Ve své tvorbě se Milan Med zaměřil na znázornění krásy lidského pohybu. Svou pozornost věnoval například baletkám Národního divadla nebo gymnastkám. Maloval třeba i Věru Čáslavskou. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Malíře Meda fascinovaly gymnastky a baletky, maloval i Věru Čáslavskou

  • 0
Akademický malíř Milan Med si vždy potichu sedl do baletního sálu Národního divadla v Praze. A klidně celý den, fascinován krásou pohybu, v tichosti zachycoval těla baletek při tanci. S jeho tvorbou se tento týden mohou zájemci seznámit v galerii v Havlíčkově Brodě, kde Med kdysi studoval.

Milan Med  se narodil v roce 1930 v Humpolci a gymnázium vystudoval právě v Havlíčkově Brodě. Mimo jiné se zde seznámil i se svou budoucí ženou. K Vysočině měl proto velmi blízko.

Fotogalerie

„Vždy se sem velmi rád vracel,“ říká jeho syn Marek Med, jenž spravuje otcovu pozůstalost. Nynější výstava v Havlíčkově Brodě je umělcova vůbec první od jeho úmrtí v roce 2010.

Trvalou Medovou inspirací byly gymnastika, balet a tanec. Rád zaznamenával jednotlivé fáze pohybu tanečnic, baletek i sportovkyň. Vznikaly tak jedinečné obrazy, kresby a skicy oslavující krásu a ladnost lidského těla.

„Figurální kresbou byl fascinovaný už v průběhu svých studií. Ale mělo to svůj vývoj. Ve větším měřítku se to projevilo až později. Nejprve kreslil statické portréty, zátiší, akty, ale později převládala touha zachytit pohyb,“ vysvětluje jeho syn.

Med ve svých dílech dokázal pohyb rozložit do několika fází

Proto začal Milan Med chodit do tělocvičen, zkušebních sálů nebo zákulisí divadla. V sedmdesátých letech začal zachycovat rotující či kmitající těla gymnastek.

V jeho tvorbě je mnoho drobných kreseb tuší nebo pastelem zachycených na papír nebo notovou partituru, z nichž pak čerpal náměty pro monumentální olejové malby. Výsledkem jsou díla, na nichž je pohyb rozložen do několika fází, jež navozují iluzi dynamiky, rychlosti a síly.

Vytvořil také mnoho obrazů sedminásobné olympijské vítězky Věry Čáslavské. „Jsou to nejenom větší plátna a portréty, ale i pohybové záznamy,“ připomíná Marek Med, jenž často otce navštěvoval v jeho malířském ateliéru s výhledem na Pražský hrad.

Jeden z portrétů Věry Čáslavské můžou návštěvníci spatřit i na brodské výstavě. V tomto životním období Milan Med publikoval gymnastické obrazy v amerických časopisech The Modern Gymnast a Mademoiselle Gymnast.

Jeho plátna zdobí sportovní centra v Edmontonu i Forth Worthu

V osmdesátých letech se hlavní náplní Medovy malířské a kreslířské tvorby stal svět klasického baletu.

„Kromě pohybu, dynamiky a krásy baletu zachycoval i psychickou stránku tanečnic. Ať už je to výraz baletky v hluboké koncentraci před vystoupením nebo ve vrcholném a vypjatém okamžiku tance nebo naopak ve stavu vyčerpání po namáhavém výkonu,“ popisuje Marek Med otcovu tvorbu.

Milan Med

Malíř Milan Med na autoportrétu.
  • Narodil se v roce 1930 v Humpolci, zemřel 17. července 2010 v Praze.
  • Vystudoval Gymnázium v Havlíčkově Brodě a poté Akademii výtvarného umění v Praze. Studoval portrétní a figurální malbu u Vratislava Nechleby.
  • Vzdělání si doplnil návštěvami přednášek antropologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V letech 1975 až 1978 byl i řádným posluchačem na Fakultě všeobecného lékařství UK.
  • Zabýval se výzkumem v oblasti anatomie a vývoje pohybového ústrojí člověka.
  • Uznání si vysloužil i jako ilustrátor odborné lékařské literatury.

Jeho obrazy najdou lidé například v baletních zkušebnách Národního divadla a Pražské taneční konzervatoře. Některé olejomalby, monumentálně pojaté figurální kompozice s tematikou gymnastiky, jsou umístěny i ve veřejných budovách. Například ve sportovním areálu v Praze-Radlicích, ve sportovní hale ve Forth Worth v USA či ve sportovním klubu města Edmonton v Kanadě.

Milan Med chtěl znát lidské tělo opravdu dokonale. I proto chodil na přednášky z antropologie a v druhé polovině sedmdesátých let byl řádným posluchačem na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze.

Zabýval se výzkumem v oblasti anatomie a vývoje pohybového ústrojí člověka. Byl i významným malířem a ilustrátorem lékařské literatury na Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Karanténa v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 11. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar