Konference MAFRA event se tentokrát uskutečnila v Jihlavě. Věnovala se Kraji...

Konference MAFRA event se tentokrát uskutečnila v Jihlavě. Věnovala se Kraji Vysočina jako místu vhodnému pro život. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Vysočina potřebuje rychlou železnici a opravenou D1, zaznělo na konferenci

  • 3
Kvalita života na Vysočině se zlepšuje. Shodli se na tom účastníci páteční konference Lepší místo pro život, jež se konala v jihlavském hotelu Gustav Mahler. Akci, které se zúčastnili politici a významní podnikatelé z Vysočiny, pořádala společnost MAFRA.

Plusem života na Vysočině je průměrná délka života, čistota ovzduší a menší podíl lidí v exekuci. Vychází to z analýzy společnosti Deloitte, která srovnává získané údaje se zbytkem republiky.

Naopak minusem je úbytek obyvatelstva, dostupnost zdravotní péče v menších obcích a dostupnost služeb. Rozdíl počtu obyvatel mezi lety 2017 a 2000 činil na Vysočině 3317 osob, podíl HDP se snížil o 4,62 procenta.

„V porovnání s ostatními kraji z toho Vysočina nevychází vůbec špatně. Je to takový uměřený, vyrovnaný a poctivý kraj,“ zhodnotil údaje manažer oddělení poradenství Deloitte Filip Neterda.

Průměrná mzda na Vysočině se v posledních čtyřech letech zvýšila a blíží se výši průměru platu v České republice. Aktuálně průměrná mzda činila v prvním čtvrtletí roku na Vysočině 29.570 koruny hrubého, průměrný plat v České republice je 32.466 koruny. Vysočina však nemůže konkurovat Praze, kde jsou platy mnohem vyšší. Průměrná hrubá mzda tam v prvním letošním čtvrtletí činila 41.450 koruny. A právě tam obyvatelé kraje, především západní části Vysočiny často za prací dojíždí, nebo tam po studiu na vysoké škole zůstávají.

Udržet vysokoškoláky na Vysočině se příliš nedaří

Nižší mzdy jsou také důvodem, proč si firmy stěžují na nedostatek zaměstnanců na výrobních linkách, ale nedostává se i vysokoškolsky vzdělaných osob, například z řad právníků nebo inženýrů.

Zatímco na výrobních linkách si firmy vypomáhají pracovní silou ze zahraničí, motivovat vysokoškoláky, aby se drželi na Vysočině, se podle hejtmana Jiřího Běhounka moc nedaří.

„Naše pozice z hlediska síly odměny je oproti Praze a Brnu slabší. Jsou tam mnohem vyšší příjmy než u nás. Západ Vysočiny jezdí z velké části za prací do Prahy. Nezaměstnanost je u nás pod dvěma procenty, a to jsou lidé, kteří zřejmě už nikdy pracovat nebudou. Nemáme představu, jak vysokoškoláky dál motivovat, aby zde zůstali. Optimistickou radu, nebo řešení nemohu poskytnout,“ pokrčil rameny.

O vysokorychlostní trati se už roky jen mluví a nic se neděje

Na konferenci se také hovořilo o dopravní infrastruktuře, především o přípravě vysokorychlostní trati (VRT), která by měla přes Vysočinu vést.

„Bohužel za jedenáct let, co jsem ve funkci, jsem měl na stole šest návrhů vedení této trasy. A stále nic neděje. Byli bychom rádi, kdyby konečně někdo řekl, že se bude stavět,“ poznamenal hejtman s tím, že tato situace ovlivňuje i územní rozvoj měst a obcí, kterých by se VRT dotklo.

Hejtmanství by v koridoru VRT uvítalo zastávku v krajské Jihlavě. „Nejsme naivní v tom, že bychom chtěli, aby zde zastavovaly vysokorychlostní spoje. Ale velmi bychom stáli o to, aby v koridoru, ve kterém je i rychlíkový provoz se soupravami jezdícími až 160 kilometrů v hodině, byla zastávka v krajském městě,“ dodal Jiří Běhounek a poukázal na to, že by kvůli VRT byl nutný vznik nového dopravního terminálu.

Silnici 602 kvůli kamionům může kraj opravovat znovu

Hejtman dále připomněl, že Kraj Vysočina ročně do oprav svých silnic ročně investuje jednu miliardu korun. V té souvislosti zmínil i špatný stav dálnice D1, což se odráží i na stavu krajských silnic.

„Silnice číslo 602 je silnice souběžná s dálnicí až na hranice Jihomoravského kraje. Jakmile se na dálnici něco stane, auta se svedou na tuto silnici. K tomu se přidává obrovské přetížení kamionů s dřevem, které silnice devastují. Tuto silnici jsme opravovali před deseti lety. Předpokládám, že až se opraví D1 a stabilizuje kůrovcová kalamita, může kraj Vysočina silnici 602 opravovat znovu,“ podotkl.

Velkým tématem diskutujících bylo také odpadové hospodářství a ekologie. „Umíme velmi dobře separovat odpad, ale co se týče recyklace, není v tom Česká republika úplně dobrá. Neumíme odpad zpětně využít a vracet zpět do výroby. Třidící linky nejsou schopny poslat vícedruhové kompozitní materiály zpátky do průmyslu,“ upozornil Josef Eder, jednatel Služeb města Jihlavy.

Plány na spalovnu odpadu vyšuměly, kraj by ji ale měl mít

Jeden z diskutujících z řad pozvaných hostů otevřel i problematiku vzniku spaloven. Kraj Vysočina žádné takové zařízení nemá. Plány na stavbu spalovny v Jihlavě nebo ve Žďáru nad Sázavou postupně vyšuměly.

„Je to pro mě zařízení, které má svůj smysl a je to strategické zařízení, které by v kraji mělo být. Dokážu si představit, že by tady takové zařízení vzniklo, ale musí být jasná vůle největších hráčů, ať to jsou obce nebo producenti odpadů, že chtějí spolupracovat. Nyní máme připravený projekt překladiště, abychom mohli odpady vyvážet do libovolného zařízení,“ řekl Eder.

Na téma ekologické energetiky se zaměřil oblastní manažer prodeje společnosti ČEZ ESCO Filip Ovčačík. Zmínil příklady měst a firem, se kterými společnost spolupracovala na modernizaci energetického hospodaření, ať již šlo o Lázně Luhačovice nebo Písek.

Ovčačík připomněl i výhody využívání elektrobusů. „Nabíjení autobusů umíme řídit podle toho, jak se během dne mění cena elektřiny. Začnou se nabíjet tehdy, když je cena nejnižší,“ dodal.