Lehký kluzák se na zem dostal v neděli kolem půl čtvrté. Dopadl na výpadovku z Havlíčkova Brodu na Jihlavu, přímo pod dráty vysokého napětí naproti čerpací stanici. Dvaapadesátiletý pilot se zranil. Po nárazu dokonce začal hořet totem u čerpací stanice.
Policie uvedla, že pilot vzlétal z letiště v Brodě a měl v úmyslu na něm po letu i přistát. „Nebyl ale místní,“ podotkl jeden ze zkušených pilotů havlíčkobrodského aeroklubu, který chtěl v souvislosti s nehodou zůstat v anonymitě.
Brodské letiště využívají i cizí piloti, své zázemí s hangárem na něm má i aeroklub z pražských Letňan. Jak na svém facebookovém profilu uvedla havlíčkobrodská místostarostka Marie Rothbauerová, pilotem byl Čech, sportovní kluzák byl ovšem registrován v Rakousku.
Podle Josefa Bejdáka, statutárního zástupce ředitele Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, který začal havárii prošetřovat, se pilot vracel na přistání k brodskému letišti. Přilétal od východu. Co se v tu chvíli stalo, však dosud není zcela jasné.
Prioritní je bezpečně přistát. Je jedno, kde
„Pilot z dosud nezjištěných příčin přílet na letiště nezvládl, zavadil v nízké výšce o elektrické vodiče vysokého napětí a pádem narazil do reklamního poutače čerpací stanice. Poté dopadl na silnici vedoucí kolem čerpací stanice,“ informovala policejní mluvčí Dana Čírtková.
Další oslovení hovoří o tom, že pilot před blížící se bouřkou hledal místo k nouzovému přistání. V neděli odpoledne byla výpadovka na Jihlavu i kvůli uzavírce mostu na průtahu městem prázdná a pilotovi se mohla jevit jako vhodné místo na dosednutí.
„Pokud dojde k prudké změně počasí, je pro pilota kluzáku prioritní co nejbezpečněji přistát. Nejlépe na letišti, pokud ale není v dosahu, volí nejbezpečnější možné místo v terénu,“ vysvětluje brodský pilot.
„Přistání na silnici je za těchto okolností poměrně běžné. Děje se tak po celém světě docela často,“ dodává pilot. Pokud je silnice dostatečně široká, rovná a není plná aut, z výšky se pilotovi skutečně jeví jako nejbezpečnější. Spolehnout se může na zpevněný povrch. Na rozdíl od louky či pole, kde mohou být skryté kameny či nerovnosti, kvůli nimž by se stroj mohl i převrátit.
Počasí nemuselo mít vliv, naznačuje inspektor
„Pilot hlavně nesmí dopustit, aby se bouřce vůbec přiblížil. Studium a zkoušky z meteorologie jsou pro letce na větroních stěžejní. Pokud už není vyhnutí, musí hledat místo na přistání. Ale je dost možné, že počasí při havárii zas tak výraznou roli nesehrálo,“ naznačil Bejdák.
Inspektoři totiž budou pracovat i s verzí, že pilot nezvládl přiblížení k letišti od východu a nenechal si dostatečnou výškovou rezervu. U Lidické ulice byl už jen desítky metrů nad terénem a škrtl o dráty vysokého napětí. Tím ztratil nad kluzákem kontrolu.
Je ovšem otázkou, zda by i v případě, že by o dráty nezavadil, na letiště doletěl. Od místa nehody k okraji přistávací dráhy je to vzdušnou čarou ještě zhruba 1,8 kilometru. Nadmořská výška je v obou místech stejná, přibližně 460 metrů. Mezi Lidickou ulicí a letištěm je údolí s přehradní nádrží.
Místo nehody (červená značka) a přistávací dráha letiště (modrá).
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
Počasí se nicméně v neděli před půl čtvrtou odpoledne nad Havlíčkovým Brodem výrazně měnilo. Od západu se blížila studená fronta, zvedal se vítr a s ním i výrazné nárazové poryvy. V té době přišel i poměrně vydatný déšť.
„Je možné, že pilot skutečně spěchal na přistání a byl z celé té situace lehce ve stresu. Ale to bych jen hádal. Nikdo s ním v tu chvíli v kabině nebyl,“ dodal havlíčkobrodský pilot.
Letecká inspekce havárii důkladně prošetří. Podle Bejdáka bude hodně záviset i na výslechu samotného pilota. Ten havárii přežil, bude tak schopen dodat důležité informace. Co přesně nehodu způsobilo, by mohli inspektoři vědět během prázdninových měsíců.
