Ten nápad, jak se snadno a rychle dostat k velkým penězům, byl jednoduchý. Odsouzení podle soudu založili na Bahamských ostrovech několik společností.
Jedna z nich pak jejich bezcenné akcie prodávala firmám v Česku, v nichž obvinění působili. Při obchodních machinacích tak v letech 1994 až 1998 způsobili škodu přes miliardu korun.
„Prodejem těchto akcií, které měly nulovou hodnotu, pak získávali peníze na nákup akcií společností, v nichž chtěli získat rozhodující podíl nebo navýšit nepeněžitými vklady těchto akcií základní jmění společností,“ vysvětlovala státní zástupkyně Lenka Fortelná.
Hlavou celé skupiny označily soudy R. L., někdejšího manažera společnosti ICOM, který také dostal trest (10,5 roku). Společně s ním byli odsouzeni ještě I. L., J. L., I. D., M. H. a P. J.
R. L. pomocí známých v dozorčích radách či jiných orgánech ostatních firem vyváděl podle soudů ze společností kapitál, navyšoval dle potřeby základní jmění nebo prováděl krycí transakce. To vše pomocí bezcenných bahamských akcií, za které nakupoval akcie firem, jež hodlal ovládnout nebo z nich vyvést kapitál.
Takto se postupovalo například ve firmě Četrans. Při navyšování jejího základního jmění v prosinci 1996 do ní společnost ICOM holding vložila v hotovosti 680 milionů, aby mohla rozhodovat. L. následně doporučil koupit za peníze právě akcie bahamské společnost. Četrans si vytvořil účetní ztrátu a nemusel platit daně.
Milost kvůli duševní nemoci
Bezcenné bahamské akcie pak od Četransu odkoupila společnost PTD, která byla v roce 1998 – stejně jako firma ICOM holding – převedena na ukrajinského dělníka Olega Zineviče, který ze země odcestoval.
„Akcie byly používány jen jako platidlo, a to ve výši, které zrovna bylo třeba. Hodnota akcií se přitom měnila podle aktuální potřeby,“ řekl v jednom z rozsudků soudce Pavel Göth.
Právě zdlouhavost rozplétání celé kauzy je jejím dalším zásadním rysem. Táhla se třináct let, až do roku 2011, kdy padl konečný verdikt. V případu byli obviněni i další lidé, například někdejší náměstek primátora František Zelníček, který byl ovšem nakonec viny zproštěn.
„Po třináctiletém stíhání to byl můj nejkrásnější vánoční dárek,“ netajil se radostí Zelníček na přelomu let 2010 a 2011.
Viny byla zproštěna i současná šéfka dopravního gigantu ICOM transport Kateřina Kratochvílová. V kauze figuroval i její otec Zdeněk. Ten však kvůli duševní nemoci dostal v roce 2008 od tehdejšího prezidenta Václava Klause milost. Že nemůže pro svou chorobu soudní řízení chápat, uznal i Nejvyšší soud.
R. L., I. L. a jejich otec J. L. se nástupu trestu vyhýbali, do vězení nastoupili až poté, co byli v roce 2012 dopadeni. Podle informací, které však loni přinesly Jihlavské listy, by měli být v současné době už opět na svobodě. Soud vyhověl jejich žádostem o podmínečné propuštění.
„R. L. argumentoval tím, že si odpykal polovinu trestu. Soud mu vyhověl, protože se ve výkonu trestu choval řádně a lze očekávat, že na svobodě povede řádný život,“ vysvětlila loni mluvčí Krajského soudu v Brně Lenka Smutná Polachová.
R. L. dostal od soudu sedmiletou zkušební dobu, jeho oba příbuzní pak shodně po třech letech.
