Umýt se v bytě v teplé vodě, z toho se na Ukrajině stává v mnoha městech luxus. Pokud přijde velká zima a začnou spory o dodávky plynu, bude to zlé.
Lidé si šuškají, že se zřejmě část velkých školních prázdnin přesune na leden. Země hledá různé krizové scénáře v době, kdy ji sužují dva velké problémy: energetická závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska a válka s tímto rozpínavým sousedem.
V tomto nejistém období začíná Třebíčská tepelná společnost (TTS) pomalu, ale jistě na Ukrajinu vyvážet své kotle na spalování biomasy. Nespasí celou zemi. Ale ve středně velkých sídlech mají potenciál nahradit vrtkavé dodávky zemního plynu. Je to svým způsobem risk. Pokud vyjde, bude mít firma z Vysočiny zajímavé odbytiště.
Neobává se šéf TTS Richard Horký, jak to bude s platbami v zemi, kterou finančně vysává válečný konflikt?
„Ukrajinci přijali nové krizové zákony. Chtějí maximálně urychlit přechod od zemního plynu na různé druhy místních paliv. Jde zejména o štěpku, slámu a rašelinu, která se na Ukrajině těží. Dávají garanci návratnosti investic do pěti let ze zákona,“ říká.
Kdo topí biomasou, ví, že topit bude, tvrdí expremiér Topolánek
Chce dělat první kroky opatrně. „Když to nebude fungovat, nepoloží nás to. Ale nechceme ztratit náskok před konkurencí. Když to naopak zafunguje, už budeme mít prošlapanou cestu, budeme mít kontakty. Nezaskočí nás to legislativně. To je pro nás důležité.“
Bývalý premiér Mirek Topolánek, dnes předseda Teplárenského sdružení České republiky, řekl, že mu sice nepřísluší komentovat konkrétní záměry členů sdružení, „nicméně obecně lze říci, že na Ukrajině dnes platí, že kdo topí biomasou, tak ví, že topit bude, což má svoji hodnotu,“ prohlásil.
„O poptávku po kotlích na biomasu bych strach neměl, potenciál je obrovský, otázka je, jak to bude s placením. Je to samozřejmě riziko, ale trhy se nejlépe obsazují v krizi, když se konkurence bojí pohnout. Klíčová je znalost lidí a místního prostředí,“ upozornil.
TTS by postupně chtěla dodat desítky třebíčských kotlů na spalování slámy a dřevní štěpky tam, kde je nutné centrálně zásobovat teplem. Horký si taky myslí, že má Ukrajina, co se týče biomasy, hodně velký potenciál.
„Na severu jsou lesy, na jihu lány polí. Je to obilnice Evropy. Dřevní štěpky a slámy je tam dostatek.“ Ohřívají se miliony kuřat Jeho firma už nainstalovala dva kotle na slámu v jižní oblasti země, každý z nich vytápí farmu, kde se chová milion kuřat na maso. Díky referencím se ozývají noví zájemci.
Na Ukrajině se přestává vytápět už od osmi stupňů
Další kotel, tentokrát na štěpku, zprovozní do roka na periferii Lvova. Bude vytápět komplex agronomické univerzity, kterou dosud napájí plynová kotelna. Projekt bude mít hodnotu 1,5 milionu euro.
Lidé na Ukrajině si zvykli na omezené dodávky teplé vody i tepla tam, kde je centrální vytápění. Což není v zemi úplně všude.
„Zakarpatská oblast ho například nemá vůbec. Obecně je ve Lvově například topení vypínáno, pokud venkovní teplota překročí plus 8 stupňů Celsia. Topí se zde od 22. října. V době od 3. do 13. listopadu byla dodávka tepla přerušena s odvoláním na vyšší průměrné venkovní teploty a ekonomičnost využívání tepelných zdrojů. Obdobná situace byla v Černivecké oblasti,“ uvedla konzulka na Ukrajině Valerie Füleová.
Ve Lvově běžně bývají v zimě teploty minus 25 stupňů Celsia. Problémy jsou s teplou vodou například v Lucku, kde od 29. září teče pouze o víkendech a ještě ne celý den.
Podle Füleové není vyloučené, že dojde k částečnému přesunu letních prázdnin do období zimy. „V tuto chvíli jsou však informace o možných změnách, o nichž se mezi lidmi hodně hovoří, jen na úrovni spekulací. Nejčastěji se mluví o tom, že by část letních prázdnin mohla být přesunuta na leden,“ podotkla konzulka.
Podpis smlouvy s gubernátorem lvovské regionální správy
Horký před dvěma týdny podepsal s gubernátorem lvovské regionální státní správy Jurijem Turianskym memorandum o spolupráci. TTS dostane do pronájmu systém vytápění tamní agronomické univerzity. V říjnu příštího roku bude nové zařízení v provozu.
Třebíčská firma udělá komplet nové rozvody, nainstaluje třímegawattový kotel. „Jsou to výukové objekty, internáty, malá nemocnice a školka. Budeme investorem celé akce. Založíme tam společnost, která bude teplárnu provozovat. Uděláme to stylem, kterému říkáme šéfmontáž. Vyšleme vysoce kvalifikované lidi, které doplníme jejich místními dělníky. A pak zapracujeme obsluhu. Už dnes tam máme zaměstnaného mladého šikovného Ukrajince, který shání dřevní štěpku a dělá akvizice,“ vysvětluje Horký.
Nakonec bude kotelnu obsluhovat pouze ukrajinský personál. „To musíte postavit čistě na místních lidech a dělat si kontrolu z Česka. Českému zaměstnanci, který by tam působil, by se buď musely platit drahé diety, nebo ho tam oženit,“ uvedl v nadsázce Horký.
„Lvov je na úplném západě země, je tam klid. Býval součástí habsburského Rakouska, obchodní bránou do Ruska. Bohatou multikulturní a finanční baštou. Je to krásné město v UNESCO. Domy, to jsou Královské Vinohrady po ukrajinsku. Z Třebíče je to 750 kilometrů. Cesta autem trvá devět až deset hodin. Je to pro mě na hranici, jestli pracovně jet autem, nebo letět letadlem,“ podotkl. Podle jeho slov Ukrajinci oceňují, že i v těžké době s nimi chce někdo spolupracovat.
Představitelé Chervonogradu se přijeli podívat do Třebíče
Podnikatel z Třebíče podepsal memorandum o spolupráci už před rokem v Chervonogradu rovněž ve Lvovské oblasti. Zástupci z tohoto města byli tento týden na prohlídce kotelen v Třebíči. „Je to velký projekt pro město, které má skoro sto tisíc obyvatel. Tam by mělo být kotlů několik,“ vysvětlil Horký.
Firma TTS Třebíč byla založena v roce 1994. Vyrobila a nainstalovala 49 kotlů v České republice a na Slovensku a dva kotle na jižní Ukrajině. Její technologie vytápějí mimo domácí Třebíče například částečně Jihlavu - z kotelny u hřbitova. Dále třeba Vimperk nebo Hlinsko.
Dlouhodobě patří cena tepla v Třebíči k jedněm z nejnižších v České republice.
