„Vedli jsme diskuzi, z jakých částek a jakých základů budeme v takových případech vycházet. Stanovili jsme patnáct procent tržní hodnoty nálezu,“ vysvětlil hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Podle něj je dobře, když existují precedentní kroky, jak postupovat.
Poklady lze oceňovat třemi metodami - podle hodnoty kovu, hodnoty tržní a hodnoty kulturně-historické. Ta poslední bývá podle Běhounka vždy asi tak čtyřikrát vyšší než tržní.
„V tomto případě byla tržní hodnota pokladu stanovena na 723 tisíc korun. Patnáct procent z toho je 108 tisíc,“ doplnil Běhounek.
Poklad byl na pomezí Žďárska a Tišnovska objeven náhodou. Nálezcem je lesník, který se psem hledal liščí nory (o objevení pokladu čtěte zde).
Malovaný keramický džbán ukrýval 284 stříbrných mincí z období od druhé poloviny 15. století do první poloviny 17. století.
Poklad se konzervuje, pak by mohl putovat na hrad Pernštejn
„Poklad je v současnosti na konzervaci. Tento proces bude trvat několik měsíců a předpokládám, že by tak do půl roku mohl být hotový. Na příští turistickou sezonu bychom se chtěli domluvit s hradem Pernštejn, že by se poklad vystavil tam. Pernštejn se nachází blízko lokality nálezu,“ pravil archeolog jihlavského Muzea Vysočiny David Zimola.
Rápotický pokladKraj Vysočina už letos přiznal téměř půlmilionovou odměnu nálezci více než tří set zlatých a stříbrných mincí z doby třicetileté války. Mince nálezce objevil loni v poli poblíž Horních Rápotic na Pelhřimovsku (více se o nálezu dočtete zde). Podle zákona měl nálezce nárok na 291 tisíc korun, kraj mu tuto odměnu navýšil o 180 tisíc. Podle tehdejších údajů kraje by cena pokladu na sběratelském trhu převýšila tři miliony korun, jeho kulturně historická cena se pak pohybuje kolem 9,5 milionu. Zdroj: ČTK |
Domluva ohledně této výstavy je podle něj složitější, protože Pernštejn není součástí Kraje Vysočina, ale leží již v Jihomoravském kraji.
„Nevíme, jaký příběh za tímto pokladem stojí a asi to pravděpodobně nikdy nezjistíme. Jde o nález v lese,“ podotkl Zimola.
Poslední ražené mince ve džbánu pochází z konce třicetileté války.
„K uložení pokladu do země muselo dojít někdy v té době. Pernštejn byl obléhaný Švédy v roce 1645, tak by to mohlo mít souvislost s touto válečnou operací. Ale byl bych v tomto směru velmi opatrný. Nedá se to přesně spojit s nějakým jménem nebo konkrétní událostí,“ upozornil David Zimola.
