V edici připomínající sto let od zavedení československé koruny mu poprávu patří místo vedle ministra financí Aloise Rašína a národohospodáře Karla Engliše.
Vilém Pospíšil se narodil 5. května 1873 a celé mládí strávil na Vysočině. Do rodné obce se pak vždy vracel. Z rodné vesnice odešel na pelhřimovské gymnázium a ve studiu pokračoval na právnické fakultě české Karlo-Ferdinandově universitě v Praze.
Se získaným vzděláním získal v roce 1902 práci jako úředník Městské spořitelny pražské. Zde vystoupal v roce 1917 až na post ředitele. Za první světové války se pak stal jedním z aktivních členů Maffie, spolku, jenž se stal hlavní hybnou silou domácího odboje a výrazně se podílel na vzniku Československa.
V roce 1919 se s Rašínem, s nímž dlouhodobě spolupracoval, podílel na měnové reformě, při níž vznikla československá koruna. Jeho největší kariérní úspěch ale přišel zřejmě v roce 1926, kdy byl jmenován historicky prvním guvernérem Národní banky československé.
„Odevzdávám do vašich rukou nejcennější klenot národní, naši korunu československou, klenot, který není ze zlata ani ze stříbra, nýbrž z práce,“ uvedl ve jmenovací řeči tehdejší ministr financí Karel Engliš.
Byl to právě Pospíšil, kdo tlačil českou měnu k zavedení zlatého standardu. Povedlo se mu to v roce 1929. Když o pět let později vláda Jana Malypetra navzdory Pospíšilově nesouhlasu rozhodla o první devalvaci československé koruny, funkci guvernéra opustil.
Po Mnichovu v roce 1938
Z veřejného života ovšem Pospíšil nezmizel. Byl vládou jmenován zmocněným ministrem pro mezinárodní finanční jednání. Vedl například jednání o britské půjčce po mnichovské dohodě v roce 1938.
ČNB vydávala zájemcům další pamětní dvacetikoruny |
Stejně jako za první světové války i za té druhé se Pospíšil zapojil do odboje. Byl zatčen gestapem, jehož vyšetřovatelé ho u výslechu 27. listopadu 1942 ubili.
V Novém Rychnově na svého rodáka nezapomněli. Na budově obecního úřadu má pamětní desku. Odhalena byla v roce 2003.
„Bohužel při vchodu na radnici není vidět. Navíc není ani v úplně dobrém stavu, je na terase a je zakrytá takovým ošklivým plastovým přístřeškem. Ale určitě stojí za úvahu s tím už něco udělat,“ uvedla současná starostka Iva Reichová.
Další památkou na významného rodáka je takzvaná Pospíšilova vila. Tu si nechal vystavět pro chvíle, kdy se vracel do rodného kraje. V domku žije jeho praneteř Helena Malátová, která však už Viléma Pospíšila nezažila.
„Pro mé rodiče to byla rozhodně obrovská osobnost a idol. Mého tatínka vychovával,“ pronesla Malátová.
Na slavného rodáka vzpomínají i ostatní místní. Vilém Pospíšil totiž za svého života finančně podporoval například stavbu vodovodu, školu a zasadil se i o vybudování obecní záložny.
Památka na Viléma Pospíšila je k vidění i v poutním kostele na Křemešníku. Tam financoval vitrážové okno poblíž oltáře.
