V soutěžních sekcích Ji.hlavy se potkalo 127 filmů. Například jen v sekci Česká radost o nejlepší dokumentární film bylo zapsáno rekordních 21 snímků.
Festivalové ceny se udílely v pondělí večer. Nejlepším českým dokumentem se stal snímek Sólo francouzského režiséra Artemia Benkiho, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Fonja režisérky Liny Zacher. V sekci Mezi moři ocenila porota rumunský snímek UČIT, nejlepším debutem je belgická Afázie. Cenu za přínos světové kinematografii si převzal kazašský režisér Sergej Dvorcevoj.
Ji.hlava je největší přehlídkou dokumentárních filmů ve střední a východní Evropě. A i letos do Jihlavy na festival zavítalo množství návštěvníků. Ti kromě projekcí mohli navštívit besedy s režiséry, účastnili se diskusí či si užívali doprovodného programu.
„Letos se mi nejvíc líbil program Inspiračního fóra. Byla bych tam skoro pořád. Úžasná byla třeba debata o feminismu a postavení žen ve světě. Ale ještěže už festival končí. Déle bych to nevydržela. Naspala jsem jen osm hodin,“ směje se jihlavská návštěvnice festivalu Katka.
Hitem se stala příprava filmu Tady Havel, slyšíte mě?
Diváci se mohli podívat například na první ukázky z chystaného filmu Tady Havel, slyšíte mě?, který by měl být dokončen v příštím roce. Scenáristou a režisérem snímku o posledních letech života Václava Havla je Petr Jančárek.
Chystaný dokument je teď podle tvůrčího týmu v rané fázi střihu. Jančárek uvedl, že nechce udělat „naleštěný pomníček“. Havla by chtěl představit jako člověka, který měl politickou i uměleckou kariéru, ale také ukázat jeho lidský rozměr.
Důvodem prvních vzájemných setkání bylo natáčení Havlových videopozdravů. „Někdy v dubnu 2009 mě postihla ta věc, že si mě pan prezident posadil ke stolu ve své kanceláři a zeptal se, jestli bych nechtěl natočit zbytek jeho života,“ pokračoval režisér. Dodal, že nabídku přijal okamžitě. Během téměř tříleté spolupráce ukončené Havlovou smrtí v prosinci 2011 Jančárek natočil okolo 200 hodin materiálu.
Festivalové diváky nechal tvůrčí tým nahlédnout do střižny vznikajícího dokumentu. Několik stovek lidí ve zcela zaplněném sále Domu kultury odborů sledovalo ukázky přibližující provoz kanceláře tehdy už exprezidenta Havla nebo natáčení filmu Odcházení, který Havel režíroval podle své divadelní hry.
Nejdelší ukázka se týkala příprav Havlem iniciovaného koncertu k 20. výročí pádu železné opony v roce 2009 v prostorách Pražské křižovatky. Na řadu přišly i intimnější chvíle, třeba když Havel doma luxoval, byl u holiče nebo když při návštěvě New Yorku skončil v nemocnici.
Jančárka zajímal názor diváků k promítnutým ukázkám. Ptal se třeba, do jaké míry zveřejňovat scény, z nichž je patrné, jak se zhoršil Havlův zdravotní stav, nebo v jakém okamžiku dokument ukončit.
Když chce žít člověk v pravdě, musí být taky sviňák
Premiéry se v Jihlavě dočkala také dokumentární esej Karla Vachka Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Mnohahodinový film, autorův devátý, sleduje ve čtyřech částech současnou českou politiku, filozofii, náboženství a umění.
„Důležitou myšlenkou toho filmu je, že když chce žít člověk v pravdě, musí být taky sviňák. Protože pravda všechny bolí, a tak se vám zdá, že pravdu je líp nedělat,“ říká devětasedmdesátiletý Vachek.
„Komunismus byla poslední velká utopie. Všichni dávní utopisté věděli, že majetek a moc je třeba rozptýlit mezi lidi,“ dodal Vachek.
Při příležitosti světové premiéry svého snímku měl Karel Vachek v Gotickém sále jihlavské radnice výstavu. Návštěvníkům zpřístupnil výběr obrazů, které jsou vidět i v novém dokumentu. Středem výstavy je autorská instalace, jejíž součástí jsou i tváře bývalých žáků a pedagogů katedry dokumentární tvorby pražské FAMU.
Inspirační fórum bylo věnováno i ženám a feminismu
Již podeváté bylo součástí festivalu také Inspirační fórum. Ve více než třiceti diskusích na něm letos vystoupilo přes sto hostů. Připraveno bylo celkem šest základních témat.
Jedním z nich bylo téma věnované feminismu a postavení žen ve společnosti. Diskutovat o něm přijela například i afghánská spisovatelka a politička Favzía Kúfiová, která se zapojila do mírových rozhovorů s představiteli Tálibánu.
Vítězné filmy v jednotlivých soutěžních sekcíchČeská radost
Cena studentské poroty
Cena diváků
Opus Bonum
Mezi moři
První světla
Fascinace
Fascinace: Exprmntl.cz
Svědectví o přírodě
Svědectví o politice
Svědectví o poznání
Zdroj: MFDF Ji.hlava |
„Více než polovina žen v Afghánistánu přišla kvůli válce v zemi o manžela. Vdovy nechtějí, aby jejich dcery zažily totéž,“ uvedla bojovnice za práva žen a dětí.
Před jihlavským publikem popsala, jak málo věří slibům Tálibánu o změně v přístupu k ženám. Přesto hovoří o posunu. „Před dvaceti lety byl pro něj jediným prostředkem, jak komunikovat se ženou, bič,“ řekla Kúfiová.
Ovocný sad a klimatická krize
Jedním ze stěžejních témat letošního ročníku festivalu byla ekologie. Nejen, že pořadatelé založili ovocný sad s 23 stromy a veškeré tiskové materiály byly na recyklovaném papíře, ale jedním z témat, jež Inspirační fórum také otevřelo, byla klimatická krize.
Do Jihlavy přijela diskutovat například i Isabella Salton, ředitelka brazilské nevládní environmentální organizace Instituto Terra, která bojuje za záchranu Atlantického lesa v Brazílii.
Podařilo se znovu zalesnit území v údolí Rio Doce o ploše 700 hektarů. Za revitalizací celého území stál nápad světově uznávaného fotografa Sebastiao Salgada a jeho ženy Lélii, kteří zde začali žít. Ještě v roce 1998 tam byla jenom eroze, zdevastovaná půda, žádné stromy ani zvířata. Dnes se do znovu zalesněné oblasti vrátila zvířata, ptáci a území je opět schopno zadržovat vodu.
„Nebylo to jednoduché. Zpočátku nám devadesát procent sazenic uschlo. Pokácet strom trvá minutu. Ale růst musí 50 až 80 let, aby se mohl pokácet. Je to obrovský nepoměr. A to není fér. Stromy nám vracejí život. Zjistili jsme, že tam, kde jsme stromy vysázeli, se znovu objevily prameny, které předtím vyschly,“ pověděla Isabella Salton.
Podle ní není třeba vymezovat se vůči politikům nebo farmářům, kteří stromy kácí. „Vytvářet konflikty není řešení. Nejprve je třeba získat důvěru lidí a pak tyto záležitosti řešit společně. Třeba i u vás můžete zkusit udělat něco podobného, jako se podařilo nám. Stačí si to jenom přizpůsobit vlastním podmínkám,“ dodala.
Speciální program byl věnován rodičům a dětem
V Jihlavě se na festivalu nenudily ani děti. Pořadatelé jim připravili speciální program.
„Jenom od čtvrtka do nedělního večera k nám zavítaly dva tisíce návštěvníků. Úplně největší zájem byl o odpolední divadla a pak o dílny a workshopy. A z čeho mám velkou radost, jsou Po-hádky současného světa, kam chodí rodiče spolu s dětmi debatovat o ožehavých otázkách současného světa,“ dodala.
Mezinárodní festival dokumentárních filmů bude pokračovat ještě dnes. K vidění budou například reprízy letošních vítězných filmů.
