O postupném útlumu těžby u Pohledu se mluví už roky. Předpokládaný termín dotěžení se však stále posouvá. Třeba v roce 2016 provozovatel lomu, společnost Českomoravský štěrk, předpokládal, že už v roce 2023 bude dokončena revitalizace.
„V současné době jsou zásoby v lomu ještě zhruba na čtyři roky těžby,“ uvedl nyní mluvčí společnosti Marek Tláskal. Z lomu se přitom konstantně těží zhruba 200 až 250 tisíc tun kamene ročně.
V Pohledu se těží zejména rula a pararula. Nadrcené kamenivo se používá především na stavbách. Jemnější štěrk putuje do betonu, cementobetonových krytů vozovek i do asfaltových staveb. Větší kamen se využívá při stavbách a rekonstrukcích železnic. Společnost kamenem zásobuje stavební firmy v okruhu zhruba sta kilometrů.
Podle Tláskala hrozí, že pohledský lom po ukončení jeho provozu nedokáže jiné zařízení nahradit. „Z pohledu surovinové soběstačnosti to není vůbec dobrá zpráva pro region, který se bude brzy potýkat s nedostatkem stavebního kamene,“ vyjádřil se.
Na rekultivaci budou tři roky po konci těžby
Pro obec Pohled, na jejímž katastru se kamenolom nachází, je těžba spíše zátěží. V lomu mnoho místních nepracuje. „Velkým problémem pro nás je doprava,“ říká starosta Pohledu Milan Klement. Vozy těžařů musí od hlavního tahu projet přes celou vesnici.
Po ukončení provozu čeká lom velká rekultivace. Ta už v okrajových a nevyužívaných částech lomu částečně probíhá, areál se však kompletně promění až později. „Rekultivace bude dokončená v průběhu dvou až tří let po ukončení těžby,“ zmínil Marek Tláskal.
„Finálně bude v prostoru lomu vytvořena mozaika různých ploch, mezi které patří ozeleněné plochy či vodní plocha,“ přiblížil už dříve Martin Netoušek, ředitel pro báňský inženýring a životní prostředí těžařské firmy.
Lom se rozléhá na ploše zhruba třinácti hektarů. Spodní jedno či dvě etážová patra by měla být kompletně zatopena. „Počítá se s vytvořením přibližně tříhektarového a až deset metrů hlubokého jezera,“ pravil už v minulosti Milan Klement.
Upraveny budou i plochy kolem vody tak, aby lákaly zájemce o koupání či relaxaci u jezera. „Součástí plánu sanace a rekultivace je vytvoření písečné pláže pro pohodlný vstup do vody,“ doplnil mluvčí.
Životnost lomu prodlužuje nedostatek vody
Jenže podle pohledského starosty je otázka, zda se všechny plány podaří naplnit. „Chybí tu spodní voda. Zatím jí tu není tolik, aby lom zatopila. Těžba už se dostala pod hladinu nedaleké řeky a voda se stále neobjevila. Firmě to umožnilo prodloužit dobu těžby i životnost lomu a zřídit ještě jedno patro. Jak to ale bude se zatopením, je otázka,“ říká Milan Klement.
Už v minulosti se objevily spekulace, že by se z pohledského lomu po rekultivaci mělo stát rekreační centrum s hotely a restauracemi. Dokonce se takové scénáře před téměř šesti lety řešily na zasedání havlíčkobrodského zastupitelstva. Nic takového ale Českomoravský štěrk ani obec Pohled nechystají.
Historie pohledského lomu sahá do konce třicátých let minulého století. Založen byl v těsné blízkosti staré železniční tratě z Německého (dnes Havlíčkova) Brodu do Žďáru nad Sázavou. Kámen se tu původně těžil ručně a přepravoval pomocí vozíků.
Právě z tohoto kamenolomu se brala surovina při stavbě nové rychlíkové tratě z Brodu na Brno ve 40. letech. Po dostavbě železnice v roce 1953 byl provoz kamenolomu ukončen. Nestalo se tak ovšem na dlouho. K obnovení těžby došlo v roce 1959.
Roku 1961 byl proveden první komorový odstřel. Pro trhavinu se tehdy vrtaly otvory vrtacími kladivy na vodní výplach. Tak bylo odstřeleno prvních 50 tisíc tun kamene. Rekonstrukce a stavba nové technologické linky byla dokončena v roce 1970. Od té doby je používána dodnes.
Kamenolom je rájem pro geology i mineralogy Na výstavě jsou k vidění i šperky, které právě z minerálů, nerostů i hornin nalezených v kamenolomu dokázal vyrobit místní šperkař. Kamenolom v Pohledu není jen zdrojem stavebního kamene. Jak ukazuje současná výstava v havlíčkobrodském Muzeu Vysočiny, je rovněž cennou lokalitou pro geology a mineralogy. Expozice ve sklepení muzea se otevřela minulý týden v pátek, k vidění bude do počátku května. „Tato lokalita je pro odborníky velice zajímavá, neboť na malém prostoru se střídá mnoho typů hornin a odtud pramení i rozmanitost minerálů,“ říká o výstavě Jaroslav Havlíček. Právě ze sbírek tohoto amatérského geologa a mineraloga z nedalekých Stříbrných Hor stovky exponátů pochází. Podle regionálně-geologického členění lom spadá do pestré skupiny moldanubika. „Je to jedna z hlavních geologických jednotek Českého masivu, které vznikly před variským vrásněním nebo v době jeho působení, tj. před 285 miliony lety,“ píše se na jedné z informačních tabulí. „Lom se nachází na rozhraní dvou horninových celků, které tady budují krajinu. Na jedné straně jsou to vyvřelé horniny, na druhé přeměněné. Díky styku těchto vrstev je tu taková pestrost hornin i nerostů,“ uvedl kurátor výstavy Marek Chvátal. Zájemci na výstavě uvidí nespočet zajímavých kousků. Zastoupeny jsou tu kameny obsahující oka křemene, slídy či dalších minerálů. V horninách lze pozorovat sillimanit, granát i apatit či titanit. Všudypřítomný je žlutý pyrit. A neobvyklé nejsou ani horniny obsahující prvky cenné pro jejich technologické využití, jako jsou indium či germanium. Podle Chvátala se v lokalitě Pohledu vyskytují dokonce v takovém množství, že by stálo za to přemýšlet o jejich těžbě. K vidění jsou i šperky, které právě z minerálů, nerostů i hornin nalezených v kamenolomu dokázal vyrobit místní šperkař. „Pokud by se nějaký sběratel zaměřil výhradně na tuto lokalitu, i tak vybuduje rozsáhlou a pestrou sbírku minerálů,“ konstatoval Jaroslav Havlíček. Zároveň však amatérské sběratele upozornil, že pro vstup do kamenolomu je nezbytný souhlas jeho provozovatele. |
