Lidé za ním chodí s astmatem, špatnými plícemi, ale třeba i s pískáním v uších. Ano, také na to má podle svých slov své osvědčené recepty.
Kdy jste si poprvé řekl, že se chcete věnovat tradiční čínské medicíně (TČM)?
Když mi bylo patnáct let. Protože oba moji rodiče jsou terapeuti tradiční čínské medicíny, tak jsme v tom s bráchou vyrůstali. První se čínské medicíně začala věnovat mamka, protože byla nemocná a klasická medicína jí neuměla pomoci. Výsledky byly znát. Po nějaké době se začal tomuto léčení věnovat táta. A postupem času já.
Takže jste viděl výsledky u maminky a chtěl jste také začít léčit?
Já jsem k tomu byl ze začátku skeptický. Přesvědčilo mě, když jsem viděl mamčiny uzdravené pacienty, které předtím trápily různé zdravotní potíže. Byl jsem překvapený, kolika lidem uměla čínskou medicínou pomoci. Viděl jsem jasné výsledky, to mě přesvědčilo. Řekla mi, že pokud to chci někdy dělat, tak se budu muset hodně učit. A měla pravdu. (usmívá se)
Studium bylo hodně náročné?
Studoval jsem čínskou medicínu v Hradci Králové. Strávil jsem tam čtyři roky pod vedením pana doktora Strnada a našel spoustu úžasných přátel. Absolvoval jsem kurzy akupunktury, mykoterapie a další. Když jsem v učivu tápal, bylo skvělé, že jsem se mohl obrátit na rodiče. Čínská medicína je krásná ve své jednoduchosti i složitosti, jdete-li do hloubky. Její komplexnost, kterou se učíte v podstatě celý život, mě moc baví.
Ve studiu jste pak pokračoval...
Potom jsem šel do Prahy na První školu čínské medicíny. Absolvoval jsem tam spoustu seminářů a přednášek od předních odborníků v tomto oboru. Byly zaměřené například i na dětské pacienty nebo na konkrétní zdravotní choroby. V Praze jsem před dvěma lety rovněž dokončil čtyřleté postgraduální studium fytoterapie a farmakologie bylin, čemuž se hlavně věnuji.
Můžete to přiblížit?
Pracuji s bylinami, vytvářím anamnézu, a kromě toho, že pracuji podle předpisů čínské medicíny, tak vymýšlím i své vlastní. K tomu bych chtěl ještě říct, že žádný „online“ nenahradí to, když vidíte pacienta osobně. Kolikrát už jak jde po chodbě, rozpoznám, zda má například skoliózu (nemoc páteře, která se projevuje jejím vychýlením do strany – pozn. red. ), a on se pak diví, jak jsem to mohl takhle rychle odhadnout. (úsměv)
Vaše maminka patří mezi nejvyhlášenější diagnostiky čínské medicíny...
Mamka Jana Němcová je velmi zkušený terapeut, taťka Lubomír také, i když se tím nerad chlubí. (úsměv) V začátcích to ale měli těžké, protože čínskou medicínu lidé moc neznali. Odborné publikace se tehdy musely složitě přepisovat a informace nebyly tak dostupné jako dnes. V dnešní době je to studium úplně o něčem jiném, spousta věcí už je zpracovaných a existuje v tom ucelený systém, který je mnohem jednodušší. Dnešní špičky čínské medicíny to měly tehdy o dost těžší, než to mají studenti dnes. I já se považuji za věčného studenta, protože se neustále rád vzdělávám.
I v tomto odvětví jsou, podobně jako v klasickém zdravotnictví, určitá pravidla. V čem spočívají?
Ano, samozřejmě. Člověk musí být i zdravotník. Znát anatomii a další věci. I já mám medicínské základy. Navíc lidé mnohdy i užívají spoustu léků, takže musíte znát také farmakologii a další věci. V této medicíně se zprvu setkáváte s čínskými termíny, které mohou leckomu připadat zvláštní, jako horko, chlad, prázdnota, plnost… Ale časem už víte.
Povězte, které potíže lidé řeší nejčastěji?
Je to široké spektrum. U malých pacientů, co se týče akutních věcí, jsou nejčastější problémy s ušima, krkem, záněty, angínami, plícemi, průduškami, střevními potížemi, chřipkovými stavy… Hlavně teď na podzim je v TČM období náležící elementu kovu, kdy se energie zklidňuje a připravuje na zimní klid. U chronických záležitostí chodí lidé například s ekzémem, astmatem, CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc – pozn. red.) nebo gynekologickými potížemi. Vděční jsou také neurologičtí pacienti trpící například tiky, třesy, kterým dokážeme díky čínské medicíně výrazně zvednout komfort života. Ale záleží to zase případ od případu.
Najdou se i případy, kdy pacienta pošlete jinam?
Určitě. Ne vždy všechno jde léčit pouze pomocí TČM. Někdy pacienta pošlu k doktorovi, ať si raději zajde na sono. Mám-li podezření třeba na žlučník nebo slinivku. Taky jsem rozmluvil spoustu domácích porodů, protože si myslím, že doma na to nemáte vybavení, pokud dojde k průšvihu. Jsou zkrátka stavy patřící na emergence a v tom je klasická medicína skvělá. Na druhou stranu ke mně často lékař doporučí například člověka se žlučovými kameny nebo ženy se zástavou laktace, což je poporodní stav, protože se mnou mají doktoři dobrou zkušenost a pojí nás vzájemný respekt.
Diagnostikujete a léčíte i sám sebe či rodinu?
Jasně. Jakmile bolí ucho nebo je kašel, tak nasadím byliny. Děti je vypijí i přes hořkost. Je to dané tím, že když tělo danou bylinu potřebuje, pacientovi chutná. Takže rodinu léčím. Beru to, že se někdo narodí, aby byl praktik TČM, doktor, učitel, řidič… A já mám radost z vyléčeného pacienta. Spousta klasických lékařů nemá čas hledat prvotní příčinu nemocí. V čínské medicíně se nebavíme úplně o symptomech, ale o obrazu pacienta. Já se snažím rozklíčovat pacientovu historii, dozvědět se co nejvíc a dobrat se ke konkrétní příčině.
Jak návštěva u vás vypadá?
O tom už i slýchám. Lidi si mezi sebou řeknou: Běž tam, ukaž mu jazyk a on ti všecko řekne. (úsměv) Ale z jazyka, pulzu, nasloucháním, dotazováním a pozorováním cvičené oko terapeuta z již zmíněné chůze pozná spoustu věcí. Lidi jsou často překvapení, že hned vím, co je trápí. Ale to není kouzlo, pouze mnohaleté studium.
Jaká je častá příčina nemocí?
Obecně jsme v Evropě hodně ve spěchu, ve stresu, neumíme odpočívat. Teď na podzim třeba nejčastěji napadení chladným větrem… Když se k tomu přidá nevhodná strava a oblečení, tak organismus může dát svůj nesouhlas najevo nemocí. Vezměte si třeba zeleninu. Kupujeme ji, abychom byli zdraví, ale neřešíme, v jaké půdě vyrostla a zda viděla slunce. Nejlepší recept je zaměřit se na prevenci. Líbí se mi, že lidé, kteří chodili k mé mamce jako děti, teď chodí za mnou se svými dětmi a chtějí právě ty preventivní rady. Mnohdy lze léčit dřív, než nemoc nastane. Stačí se zaměřit na prevenci.
Můžete vzpomenout některé klienty, kterým jste pomohl?
Například nedávno ke mně přišel pán, že už byl u všech specialistů – a že ho stále trápí migrény a tinitus, což je pískání a hučení v uších. Klasická medicína si s tím asi moc neporadí, i když mi teď pár pacientů říkalo o biologické léčbě, která je prý v začátcích u migrén. Říkal jsem mu, že to nebude hned, léčba potrvá asi půl roku, migrény se mu zlepší dříve. A přesně tak to bylo. I když na čínskou medicínu původně moc nevěřil, byl moc šťastný, že se zbavil problémů i přes počáteční skepsi. Bez vedlejších účinků farmak a užívání mnoha léků.
Jak vy osobně relaxujete?
Občas cvičím čchi-kung (tradiční čínská cvičení – pozn. red. ), dopřeji si procházku, dobré jídlo, relax s rodinou... Když dětem nedám mobil, zahraju jim na kytaru nebo něco stavíme z lega. Občas zajdu na pivo s klukama, ale nesmím jít s doktory nebo praktiky, jinak celý večer ordinujeme. (usmívá se) Řešíme pak, co je nového v klasické i čínské medicíně za postupy a podobně. Snažím se pěstovat Jang Šen Fa, to znamená žít zdravý, smysluplný, klidný dlouhý život, a není na tom žádný div nebo odměna jen pro vyvolené. Starý mistr Lao-c' řekl: Každý je původcem svého zdraví nebo své nemoci.
Dva recepty podle praktika tradiční čínské medicíny Tomáše Němce z JihlavyRECEPT na posilující polévku pro období podzimu a zimy: Tato polévka Rinenkai je vyváženou kombinací českých a čínských léčivých bylin a výživné zeleniny. Je ideální pro podporu vitality na podzim a zimu, posílení krve čchi a imunity. Suroviny Postup RECEPT na prohřívající odvar se sušeným zázvorem, skořicí, kozincem blanitým a medem: Suroviny (na 1 litr čaje): Postup Hotový čaj sceďte přes jemné sítko do konvice nebo hrnku. Nechejte čaj trochu vychladnout (na teplotu pod 50 °C), aby se zachovaly všechny vitaminy z medu, poté přidejte med podle chuti. |
