Hned dvakrát na Vysočině můžeme najít nejstarší skutečné dopravní značky na území někdejší habsburské monarchie. Jsou to takzvané brzdové kameny, zvané také pozorky. Jednalo se o kamenné sloupky s hlavicí, opatřené zřetelným reliéfem symbolu vozové brzdy, tedy čuby, jinak též „psí packy“. Jejich používání vešlo v platnost po nařízení z roku 1747.
Vzorově zrestaurovaný brzdový kámen se nachází nad kopcem u Radostína na silnici I/38. Brzdový kámen nařizoval formanovi začít brzdit před klesáním, a to předepsaným způsobem, aby zablokovaným kolem ve smyku neničil cestu.
Podobný kámen je i u osady Petrovice u Humpolce. Sloupek dlouho ležel přelomený v příkopu u silnice. Místní jej před lety opravili, pak jej zrestaurovali a znovu osadili památkáři.
Kámen vzal za své po sovětské okupaci v roce 1968. „Tehdy tady po té silnici jely ruské tanky na Prahu a na vrcholu kopce, jak jejich řidiči přeřazovali, tanky silnici zničily. Proto byla pak v sedmdesátých letech opravována. Při té opravě někdo kámen zlomil silničním válcem,“ řekl místní pamětník Ladislav Maděra.
Ležely za čekárnou, ale vrátily se tam, kde byly původně
Silnice u Arneštovic na Pelhřimovsku zdobí dva unikátní rozcestníky z 19. století, zvané lumpusy. Udávají směr a vzdálenost do měst v okolí, například do Německého (dnes Havlíčkova) Brodu.
„Ležely za čekárnou v Arneštovicích, tak jsme je po konzultaci s pamětníky umístili tam, kde původně bývaly,“ řekl Radek Kovář z pelhřimovské správy a údržby silnic.
Starší a také jednodušší silniční ukazatele lze vidět například na okraji Jihlavy na výpadovce na Třebíč, na křižovatce ve Stříbrných Horách na Havlíčkobrodsku či u Štok při nynější silnici I/38.
U této silnice a také u silnice II/602 je možné i dnes vzhledem k jejich historickému významu najít řadu kamenných kilometrovníků podle normy z roku 1933 s typickými hranatými číslicemi. Jeden je třeba u mostu na náměstí v Brtnici.
Vzácné jsou číslované kameny z období první republiky
Obměnou tohoto typu kamenů jsou kilometrovníky se zaoblenou hlavou, s čísly nebo písmeny v kulatém poli. Takový se nachází například v Mrákotíně, v Chotěbudicích, Habrech, v Jakubově u Moravských Budějovic či Řásné na Telčsku.
„Pochází zřejmě z první republiky, když se dělala nová silnice mezi Řídelovem, Řásnou a Lhotkou do Mrákotína,“ míní starosta Řásné Miroslav Tomíšek. Podobný kámen se nachází i v Krahulově u Třebíče.
K poměrně vzácným památkám patří menší číslované kameny z první republiky, zvané hektometry, které označovaly stometrové úseky silnic. Jeden takový s číslem je na okraji osady Sokolí u Třebíče.
Ještě starším dokladem minulosti cest je kamenná deska ze 16. století na Smrčenské ulici v Jihlavě. Je na ní reliéf kříže se srdcem a dvěma šipkami. Původně zřejmě deska označovala cestu na Smrčnou.
Dokladem dobového jazyka je kámen s nápisy „Cesta do Puklic“ a „Cesta do Jihlavi“ u osady Petrovice. Ten před pár lety opět zkrášlil kdysi nevábné rozcestí u vsi.
Na Vysočině je takových nenápadných památek řada. Mnohé mohou být ještě nalezeny, protože často desetiletí odpočívají zarostlé trávou nebo leží v příkopech u silnic.
