Radost je o to větší, že poslední úspěšný odchov tohoto zajímavého a stále tak trochu tajuplného zvířete byl v Jihlavě zaznamenán před deseti lety.
Otcem mláděte se stal devatenáctiletý jihlavský odchovanec Largo. Matkou je teprve šestiletá Chrisi, která se narodila v německé zoo ve Schwerinu. V Jihlavě žije od roku 2014. Toto je její druhé mládě. První potomek, kterého porodila loni, však hned druhý den po porodu zemřel.
„Tentokrát to vypadá dobře, i když ze začátku jsme nebyli příliš optimističtí. Mládě po porodu hodně plakalo a naříkalo. Chovatelé byli připraveni na to, že by ho uměle přikrmovali, kdyby matka nezvládala kojit. Nakonec to ale oba zvládli a k umělému odchovu jsme nemuseli přistoupit,“ říká mluvčí zahrady Martin Maláč.
I kvůli klidu samice a mláděte chovatelé až do odvolání uzavřeli pavilon Hacienda Escondido. V nejbližších dnech by se však měl také otevřít. „Matka s mládětem už vypadají spokojeně. Samice nosí svého potomka na břiše a neopouští jej,“ dodal mluvčí.
Při ohrožení dokáží zabít i jaguára
Lenochodi v jihlavské zoologické zahradě žijí společně v amazonském pavilonu – ve větvích upevněných pod stropem budovy. Díky propleteným větvím tam vzniklo jakési patro, kde lenochodi přebývají téměř na dosah lidským rukám.
Tato zvířata mají ráda svůj klid a záměrně nikomu neublíží, ale hladit či dráždit by je přesto nikdo neměl. „V případě ohrožení jsou svými drápy schopni zabít i jaguára,“ připomíná Maláč.
Obvyklé chování lenochodů je ale jiné. Raději dělají čest svému jménu a celé dny zpravidla prospí zavěšeni ve větvích. Aktivní jsou spíše brzy ráno, k večeru či v noci. Vidět lenochoda v pohybu, to je už velká vzácnost.
Poslední úspěšný odchov lenochodů se jihlavské zoologické zahradě povedl přesně před deseti lety. „Dlouho se nám nedařilo lenochody vhodně spárovat. Získali jsme samici Barunku, která vypadala perspektivně, ale posléze uhynula. Až po pitvě se zjistilo, že měla vrozenou vadu a nevyvinutou plíci. Pak jsme dlouho čekali, než se nám podařilo získat Chrisi,“ vysvětluje Maláč.
Domovinou lenochoda dvouprstého je sever jižní Ameriky. Obývá korunové patro v tropických pralesích. Mimo období rozmnožování žije samotářsky. Živí se rostlinnou stravou. Má pomalý metabolismus, potrava prochází střevy až 30 dnů.
Až donedávna si vědci mysleli, že lenochod je němý tvor, který nanejvýš syčí, když jej něco podráždí. Pokusy však prokázaly, že dovedou vydávat zvuky lidskému uchu neslyšitelné. V lidské péči se lenochodi podle Maláče dožívají 30 až 40 let.
