Obojí dokumentuje, jak v nejstarší fází jihlavského dolování stříbra mohla vypadat ústí šachet. „Vrátek se používal už za první etapy jihlavského dolování řekněme ve 14. století. Lezné oddělení využívali horníci k vlastnímu vstupu do dolu, zatímco vrátkem vytahovali nahoru vytěžený materiál,“ řekl Jan Šustr, vedoucí magistrátního oddělení Technické správy a podzemí.
V příštím roce chtějí správci podzemí doplnit stezku dalšími prvky. „K sousední šachtě sv. Jiří chceme doplnit zvoničku,“ řekl Šustr. Na naučné stezce by také měla přibýt další zastavení. „Zastavení číslo 9 a 10 budou přemístěna jinam. Stezka se rozdělí na malý okruh, věnovaný hornictví a na velký, kde bude pojednáno o přírodě či říčním rozvodí,“ naznačil Šustr.
Panel u šachty sv. Jiří by měl být doplněn a aktualizován. Další panel přibude k sousednímu zastavení naučné stezky, kde už byl před časem představen jiný prvek – ruční pumpa na čerpání vody z dolu. „Na některém zastavení naučné stezky bychom se také chtěli věnovat zajímavému tématu odvětrávání šachet,“ poznamenal Šustrův kolega Michal Harnušek.
Zastavení s vrátkem a lezným oddělením, což je vlastně kousek vstupu do šachty vybavený žebříkem, vyrostlo na jedné z pinek, tedy jámě vzniklé zasypáním starých dolů na stříbro. Na Lesnově v okolí vrchu Šacberk je jich velké množství, proto se v období romantismu vrchu říkalo Hora pokladů.
Jednu z těchto starých pinek si vytipovali prospektoři v 16. století, kdy zde na šachtě sv. Jiří neúspěšně obnovili těžbu stříbra. Právě ústí této šachty bylo nedávno obnaženo a byly zde objeveny stopy po velkém kole na čerpání vody z dolu.
