„Podle statistik se letní úrazy nejčastěji stávají v domácím prostředí a chlapcům,“ upozorňuje mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová. „Největším strašákem traumatologů pak zůstávají trampolíny a skákací hrady,“ dodává.
Její slova potvrzuje i traumatolog Roman Pavlas. „Nebezpečné jsou tyto dětmi oblíbené prostředky především tehdy, pokud jich na místě skáče víc.“ Konkrétně na dětské traumatologické ambulanci v jihlavské nemocnici podle něj týdně ošetří až desítky zraněných dětí.
Jiné nebezpečí číhá při zábavě ve vodě. Především pak v neznámém prostředí. Poranění hlavy nebo krční páteře je při nedostatečné opatrnosti v terénu otázkou okamžiku. „Nejdříve bychom si měli vždy zjistit, jaká je ve vodě hloubka a co je na dně,“ apeluje Pavlas.
Časté jsou ale také úrazy na kolech, a v posledních letech i na koloběžkách. „Zásadní je vždy helma na hlavě. Neříkejte si, že když jedu jen o ulici dál, mít ji nemusím. To je přesně ten omyl, který pak přivádí pacienty k nám,“ varuje jihlavský traumatolog.
Na koloběžce pouze v jednom
Své zkušenosti s úrazy na koloběžkách a kolech ale mají i v jiných vysočinských nemocnicích. A to nejenom u dětí.
„V každém případě všem doporučujeme používat nejen helmu, ale také reflexní oblečení, aby byli ti dotyční co nejlépe vidět. Ale především by měl každý dodržovat pravidla silničního provozu, což konkrétně v případě koloběžkářů znamená jezdit pouze v jednom,“ vzkazuje mluvčí Nemocnice Pelhřimov Alexandra Knapová. „Je opravdu až s podivem, čeho jsou někteří koloběžkáři schopni,“ doplňuje.
Jednoznačně největší nárůst pacientů však v Pelhřimově od začátku letošního června evidují v souvislosti s poštípáním od hmyzu. „V tomto případě můžeme mluvit oproti předchozím letům o prudkém nárůstu, protože loni jsme za stejnou dobu ošetřili 24 lidí s alergickými reakcemi, kdežto letos přes šedesát,“ prozrazuje Knapová.
Pokud je reakce na štípnutí pouze lokální, zvládne první pomoc každý. „ V první řadě odstraníme žihadlo a potom postižené místo omyjeme mýdlem, vodou a vydezinfikujeme. Následně ledujeme, abychom zmírnili otok a bolest,“ prozrazuje mluvčí pelhřimovské nemocnice.
„A pokud dojde ke změně nebo prudkému zhoršení stavu, je potřeba okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.“ Mohlo by totiž dojít k celkové reakci organismu, která se projevuje například dušností, závratěmi, poklesem krevního tlaku a anafylaktickým šokem.
Hrozbou jsou také festivaly
Velký vliv na počet ošetřených pacientů mají také povětrnostní podmínky. Nepříjemná horka přesahující mnohdy i dost výrazně třicetistupňovou škálu nejsou v posledních letech ani v našich končinách ničím výjimečným a spolu s nimi se tak objevuje řada kolapsových stavů, včetně srdečních selhání.
„Je pravda, že letní vysoké teploty přivádějí na urgentní příjem dost pacientů s infarktem,“ hlásí Helena Zelená Křížová, mluvčí nemocnice v Novém Městě na Moravě.
O nečekaný zápřah se však lékařům na Žďársku postarali tentokrát také účastníci červencové technopárty ve Víru. „Museli jsme v souvislosti s ní řešit intoxikace, průjmy, ale i bolesti na hrudi,“ připomíná jen pár dnů staré potíže Zelená Křížová.
Hudební festival letos ostatně pořádně zaměstnal i jihlavský urgent. Silná bouřka a déšť byly důvodem, proč v noci z 6. na 7. července v areálu Heulos propadl při Vysočina festu nafukovací párty stan a nastala panika. Nemocnice pak ošetřila celkem 34 lidí. Šest z nich muselo být po události hospitalizováno.
„Jejich zranění byla těžšího charakteru, měli mnohačetné poranění v důsledku pošlapání, například zlomené žebro, proraženou plíci a podobně,“ připomíná Zachrlová. Poslední dvě zraněné opustily nemocnici devět dnů po události.
Přibývá i úrazů v opilosti
To v Třebíči se letos zatím potýkají s běžnými úrazy, které patří k létu každoročně.
„Jedná se o úrazy při práci na zahradě, při nehodách na kole, ale máme i zraněné děti z letních táborů,“ vypočítává hlavní problémy mluvčí třebíčské nemocnice Jitka Mácová. „Zaznamenáváme ale i zvýšený počet pacientů, kteří jsou u nás na dovolené nebo cizinců. A nutno také říct, že celkově přibývá úrazů v opilosti,“ přidává další nešvar.
Všeobecně nicméně platí, že v létě se lidé častěji hýbou, což je na jednu stranu dobře, ale na druhou to znamená zvýšené riziko úrazu.
„Při jízdě na kolečkových bruslích je důležité, aby lidé používali také chrániče kolen a loktů, které zabrání odřeninám. A pomůcka, která je opravdu velmi důležitá, jsou potom chrániče zápěstí. Ty mohou zabránit obávaným zlomeninám a hospitalizacím,“ upozorňuje Zachrlová.
Podle traumatologa Romana Pavlase je však ještě o něco důležitějším bezpečnostním prvkem už několikrát zmiňovaná helma, která snižuje závažnost poranění o jeden stupeň. „Skutečně dokáže zachránit život,“ vzkazuje.
