinášejí moderní technologie, které nařizuje legislativa, řidičům v hustém provozu spíše vrásky.
„Některé věci jsou samozřejmě plus pro komfort, jako je autorádio nebo lednička. Pak jsou tu ale asistenty, které dnes nařizuje legislativa – hlídání mrtvých úhlů, rychlosti či bdělosti,“ vysvětluje řidič Juránek. Systémy však podle něj v provozu selhávají, vyvolávají falešné poplachy, špatně načítají rychlost kvůli zapomenutým dopravním značkám, a „v tomhle ohledu, přestože by měla technologie práci ulehčit, to řidičům spíše komplikuje život.“
Ještě masivnější injekci dostává elektrická trakce. Celková investice do 20 nových trolejbusů dosáhne 275,5 milionu korun bez DPH. První tři parciální trolejbusy dorazí už třetí týden v září, v říjnu naváže dodávka dvanácti dalších vozů a v únoru 2027 přibudou poslední čtyři parciální vozy pořízené díky dotaci z programu Transgov.
Ředitel Radim Rovner přibližuje i cenovky bez DPH: standardní trolejbus stojí 11,5 milionu korun, verze na trakční baterii 15,5 milionu korun a autobus vyjde na sedm milionů korun.
Po dokončení celé modernizační vlny v roce 2028 se počítá s tím, že se jihlavská flotila ustálí na 72 vozidlech – 42 trolejbusech a 30 autobusech.
Staré vozy dostanou novou šanci na UkrajiněZajímavý osud čeká vyřazované vozy. Kvůli přísným dotačním podmínkám nesmějí nadále sloužit v tuzemské veřejné dopravě, a tak se Jihlava rozhodla pro pomoc Ukrajině – staré trolejbusy putují do Lvova. „Už druhým rokem je budeme darovat na Ukrajinu. I kdybychom je prodali nějakému subjektu, ať už sběrateli, nebo někomu, kdo by je chtěl, tak je to příjmem dotačního projektu. A o ten příjem by se nám dotace krátila. Nám tato forma pomoci dává větší smysl,“ vysvětluje ředitel Dopravního podniku města Jihlavy Radim Rovner. Všechny náklady spojené s transportem si hradí příjemce daru. Jihlavský dopravní podnik vozy připraví k odvozu a ukrajinskou stranu proškolí. „Samozřejmě si zásadní komponenty odbavovacího nebo informačního systému, který oni nepotřebují, sundáme. Jeden nebo dva vozy si necháváme na takzvanou kanibalizaci – šest vozů té řady, co se vyřazují, zůstává. Z nich si vezmeme klíčové součásti tak, abychom je případně nemuseli pak kupovat. Snažíme se chovat maximálně šetrně,“ doplňuje Rovner. Logistika celé akce je přitom v plném proudu. „Během příštího týdne tu už budu mít tři mechaniky z toho dopravního podniku ve Lvově, kteří si ty vozy osahají, udělají si na nich nějakou základní údržbu, podívají se na ně. Budeme tu mít tlumočníka, pracovníka z Ukrajiny, který pracuje na jiném našem středisku, abychom maximalizovali možnost jejich nasazení na Ukrajině,“ popisuje ředitel. Podobný krok Jihlava nečiní poprvé. Jak připomíná primátor Jihlavy Petr Ryška (ODS), první várku vyřazených vozů město poslalo už dříve do Ivano-Frankivsku. „Oni jsou za to celkem vděční, protože teď skoro padesát procent rozpočtu jde na válku. Takže neobnovují téměř nic. Jsou docela šikovní, takže i to, co se tady už nepoužívá, tak opraví a využijí,“ říká primátor. |
