„Není to o penězích, ale o personálním nedostatku. Lidé se nemusí bát, že se jim nedostane kvalifikované pomoci,“ dušuje se ředitelka Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina (ZZSKV) Vladislava Filová, když odpovídá na otázky kolem blížící se novinky, kterou záchranka oznámila obcím na Náměšťsku.
Pokud se totiž v tomto regionu od 1. ledna někomu něco přihodí a bude potřebovat rychle doktora, může si být jistý, že dřív k němu dorazí sanitka pouze s proškoleným personálem. Lékař se dostaví o něco později. Bude totiž muset urazit menším autem desítky kilometrů z Třebíče nebo například z Moravských Budějovic. Anebo přistane ve vrtulníku. V Náměšti už bude čtyřiadvacet hodin denně přítomna pouze sanitka s proškolenými zdravotníky.
„Nám v mikroregionu se to vůbec nelíbí. Na toto oznámení jsme reagovali nesouhlasným stanoviskem. Co když se ve špatném počasí stane něco v Rapoticích nebo v Mohelnu? Podívejte se na mapu, jak daleko je to třeba od té Třebíče,“ upozornil dosavadní starosta Náměště Vladimír Měrka. Má pochybnosti, zda navrhované řešení bude stačit.
Lékař je nezbytný jen u 15 procent výjezdů
Ředitelka záchranky Filová argumentuje tím, že systém rendez-vous, jak se mu říká, už nějaký čas funguje v jiných částech kraje. A podle ní dobře. V sanitce jsou vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci, kteří jsou schopní zajistit vitální funkce pacienta. A statistiky hovoří o tom, že jen v 15 procentech případů, ke kterým záchranka vyjíždí, je nezbytně nutná přítomnost lékaře.
„Nedostatek lékařů je celorepublikový problém, který vede k redukci posádek a k restrukturalizaci záchranných služeb. A tak se sahá po modelu, kdy lékař v malém vozidle na místo události dojede odjinud,“ říká Filová.
Rendez-vous systém je podle jejích slov dlouhodobě prověřený na Havlíčkobrodsku. „Už tam funguje mnoho let. Loni a letos jsme k tomuto kroku přistoupili na Pelhřimovsku a Jihlavsku. Nepřeje nám zákoník práce, od letošního 1. ledna nám neumožňuje čerpat přesčasovou práci nad limit 416 hodin ročně. Až do loňska jsme přitom mohli jít až přes tisíc hodin přesčasové práce lékaře. Letos ta výjimka padla,“ vysvětlila ředitelka.
A podotkla, že záchranka držela personální situaci dostatečně dlouho. „Ale bohužel, už nám došel dech. Vůbec to nenastalo proto, že bychom na lékaře neměli peníze. Máme.“
Doufali v pomoc lékařů z Jižní Moravy. Marně
Management vysočinské záchranky doufal v době, kdy došlo k redukci posádek v Jihomoravském kraji, že na sousední Vysočině bude někdo z doktorů hledat práci. „Nestalo se tak. V náš neprospěch hraje i to, že legislativně musíme zajišťovat péči prostřednictvím lékaře se specializovanou způsobilostí. Protože je při výjezdu sám. Jenže o tu práci není zájem,“ krčí rameny Filová.
Měrka se ohrazuje, že když můžou zůstat plnohodnotné posádky na Moravskobudějovicku a Třebíčsku, jeho region je chce taky.
„Na Havlíčkobrodsku lékař pokrývá čtyři výjezdové skupiny - Ledeč, Chotěboř, Habry a Přibyslav. Dlouhodobě jsme nezaznamenali, že by tam vznikaly problémy,“ tvrdí Filová.
Co když se stane něco vážnějšího na více místech zároveň a bude nutné, aby tam byl lékař? „Pracujeme na krajské úrovni. Jsme schopní vyslat náš záchranářský vrtulník. Jsme schopni povolat si i vrtulník z Brna. Může přijet lékař třeba z Velkomeziříčska. Varianty jsou. Nikdy nemůžeme být asi stoprocentně připraveni na všechny situace, které by mohly nastat, protože to bychom mohli mít záchranku na každém rohu a stejně bychom mohli být vyjetí v tom daném okamžiku jinde,“ uzavřela Filová.
