„Chtěli jsme vytvořit klidné místo k odpočinku přímo v centru města a Mahlerova zahrada tuto roli krásně doplňuje. Vedle rozlehlého parku Budoucnost tak mají obyvatelé k dispozici i menší, intimnější prostor, kde si mohou oddechnout uprostřed zeleně,“ uvedl havlíčkobrodský starosta Zbyněk Stejskal.
Že je zahrada veřejně přístupná, neví každý. A málokdo se do ní odváží. Je skrytá za plotem a za Mahlerovou vilou v Beckovského ulici, hned vedle bývalého areálu Pleasu. Zatímco vila samotná je v soukromých rukou, zahrada patří městu a sloužit by měla všem obyvatelům.
Při stavbě své vily ji nechali po roce 1908 zřídit bratři Vilém a Viktor Mahlerovi. Byli to synové továrníka Josefa Mahlera, který v roce 1873 v Brodě založil jeden z pletařských podniků, předchůdce dnešní textilky Pleas.
Pro město má toto místo mimořádný kulturní a historický význam. „Naším cílem bylo vrátit zahradě historickou podobu tak, jak přibližně vypadala při svém založení. Nyní se může stát příkladem typické zahrady z období první republiky,“ uvedl místostarosta Libor Honzárek.
Na řadu přijde i druhá etapa
Zahrada prodělala v letošním roce rozsáhlé úpravy, které v součtu přišly na přibližně čtyři a půl milionu korun. Součástí revitalizace bylo vybudování historického altánu, výsadba trvalkových záhonů, instalace treláží s popínavými růžemi a nové oplocení, které citlivě doplňuje celkový vzhled prostoru.
„Byly vydlážděny cesty, vytvořeny suché zídky, treláže s popínavými růžemi a vybudoval se úplně nový altánek v duchu původního, který zde kdysi býval. Nicméně tuto nádhernou zahradu doceníme naplno až v následujícím období, kdy se květena rozroste a celá kompozice získá svůj plný výraz,“ doplnil Stejskal.
Zahrada kolem Mahlerovy vily přitom ještě není kompletní. Revitalizace zahrnovala zatím jen první etapu. Pokud zastupitelé schválí na podzim návrh rozpočtu, bude v příštím roce následovat druhá etapa. „Na druhou část zahrady se nyní zpracovává projekt pro povolení stavby a pro provádění stavby,“ konstatoval Honzárek.
Druhá etapa by se měla týkat zbývající části. Vyměněn bude přístupový chodník od branky do zahrady a dostane se i na část před samotnou vilou, jakousi předzahrádku. „Objem prací v této části už bude menší, než byl v první etapě,“ zmínil místostarosta.
Díky historikovi po letech ožijí drby a klepy o majitelích brodských vil |
I během této etapy se bude město snažit co nejvíce přiblížit podobě zahrady v období první republiky. V minulosti totiž vypadal pozemek různě a třeba v období druhé světové války byl od toho prvorepublikového k nepoznání. Během války se v ní usadil tehdejší ředitel pletařských závodů, Alfréd Ulischberger.
Byl členem NSDAP a ve vile podle legend často hostil německé pohlaváry a pořádal opulentní večírky. „Na zahradě měl tehdy bazén. Dnes je zasypaný starou doškovou střechou a je zarostlý,“ prozradil historik Michal Kamp, který před lety sám ve vile jeden čas bydlel.
„Víme o tom. Stopy po bazénu mohou být ještě dnes v zahradě a v terénu patrné. Ale ten jsme se rozhodli neobnovovat, nebyl součástí prvorepublikové podoby,“ podotkl Libor Honzárek.
Obnovení bazénu by navíc revitalizaci výrazně prodražilo.
Po válce vilu rozparcelovali
Zahrada Mahlerovy vily je jednou z velmi málo zahrad v Brodě, jež spadají pod památkovou ochranu a slouží veřejnosti. Druhou takovou je snad jen zadní dvůr Staré radnice na Havlíčkově náměstí. Zahrada v Beckovského ulici je součástí památkově chráněné Mahlerovy vily.
Rodina zámožného továrníka si budovu užila jen do druhé světové války. Mahlerovi byli Židé a nástup nacismu se na nich krutě podepsal. Kdo nestihl utéct za hranice, byl popraven v koncentračních táborech.
Drby o majitelích brodských vil přitahují davy |
Vilu obsadili Němci a využíval ji již zmíněný Ulischberger. Po válce byla vila rozparcelována na menší byty, jež si převzali zaměstnanci textilky. Dnes Mahlerova vila nemá jediného majitele. Vlastní ji družstvo, v němž jsou sdruženi obyvatelé domu. Místo dvou velkých bytů je v ní velké množství maličkých. Zčásti byl dům i přestavěn. V posledních letech byla obnovena fasáda.
„Už jako malému mi přišla tajuplná. Je zasazená mezi stromy, měla tehdy temnou oprýskanou fasádu. Působila na mě jako tajemný hrad v Karpatech. V celém městě svou architekturou vyniká. Nemá tu srovnání, nesedí sem. A příběh jejích majitelů to ještě zesílil,“ poznamenal Kamp, jenž o slavných brodských vilách a jejich majitelích pořádal sérii veřejných přednášek.
11. května 2024 |
