„V muzeu jsme čtyři a každý na to máme úplně jiný názor,“ krčí nad novinkou rameny historik havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Michal Kamp.
„Já osobně jsem rozpačitý. Připomíná mi to vyobrazeného boha slunce kmene Inků. A kolega je z toho zase nadšený, jak jde o vzácnou malbu, a považuje za správné, že ji město přiznalo,“ dodává.
Kompletní rekonstrukce Staré radnice, nejvýznamnější budovy na hlavním brodském náměstí, byla dokončena po několika letech. Lešení, které zakrývalo nanášení nové fasády, zmizelo jen před pár dny.
Zlaté slunce z fasády budovy svítí na tom nejprestižnějším možném místě, pod hodinami a kostlivcem Hnátem. Nahradilo původně vyobrazený městský znak, nikoliv však bezdůvodně.
Vzácná malba ze 17. století se skrývala pod městským znakem
Při opravě fasády pod umělohmotnou kruhovou deskou s městským znakem totiž našli dělníci pozůstatky původní renesanční fresky - zlaté slunce na modrém kruhovém poli. Malba by měla pocházet z roku 1668, z doby obnovy budovy po požáru (více o objevu čtěte zde).
Někteří odborníci přiznání malby chválí, podle jiných se freska ze 17. století na průčelí Staré radnice, jež dostalo svou dnešní podobu až o 200 let později, příliš nehodí.
„Je to jeden z nejvzácnějších objevů, které jsme v posledních letech udělali. Je to doklad o původní výmalbě z období přechodu renesance a baroka a jeden z minima takových fragmentů na náměstí, který se dochoval,“ rozplýval se nad malbou havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.
Město se proto rozhodlo, že malbu nebude zakrývat, ale naopak ji přizná a nechá zrestaurovat.
„Originální torzo s původní omítkou jsme zakonzervovali a přetřeli ochranným tenkým štukem. Do něho restaurátorka překreslila přesnou kopii malby a doplnila ty části, které se v původní podobě nedochovaly,“ popsal postup obnovy Honzárek.
Podle něj jsou s takovým krokem velice spokojeni památkáři i celá řada odborníků. „Mám zatím jen samé pozitivní ohlasy,“ podotkl.
Do průčelí radnice z 19. století se nehodí, říká kunsthistorik
Jenže i mezi odborníky se najdou kritici. Třeba kunsthistorik Petr Horák by volil jinou prezentaci malby. „Na současné fasádě je poněkud nekontextuálním a historickým zásahem, navíc je krajně nejistá také ikonografická interpretace dochovaného torza malby,“ domnívá se.
Současná podoba průčelí Staré radnice totiž pochází z podstatné části z 19. století, kdy byla stavba po dalším požáru z roku 1834 rekonstruována. „Nešlo jen o drobné změny a ornamentiku, ale například o dostavění celé vížky nad hodinami,“ upozornil Horák.
Do kontextu tak slunce ze 17. století podle jeho mínění příliš nezapadá. S touto tezí souhlasí i historik Michal Kamp.
Jak Horák doplňuje, je postup města ukázkou takzvané analytické metody památkové péče. Ta klade důraz na odhalení a prezentaci historických detailů, které pozdější stavební vývoj památky zakryl.
„Od poloviny minulého století se od této metody zvolna upouští, protože až příliš často vede k nežádoucímu narušení celistvosti objektu a jeho působivosti,“ tvrdí historik umění.
Malba se spíš líbí mladým, starší lidé nad ní kroutí hlavami
Podobně jako názory odborníků se liší i mínění laické veřejnosti. „Je to pěkné, mně se to líbí. Je to hodně neobvyklé, a proto i neokoukané a originální,“ poznamenala pro MF DNES jedna oslovená mladá žena na náměstí.
„Největší radost z toho obrázku měl můj čtyřletý syn. Vypadá to roztomile,“ dodala.
Neplatí to stoprocentně, ale mladší generace si novou podobu Staré radnice vesměs pochvaluje. Více negativních reakcí je slyšet od starších lidí.
„Na tom místě má být znak města, ne nějaká malůvka,“ čílil se na náměstí starší muž. „Je to infantilní, dětinské. To nemohou myslet vážně, dělají si z nás legraci,“ prohodil další z procházejících.
Lidem, kterým na čestném místě chybí městský znak, vedení města doporučuje trochu sklopit oči. „V menším měřítku byl restaurován a kolorován nad levým portálem Staré radnice,“ ukazuje Libor Honzárek.
A Petr Horák pak míří očima úplně jinam. „Na fasádě Nové radnice, současném sídle samosprávy, městský znak nechybí,“ kvituje.
