„Například v přírodní rezervaci Roštejnská obora, v přírodní památce Horní Nekolov a v přírodní rezervaci Štamberk a kamenné moře se dělalo ruční odkorňování, směrové kácení a tvorba torz,“ říká náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí Lukáš Vlček.
Tam, kde nebylo možné z bezpečnostních důvodů ponechat vysoké souše, vznikly právě umělé zlomy či zkrácená torza souší. Odumřelá dřevní hmota, a to především kmeny starých stromů silnějších průměrů, podle odborníků významně obohacuje chráněná území.
„Souše jehličnanů mohou mít značný význam nejen pro houby, mechy a bezobratlé, ale jsou i významným hnízdištěm řady ptáků, včetně mimořádně vzácného datlíka tříprstého,“ připomíná Jana Nováková z krajského odboru životního prostředí.
Ponechání skupiny souší v okolí hnízdního stromu může podle Novákové zase zásadním způsobem přispět k zachování hnízdních možností čápa černého nebo orla mořského.
„Les není zahrádka“
Tento postup na předem vybraných místech a podle výskytu vzácných rostlin a živočichů konzultoval Kraj Vysočina s vlastníky lesů i odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) a přispěl na něj finančně.
„Les není zahrádka. Nemůže se vyčistit, jako když plejete záhon. Musí se tam část dřeva ponechat,“ připomíná Vlček. „Víme z minulosti, že tyto postupy fungují. Chceme v nich dál pokračovat a budeme efekt průběžně vyhodnocovat,“ dodává.
Na místa, která byla takto ošetřena, Kraj Vysočina instaloval nové informační tabule, které návštěvníkům vysvětlují význam ponechání mrtvého dřeva v přírodních památkách a rezervacích. Lidé si je mohou prohlédnout například v rezervacích Mrhatina nebo Velký Pařezitý rybník na Jihlavsku.
Miliony kubíků dřeva
Těžba dřeva na Vysočině loni v meziročním porovnání stoupla o dvanáct procent na 8,71 milionu metrů krychlových. Kvůli kůrovcové kalamitě byla třetím rokem nejvyšší mezi kraji. Například státní podniky Lesy ČR, který na Vysočině spravuje 33 procent lesů, počítá letos s těžbou 2,87 milionu kubíků dřeva, což je sto procent loňské těžby.
Mírný optimismus vlévá vlastníkům lesů letošní chladné a deštivé jaro. Kůrovec by se mohl vylíhnout jen ve dvou generacích.
„Máme za sebou půlku června a teprve první výlet kůrovce. V jiných letech brouk vylétával již podruhé. Jsme proto optimisté. Když nám pomůže příroda dostatečným množstvím srážek a absencí dlouhotrvajícího sucha, les si dokáže pomoci sám. Regenerační schopnost krajiny je obdivuhodná,“ věří Lukáš Vlček.
