„Papežská kancelář jménem samotného papeže roku 1409 píše olomouckému biskupovi Konrádovi, že do Říma přišla z Třebíče stížnost. Papež po biskupovi žádá vyšetření, a pokud se uváděná fakta potvrdí, i sesazení opata,“ říká třebíčský historik Rudolf Fišer.
Za vše měl být odpovědný tehdejší opat benediktinského kláštera. Říkalo se mu Nacek, celým jménem byl zřejmě Ignácius. Několik let před kostnickým koncilem ho z celé řady hříchů nařkli jeho mniši.
„Stěžovatelé například uvádějí, že jsou mniši za prohřešky vězněni i mimo klášter, konkrétně v městské šatlavě, což bylo proti předpisům. Že jim opat nedává dostatek jídla. Že rozkrádá klášterní majetek v obrovské částce a že už předchůdce biskupa Konráda, který se jmenoval Lacek, měl s opatem Nackem problémy, jež musel řešit,“ citoval Fišer z originálního latinského textu.
„Dále je ve stížnosti zmínka, že opat žil se ženou jednoho třebíčského měšťana a s ní zplodil syny. A že její manžel po delší době vtrhl se svými ozbrojenými přáteli do kláštera, této ženě v klášteře uřízl nos, ona utekla do domu v podklášteří. Tam si pro ni ozbrojenci přišli, vytáhli ji a utopili v řece. Tento nepořádek je potřeba vyšetřit,“ odcitoval historik další část stížnosti.
Nackovo jméno se objevuje i na dalších listinách, spor ustál
Stížnost na opata Nacka napsali Štefan z Třebíče, Lev z Rouchovan, Vítek a Jiří z Rouchovan, mniši z třebíčského kláštera svatého Benedikta. Jak vyšetřování dopadlo, nevíme. Nezachovaly se o něm žádné písemné zprávy.
Nackovo jméno se však v dochovaných listinách objevuje v dalších letech. V roce 1415 mu byl například adresován list, jenž vznikl při kostnickém koncilu, tedy při setkání vysoce postavených církevních hodnostářů v letech 1414 až 1418. V dopise dostal Nacek pověření řešit jeden z řady majetkoprávních sporů.
„Nacek v něm je oslovován jako opat, takže stížnost z nějakého důvodu ustál. Je titulován jako abbas et Dominus. Opat a pán. Svědčilo to o jeho významné pozici,“ říká Fišer.
Benediktinský klášter v Třebíči měl v té době význačné postavení na územní dnešní České republiky. Byl velmi bohatý.
Třebíčský klášter byl v té době největším na celé Moravě
„Jedničkou byl břevnovský klášter v Praze. A následovala ho co do významu Třebíč, která byla jedničkou na Moravě. Proto pokud papež v době vrcholného středověku pověřoval opaty na našem území řešením nějakého problému, pověřoval břevnovského a třebíčského,“ uvedl pro ilustraci té doby historik.
Přitom klášter se dostal do obrovských problémů, jeho majetkové transakce vždy prováděl opat, ovšem se souhlasem konventu. Čili všech mnichů, členů kláštera. A ze stížnosti plyne, že v tomto případě mniši v řadě věcí nesouhlasili.
Kostnický koncil, který začal šest let po nespokojeném dopisu papežovi, rozhodoval i o majetkových otázkách. To byly desítky, možná stovky případů. Jeden z nich měl tedy vyřešit Nacek.
„Ale ty byly v porovnání s hlavním důvodem koncilu spíš okrajové. Stejně jako případ Jana Husa,“ říká Fišer. Církevní hodnostáři se ze všeho nejvíc zabývali vnitřním rozkolem v rámci církve. Mocenským bojem o to, kdo vlastně bude papežem.
