Dřevozpracující závod Kronospan v Jihlavě připravuje zavedení nového postupu při výrobě OSB desek. Při jejich produkci továrna plánuje nahradit rostlé dřevo recyklátem, tedy už jednou zpracovaným dřevem, například už nepotřebným nábytkem. A to až do úrovně padesáti procent nyní využívaného materiálu.
Výrobní množství se však nezmění. K záměru, jehož emotivní veřejné projednání se za účasti asi pěti desítek lidí odehrálo v pátek odpoledne, mají však námitky mnozí obyvatelé, zástupci města, kraje i dalších institucí.
Vedení Kronospanu trvá na tom, že změna ve využívané surovině povede k ekologizaci výroby. A to z hlediska hluku a také prachu, zápachu, produkce skleníkových plynů či spotřeby vody a elektrické energie.
Firma recyklát používá už od roku 2006 při výrobě dřevotřískových desek. V roce 2019 ho takto zpracovala 400 tisíc tun. „Ušetřili jsme tím 600 tisíc tun rostlých stromů,“ vyčíslila jednatelka Kronospanu Sylva Krechlerová. Na rok 2021 společnost plánuje zpracovat 600 tisíc tun dřevního recyklátu.
„Žijeme v konzumní společnosti, která produkuje stále víc odpadu, včetně dřevěného. A my máme dvě možnosti - buď ho budeme zpracovávat, nebo se v něm utopíme,“ konstatovala Krechlerová s tím, že recyklace je ekologičtější způsob než skládkování či spalování.
Udělejte přehled onemocnění, žádají místní
Místní, již se projednání účastnili, neskrývali strach z toho, jaké kvality a původu recyklát bude. „To snad nemyslíte vážně, že budete ekologicky likvidovat další kontaminát, co už byl minimálně jednou ošetřen nějakými chemickými pojidly a podobnými látkami. To ať mi nikdo nevykládá, už toho máme dost. Udělejte si přehled onemocnění lidí u nás v Bedřichově, zrovna zítra má jeden pohřeb, umřel na rakovinu, a není jediný,“ vyjádřila se Olga Toufarová.
Právě Bedřichovští, obyvatelé severního předměstí Jihlavy nejblíž průmyslové zóně, jsou činností podniku silně zasaženi a dlouhodobě si stěžují. O své zkušenosti se v pátek podělil i další z nich - Libor Novák.
„Žil jsem třicet let v Praze, ale co jsem dva roky v Jihlavě, pořád kašlu, nemohu spát, chodím po doktorech. Když nechám auto před domem, do rána už není černé, ale pokryté prachem. Jak je to možné, když dle prezentace tu firma dělá to prostředí čím dál čistší,“ řekl Novák.
Lidem vadí také fakt, že surovina do továrny míří i ze zahraničí. „Proč se k nám má vozit něco, čeho se v cizině zbavují? A zrovna na Vysočinu, s nejčistším ovzduším,“ rozhořčil se další z diskutujících.
Bude třeba více vody, tvrdí odbor životního prostředí
Záměr na zpracování recyklátu se v tomto ohledu dle krajských úředníků neslučuje ani s plánem odpadového hospodářství Kraje Vysočina a České republiky. „Dle ročního hlášení, jež od firmy máme k dispozici, je totiž recyklát ze zahraničí v procentuálním zastoupení výrazně vyšší než z Vysočiny i ČR,“ okomentovala Eva Horná, vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu.
Vedení Kronospanu však tvrdí, že není důvod ke strachu z tuzemského ani zahraničního recyklátu, konkrétně z Německa a Rakouska. „Musíme dodržovat veškeré předpisy. Nemůžeme si dovolit přepravu jediného kamionu, který by neměl vše v pořádku,“ uvedl Martin Dvořáček, jednatel Kronospanu.
Vzhledem k suchu posledních let byla dalším ožehavým tématem jednání i voda. „Tím, že se bude používat větší procento recyklátu, to znamená, že to bude sušší surovina než rostlé dřevo, a zřejmě bude třeba více vody, a to hlavně v době, kdy tu vodu nemáme - ani v řece, ani v povrchových plochách, a nedostává se jí ani ve vodovodním řadu. Rok 2018 ukázal, že Jihlava nemá dost vody na pití, tak proč by ji měla dávat na podnikatelské účely,“ zaznělo od Kataríny Ruschkové, vedoucí jihlavského oboru životního prostředí, jež si tak vysloužila potlesk veřejnosti.
Spotřebu vody snížíme o 30 procent, oponuje firma
Zmínila také, že v dokumentaci se počítá i se dvěma vrty, ty ale byly loni povoleny jen jako zkušební, navíc pro Kronospan CR, nikoliv pro Kronospan OSB. A město není povolení jejich užívání nakloněno.
Podnik argumentoval, že vrty jsou jen jednou z variant, jichž má v plánu několik. Vytvořit chce například retenční nádrž či rekuperovat srážkové a technologické vody.
„Největší úspora ale bude při samotném drcení, kde je spotřeba největší. Od skrápění vodou přecházíme ke kapotování zařízení, přepravě v zakrytých dopravnících, omezení skládkování,“ vypočítal Jan Rudolf, zástupce Kronospanu.
Právě skládky v Jihlavě i okolí jsou také častým terčem stížností občanů. Podle slov jednatelky Krechlerové se počítá se snížením spotřeby vody o 30 procent na celý areál.
Kapotací zařízení a vykládek chce podnik zmenšit i emise prachu a hluku; snížení hlukové zátěže si slibuje i od menšího vytížení odkorňovačů stromů. Vedení firmy ale zároveň neví, zda budou k vytvoření třísek odpovídající kvality stačit čtyři současné roztřískovače, jejich počet se může zvýšit až na osm.
Vedení podniku žije raději mimo Jihlavu, říká kritik
Proti záměru se ohradil jihlavský zastupitel Miroslav Tomanec (Fórum). „Kronospan potřebuje cosi prosadit. Hlavně to, aby se tady zpracovával dřevní odpad - recyklát z Rakouska a Německa, kde už to tolik nejde, jsou tam přísnější, a proto to chtějí ve velkém kamiony vozit sem,“ uvedl na svém facebookovém profilu.
Kritizoval také, že projednání bylo zorganizované na páteční půl třetí, aby dorazilo co nejméně lidí. „Jednatelka, co záměr prezentuje, sama žije raději v Třešti, druhý jednatel v Chotěboři, a najali si fundovanou odbornou firmu z Brna, co umně chrastí paragrafy a tabulkami. A celé to posuzuje paní doktorka přírodních věd ze Zlína. Fakt tihle lidé mohou vědět a uznat, jak se žije našim spoluobčanům v těsném sousedství firmy?“ dodal Tomanec.
Zuzana Kadlecová, jež posudek, který má být základním podkladem pro finální rozhodnutí, pro kraj připravuje, by jej měla předložit do dvou měsíců od obdržení dokumentace. Tedy koncem července.
Jihlavský Kronospan, jenž zaměstnává kolem 700 lidí, patří dle společnosti Arnika k největším znečišťovatelům formaldehydem v Česku. Firma však oponuje studií, již si nechala vyhotovit. Její autor Bohumil Pokorný, někdejší ředitel Zdravotního ústavu v Brně, tvrdí, že i při celoživotním působení je riziko zanedbatelné. Mnohem větším znečišťovatelem mají být doprava a lokální topeniště.
