Žďárští historici vyvrátili letitý omyl, Santiniho špitál byl drůbežárnou

  10:33aktualizováno  10:33
Historikům Regionálního muzea ve Žďáře nad Sázavou se povedlo vyvrátit nebo upřesnit tradované omyly z dějin města. Zjistili například to, že údajný domov či špitál pro přestárlé úředníky - postavený pravděpodobně podle Santiniho plánů - nikdy ve skutečnosti špitálem nebyl.

Objekty bývalé žďárské drůbežárny po roce 1930, kdy stavení poškodil požár. | foto: Archiv Regionálního muzea

Všechna svá nejnovější zjištění historici zpracovali do druhého dílu populárního Žďárského uličníku. Kniha vyšla těsně před Vánocemi.

Obsáhlá publikace, kterou sepsali historici a muzejníci Miloslav Lopaur a Stanislav Mikule společně s dlouholetou archivářkou Janou Fuksovou, zahrnuje spoustu unikátních fotografií či plánků.

Fotogalerie

I renomovaní znalci díla slavného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla si budou muset zvyknout na nový objev. Objekt za rybníčkem u dnešní cukrárny U Tří hvězd v Santiniho ulici (kousek od silnice I/19), označovaný dosud jako domov pro přestárlé, byl docela „obyčejnou“ drůbežnou či drůbežárnou.

„Mezi stavby, které se dlouhé roky Santinimu připisují, ačkoliv pro to není doklad, patří i stavba takzvaného domova pro přestárlé. Kolega Lopaur dokázal, že tato stavba nikdy takový účel neměla a že to byla vždy drůbežna. V minulosti došlo k mylnému překladu podobných latinských výrazů,“ vysvětluje Stanislav Mikule, jak k chybě došlo.

Historikům při bádání napověděly kresby z 18. století

Autorství připisované Santinimu tvůrci nerozporují. Objekt, jenž rozšířil hospodářskou základnu kláštera, který za opata Václava Vejmluvy prožíval skvělé roky, byl však postaven až po architektově smrti. Na vedutě z roku 1734 už je stavba zachycena, na mapě z roku 1727 nikoliv.

Žďárský uličník

Žďárský uličník II/2 se zaměřuje na historický místopis obce Zámek Žďár, která se historicky vyvíjela v těsné blízkosti někdejšího cisterciáckého kláštera, nynějšího zámku. Do roku 1949 si obec držela svoji samostatnost, teprve sloučením s Městem Žďár vznikl Žďár nad Sázavou (nový název se používá od roku 1950).

Autoři Miloslav Lopaur, Stanislav Mikule a Jana Fuksová oživili řadu zapomenutých příběhů žďárských „Klášteráků“, napříkla fregatního kapitána Ferdinanda von Hajka nebo rektora pražské univerzity Františka E. Tuny.

Původní objekt měl půdorys ve tvaru řeckého kříže. „Panoval názor, že ústřední trakt s věžičkou mohl sloužit jako kaplička a v postranních křídlech mohly být byty pro přestárlé úředníky a služebníky kláštera,“ líčí Lopaur.

Jenže v matrice z roku 1761 se mluví o správci drůbeže, označení drůbežna nese i Mansfeldova kresba z roku 1734, podle inventáře tu byly čtyři kurníky. „To by odpovídalo čtyřem křídlům stavby,“ vyvozuje historik.

K čemu přesně taková drůbežna sloužila? „To se můžeme jen domýšlet. Možná šlo o distribuční centrum, kde se odebírala drůbež jako naturální dávka od poddaných, která potom byla podle potřeby posílána do klášterních kuchyní nebo pro chov a produkci do panských dvorů,“ píší autoři.

Panstvo ročně spotřebovalo tisíce kusů drůbeže

Podle výkazů z let 1777 až 1781, které historici našli v Moravském zemském archivu, tehdejší vrchnost ročně spotřebovala 175 až 230 krocanů, 175 až 230 krůt, 360 až 500 hus, 340 až 460 kachen, 400 až 800 kapounů, až tisíc kuřat, 1 300 kuřátek a 650 kop vajec.

„V té době nebylo moc možností uchovávat drůbeží maso čerstvé. A proto se drůbež zabíjela krátce před vařením. Kolem budovy se nacházely rybníčky, kam mohlo být pernaté ptactvo pouštěno,“ uvažuje Miloslav Lopaur.

Když umělecký tkadlec a soukeník Jiří Krejčí objekt v roce 1787 odkoupil, vznikly tam minimálně čtyři nájemní byty. V roce 1910 už lokalitu u drůbežny tvořilo šest domů s deseti byty, ve kterých bydlelo 40 lidí, většinou továrních dělníků.

Ústřední trakt s věžičkou, podle níž by se dal objekt dobře rozpoznat od okolní zástavby, během přestaveb zmizel. Po ničivém požáru v roce 1930 celá lokalita doznala dalších změn.

„Domy však mají stejnou dispozici a jejich uspořádání dodnes připomíná křížový půdorys původní budovy,“ uvádí Lopaur.

I když je Zámek Žďár historicky zdánlivě malou obcí se zhruba 130 domy, její přesah je obrovský. Pojmy jako Táferna, Tálský mlýn, Vápenice - a samozřejmě Zelená hora - znají nejenom obyvatelé okresního města.

Autor:

Nejčtenější

Majiteli auta ukradli ďábelskou značku na přání, totožnou už nedostane

Nissan Juke a registrační značka, kterou kdosi odcizil. Podle policie to byl...

Policisté zaznamenali první případ krádeže registrační značky na přání z vozidla na Vysočině. Majitel Nissanu Juke...

Do pelhřimovského babyboxu odložila matka zdravého ročního chlapce

V Českých Budějovicích je babybox od dubna 2012.

Do babyboxu v Pelhřimově v pátek před půlnocí někdo odložil zdravého a podle odhadů patnácti až šestnáctiměsíčního...

Na zavátou Vysočinu nevjíždějte, neprojedete, nabádá policie kamioňáky

Silnice I/38 musela být u Dlouhé Brtnice kvůli silnému větru a sněhu uzavřená....

Na Vysočinu vůbec nevjíždějte, nepřejedete ji. Takový vzkaz posílá policie řidičům kamionů. Na řadě silnic v celém...

Slavia porazila Budějovice, Vsetín vyhrál ve šlágru nad Kladnem

Budějovičtí hokejisté slaví gól.

Hokejisté druhého Vsetína zdolali ve šlágru 48. kola první ligy třetí Kladno 6:1 a po sedmé výhře za sebou se...

Majitel největší sbírky Pragovek na světě má druhý zápis v knize rekordů

Sedmaosmdesátiletý Emil Příhoda vlastní největší světovou sbírku vozidel a...

Dvě unikátní auta zastavila na pelhřimovském náměstí - bývalý prezidentský vůz Praga Grand z roku 1918 a současný...

Další z rubriky

Nová mláďata: v jihlavské zoo se narodili kusu liščí a nyala nížinná

Prvním přírůstkem jihlavské zoo v roce 2019 se stalo mládě nyaly nížinné....

Prvním mládětem narozeným v roce 2019 se chlubí jihlavská zoologická zahrada. Chovatelé nemuseli na první přírůstek...

Řidič jel rychle a narazil do stromu i dvou aut. Škoda jde do milionů

Při čtvrteční nehodě na okraji Jihlavy byly poničeny tři vozy.

Čtyři zraněné a škodu za nejméně jeden a tři čtvrtě milionu si vyžádala dopravní nehoda, která se stala ve čtvrtek ráno...

Po přestavbě se hrad Roštejn vrátí ke své podobě před velkým požárem

Od května 2017 běží v několika etapách rekonstrukce loveckého hradu Roštejn v...

Okolí hradu Roštejn nedaleko Telče připomíná staveniště. Od května 2017 běží v několika etapách rekonstrukce tohoto...

Najdete na iDNES.cz