„Nastává v případech, kdy má jedinec více tmavého pigmentu. Obvyklé zbarvení u koček bažinných je totiž pískově hnědé. Melanismus se objevuje například také u levhartů či jaguárů,“ říká Simona Kubičková, vedoucí marketingu zoologické zahrady.
Zoo má teď nově sestavený mladý a perspektivní chovný pár koček bažinných. Chovatelé doufají, že se od nich brzy dočkají i potomků. V Jihlavě se totiž mláďata této kočky narodila naposledy v roce 2015.
Mladý dvouletý kocour pochází z německého Ascherslebenu a do Jihlavy přišel už loni. Lidé ho však zatím neměli příležitost spatřit. Umístěn byl v zázemí zahrady.
Partnerkou mu je stejně stará a rovněž nově příchozí samice, která pochází z Polska. Ta je na rozdíl od samce pískově hnědá.
Jakou by mohla mít jejich případná mláďata barvu? „To se uvidí. V úvahu přicházejí obě varianty – světlá i tmavá,“ tvrdí Simona Kubičková.
Koťata bývají mourovatá
Kočka bažinná je dlouhonohá kočkovitá šelma, která může vážit až 15 kilogramů. Ze všech koček rodu Felis je největší a má v poměru k tělu nejdelší nohy a nejkratší ocas. Tím se trochu podobá rysům, a proto se jí také říká kočka rysová, rys bažinný nebo také rysec.
Tento druh je rozšířený v oblasti delty Nilu, na Blízkém východě, ve Střední Asii a na poloostrovech Přední a Zadní Indie. Obývají okolí řek, jezer a mořských lagun, velké porosty rákosin a pobřežní vegetace. Objevují se však i v sušších oblastech pouští a polopouští, vždy však alespoň poblíž vodních toků. Žijí samotářsky, setkávají se pouze v období páření.
Samice rodí většinou tři až čtyři mourovatá koťata. Až později vzorování ztrácí. Kočky bažinné loví vodní ptactvo, malé druhy savců, obojživelníky, ryby i plazy. Výjimečně si troufnou i na malé gazely nebo kozy a ovce. Ve starověkém Egyptě byly chovány a cvičeny k lovu vodního ptactva.
V expozici šelem si hraje i samička margayeKdyby v jihlavské zoologické zahradě vyhlásili soutěž o nejroztomilejší mládě, pak malá samička margaye, jež se narodila 7. prosince, by se zcela jistě umístila na prvních příčkách. Mládě této malé kočkovité šelmy je nyní ve věku, kdy návštěvníky zaujme také svou hravostí, kterou předvádí v expozici šelem. Tam je v jednom výběhu společně se svou matkou. Margay je vzácný druh kočkovité šelmy z Jižní Ameriky. Na první pohled návštěvníky upoutají jeho velké výrazné oči, dlouhý ocas a rovněž krásná kresba kožešiny. Otcem kotěte je samec Yoro, který přišel do Jihlavy v roce 2010. Dlouhá léta byl však ve výběhu sám. Vhodnou partnerku se mu podařilo najít až v roce 2016. Jedenáctiletá samička Hervée pochází stejně jako samec z Francie. Oba jsou zkušení rodiče. „Společně u nás přivedli na svět už šest mláďat. Ta od nás následně odcházela například do Magdeburgu, Novosibirsku i do Košic,“ říká Simona Kubičková, vedoucí marketingu Zoo Jihlava. Kocourovi se daří i přes jeho handicap. Utrpěl úraz – přišel o jednu tlapku. „Nevadí mu to však ani v životě, ani v rozmnožování,“ dodává Kubičková. Margay obývá jihoamerické tropické deštné pralesy. Žije hlavně v korunách stromů, kde v noci loví ptáky a drobné savce včetně opic. Na zem téměř neslézá. Zajímavostí je, že margay spolu s levhartem obláčkovým se dokážou jako jediné kočky pohybovat po kmeni hlavou dolů. Mláďata dosahují dospělosti přibližně po dvanácti měsících. V zajetí se mohou tato zvířata dožít až dvaceti let. |