Žďárští historici vyvrátili letitý omyl, Santiniho špitál byl drůbežárnou

  10:33aktualizováno  10:33
Historikům Regionálního muzea ve Žďáře nad Sázavou se povedlo vyvrátit nebo upřesnit tradované omyly z dějin města. Zjistili například to, že údajný domov či špitál pro přestárlé úředníky - postavený pravděpodobně podle Santiniho plánů - nikdy ve skutečnosti špitálem nebyl.

Objekty bývalé žďárské drůbežárny po roce 1930, kdy stavení poškodil požár. | foto: Archiv Regionálního muzea

Všechna svá nejnovější zjištění historici zpracovali do druhého dílu populárního Žďárského uličníku. Kniha vyšla těsně před Vánocemi.

Obsáhlá publikace, kterou sepsali historici a muzejníci Miloslav Lopaur a Stanislav Mikule společně s dlouholetou archivářkou Janou Fuksovou, zahrnuje spoustu unikátních fotografií či plánků.

Fotogalerie

I renomovaní znalci díla slavného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla si budou muset zvyknout na nový objev. Objekt za rybníčkem u dnešní cukrárny U Tří hvězd v Santiniho ulici (kousek od silnice I/19), označovaný dosud jako domov pro přestárlé, byl docela „obyčejnou“ drůbežnou či drůbežárnou.

„Mezi stavby, které se dlouhé roky Santinimu připisují, ačkoliv pro to není doklad, patří i stavba takzvaného domova pro přestárlé. Kolega Lopaur dokázal, že tato stavba nikdy takový účel neměla a že to byla vždy drůbežna. V minulosti došlo k mylnému překladu podobných latinských výrazů,“ vysvětluje Stanislav Mikule, jak k chybě došlo.

Historikům při bádání napověděly kresby z 18. století

Autorství připisované Santinimu tvůrci nerozporují. Objekt, jenž rozšířil hospodářskou základnu kláštera, který za opata Václava Vejmluvy prožíval skvělé roky, byl však postaven až po architektově smrti. Na vedutě z roku 1734 už je stavba zachycena, na mapě z roku 1727 nikoliv.

Žďárský uličník

Žďárský uličník II/2 se zaměřuje na historický místopis obce Zámek Žďár, která se historicky vyvíjela v těsné blízkosti někdejšího cisterciáckého kláštera, nynějšího zámku. Do roku 1949 si obec držela svoji samostatnost, teprve sloučením s Městem Žďár vznikl Žďár nad Sázavou (nový název se používá od roku 1950).

Autoři Miloslav Lopaur, Stanislav Mikule a Jana Fuksová oživili řadu zapomenutých příběhů žďárských „Klášteráků“, napříkla fregatního kapitána Ferdinanda von Hajka nebo rektora pražské univerzity Františka E. Tuny.

Původní objekt měl půdorys ve tvaru řeckého kříže. „Panoval názor, že ústřední trakt s věžičkou mohl sloužit jako kaplička a v postranních křídlech mohly být byty pro přestárlé úředníky a služebníky kláštera,“ líčí Lopaur.

Jenže v matrice z roku 1761 se mluví o správci drůbeže, označení drůbežna nese i Mansfeldova kresba z roku 1734, podle inventáře tu byly čtyři kurníky. „To by odpovídalo čtyřem křídlům stavby,“ vyvozuje historik.

K čemu přesně taková drůbežna sloužila? „To se můžeme jen domýšlet. Možná šlo o distribuční centrum, kde se odebírala drůbež jako naturální dávka od poddaných, která potom byla podle potřeby posílána do klášterních kuchyní nebo pro chov a produkci do panských dvorů,“ píší autoři.

Panstvo ročně spotřebovalo tisíce kusů drůbeže

Podle výkazů z let 1777 až 1781, které historici našli v Moravském zemském archivu, tehdejší vrchnost ročně spotřebovala 175 až 230 krocanů, 175 až 230 krůt, 360 až 500 hus, 340 až 460 kachen, 400 až 800 kapounů, až tisíc kuřat, 1 300 kuřátek a 650 kop vajec.

„V té době nebylo moc možností uchovávat drůbeží maso čerstvé. A proto se drůbež zabíjela krátce před vařením. Kolem budovy se nacházely rybníčky, kam mohlo být pernaté ptactvo pouštěno,“ uvažuje Miloslav Lopaur.

Když umělecký tkadlec a soukeník Jiří Krejčí objekt v roce 1787 odkoupil, vznikly tam minimálně čtyři nájemní byty. V roce 1910 už lokalitu u drůbežny tvořilo šest domů s deseti byty, ve kterých bydlelo 40 lidí, většinou továrních dělníků.

Ústřední trakt s věžičkou, podle níž by se dal objekt dobře rozpoznat od okolní zástavby, během přestaveb zmizel. Po ničivém požáru v roce 1930 celá lokalita doznala dalších změn.

„Domy však mají stejnou dispozici a jejich uspořádání dodnes připomíná křížový půdorys původní budovy,“ uvádí Lopaur.

I když je Zámek Žďár historicky zdánlivě malou obcí se zhruba 130 domy, její přesah je obrovský. Pojmy jako Táferna, Tálský mlýn, Vápenice - a samozřejmě Zelená hora - znají nejenom obyvatelé okresního města.

Autor:

Nejčtenější

Myslivec zastřelil chovnou fenu přímo před očima majitelky

Tereza Slavotínková chovala na své farmě Sýkorův mlýn dva australské ovčáky. O...

Přímo před očima majitelky zastřelil myslivec na Pelhřimovsku chovnou fenu australského ovčáka. Stalo se to koncem...

Kanibalové v Třebíči. Skandál chtěla mladá republika ututlat

„Tázal jsem se Dvořáčka, co s tím budou dělat? To prodáme řezníkům. O maso je...

Bylo to nejhorší případ kanibalismu v moderních českých dějinách. Maso několika zavražděných Židů bylo vyuzeno, snědeno...

Za rozjetým taxíkem vlál pes. Majitelka vodítko zabouchla do dveří

Taxikář vlekl za autem psa na vodítku

Malý pes v Jihlavě absolvoval nedobrovolný běh za taxikářským vozem. Jeho majitelka totiž z nepozornosti při...

Boj o baráž: vsetínská šance ještě žije, Kladno zdolalo Jihlavu

Patrik Machač z Kladna (vpravo) a Miha Štebih z Jihlavy.

Hokejisté Vsetína v semifinále Chance ligy do dnešního duelu nevstřelili Českým Budějovicím ani gól, ale tentokrát se...

Za lány bledulí míří tisíce turistů, ze vsi se na měsíc stalo parkoviště

Když vyjde počasí, vypadá to v rezervaci zhruba takto. Mezi lány bledulí se...

Poslové jara jsou tady, hlásí lidé z Chlébského na Bystřicku. Vesnička na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje se...

Další z rubriky

Policie vyšetřuje sexuální zneužití knězem. Je 25 let staré, říká biskup

Ilustrační snímek

Pelhřimovští kriminalisté začali prověřovat podezření ze sexuálního zneužití mladé ženy knězem českobudějovické...

Jako Fénix z popela. Zhubl padesát kilo a založil úspěšný kickboxový klub

Josef Bílek dal dohromady jeden z nejúspěšnějších klubů kickboxu v zemi -...

Ten příběh by stačil i na filmový scénář o lidské vůli a cílevědomosti. Josef Bílek byl ještě před deseti lety mužem,...

Díky sbírce by měl nad hladinou zatopeného městečka znít skutečný zvon

Zahrádka, která v sedmdesátých letech ustoupila stavbě Želivské přehrady, ožívá...

Městečko Zahrádka už několik desetiletí neexistuje. V sedmdesátých letech minulého století bylo zatopeno vodní nádrží...

Najdete na iDNES.cz