Může někdo říci, jak moc účinné jsou lapače na kůrovce? Jestli dá v případě blízkosti (cca jaké) přednost kůrovec právě lapači? Případně i podrobnosti, například jak dlouho působí. Protože pokud zkutečně fungují, tak nevím kde je stát, potažmo EU. Dotace se vyhazují za kde jaké komerční akce soukromých firem a zde se nekoná a přitom je to vyšší zájem. Určitě by šlo podle evidence vlastníků lesních pozemků dodat každému lapače podle plochy lesa a ten by měl povinnost je nainstalovat a udržovat funkční. A toto přísně kontrolovat.

Teď už je pozdě něco zachraňovat. Soukromím vlastníkům revírníci posílají výhružné dopisy a označují stromy, kde už kůrovec vylítl a vyhrožují statisícovými pokutami, když do 14 dnů dřevo nevytěží a ještě by chtěli ošetřit kůru chemií, se kterou nemůže člověk bez proškolení zacházet a ani se to ekonomicky nevyplatí. A dále dnes Vám nikdo neodveze dřevo z lesa do měsíce.

Vedle v lesích kde hospodaří LČR a firmy, které vyhrály před x lety zakázku s cenou za m3 platnou na 5 let (stát tak přichází o velké peníze když neprodává dřevo sám v dané době), tak tam pak jsou stromy označené rok a déle. Firmy se pochopitelně snaží zachránit své marže a těží také úmyslnou těžbu a ne pouze čerstvě napadené dřevo.

Dále pak celá evropa už se dlouho snaží lesy pěstovat s různověkou a různodruhovu skladbou porostů a těžit jen výběrové stromy a nedělat půlhektarové až hektarové mítiny jak je tomu stále u nás.

to je sice hezké, ale napadané dřevo má zmizet co nejdříve z lesa. Že malí vlastníci na to nemají kapacity, je sice objektivně možné, ale z hlediska lesů irelevantní

Včera jsem se byl projet na kole v okolí VelMezu, Křižanova a Bystřice n.P. Půlka října, 20 stupňů, měsíce pořádně nezapršelo, zimy žádné. Uschlé lesy, vyschlé potoky, poloprázdné rybníky. Na polích víří prach. K pláči