Brachetka zastavil vedle naleštěných módních novinek svého trabanta s cedulkou: První Jéňův lhánický elektromobil.
Rok výroby jeho vozu je 1973. Na elektřinu si auto přestavěl v roce 1992 a za téměř dvě desetiletí s ním najezdil přes 40 tisíc kilometrů.
"Bylo to hlavně z ekonomických důvodů. Je to nejlevnější zdroj. V začátku vycházely náklady při dobíjení nočním proudem na osm korun na sto kilometrů. Po zdražení elektřiny je to asi 25 korun. Jsem elektrikář, tak mě to bavilo. Udělal jsem si přestavbu sám," prozradil Brachetka.
Elektromobily |
Podle stavitele byli policisté na okrese jeho autem v roce 1992 nadšení. S elektrickým trabantem jezdil hlavně po vesnici a jejím okolí.
Teď už auto stává odhlášené ve stodole, ale je na něm vidět, že je udržované a občas si určitě vyjede.
Doba nabíjení je podle majitele osm hodin. "Při jedničce jede třicítkou, na dvojku pak šedesátikilometrovou rychlostí," říká Brachetka. Trápí ho jen dojezd, 25 kilometrů je pro praktické využití trochu málo.
Elektromobily na stovky kilometrů
"Využili jsme tak trochu toho, že elektromobily mají hodně společného s vodní elektrárnou, i tato přečerpávací je jakousi formou rekuperace," vysvětlil záměr akce Jaromír Marušinec, předseda Asociace elektromobilového průmyslu.
I on přijel do Dalešic elektromobilem, ale trochu větším a rychlejším, než je ten Jéňův lhánický.
Jeho Super el-2 vyrobili brněnští studenti na podvozku Škody Superb. Dojezd tohoto elektromobilu je 220 kilometrů.
"Dobíjí se rychlonabíječkou za třicet minut. Maximální rychlost jízdy je 170 kilometrů za hodinu," sděluje Marušinec.
