Kůrovec neboli lýkožrout smrkový napadá smrky převážně v nížinách. K jeho...

Kůrovec neboli lýkožrout smrkový napadá smrky převážně v nížinách. K jeho rozšíření výrazně přispělo sucho. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Počasí kůrovce jen zpomalí, lesníci se bojí, co ještě přijde

  • 6
Letošní jarní a letní počasí sice bylo chladnější a deštivější než loni, ale postup ničivého kůrovce na Vysočině jenom mírně zpomalilo. Změnu ani v dalších dvou třech letech podle odborníků nelze čekat. Katastrofě v kraji vzdorují jen oblasti Jihlavských a Žďárských vrchů.

„Území postižené kůrovcem se v rámci Vysočiny bohužel zvětšuje. Nejméně postižená a před kůrovcem zatím nejvíce bezpečná se jeví oblast Žďárských vrchů: Novoměstsko, část Žďárska a nejsevernější a nejvýše položené části Bystřicka, a oblast Javořice,“ říká Jiří Bartoš, vedoucí oddělení lesního hospodářství a myslivosti krajského úřadu.

„Je to dáno nadmořskou výškou a s tím souvisejícími nižšími úhrnnými ročními teplotami a vyšší úrovní srážek,“ vysvětluje.

Vysočina patří v Česku k nejvíce zasaženým krajům. To se příliš nezměnilo ani tím, že letos oproti třem loňským „vyletěly“ pouze dvě generace kůrovce.

„Loni se však kůrovec namnožil natolik, že i tak kalamitní situace trvá,“ podotkl Václav Bendl z odboru vnějších vztahů Lesů ČR. Podle něj je na Vysočině nejhorší situace v pásu od Dačic po Velké Meziříčí.

„Kalamita začala na jihovýchodě, jihu kraje a postupně se rozšiřovala,“ podotkl Jiří Bartoš.

Ovšem i v oblasti Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy už lesníci těžili kůrovcové stromy. „Situace je horší v okrajových částech,“ informovala Aneta Dvořáková ze správy CHKO.

Ke zpomalení kalamity by muselo abnormálně pršet až tři roky

Nápor kůrovce na Vysočině v dalších letech podle Bartoše bude souviset s počasím, přestože se povětrnostní vlivy budou moci jevit pro člověka příznivé - čili i když se mírně ochladí a bude více pršet.

„Letošní rok ještě neskončil, jenže úhrny srážek a teploty nebyly pro les nijak zvláště pozitivní. Teploty se pro člověka zdály příjemné, ale stále vyhovují i kůrovci. Aby došlo k výraznému zpomalení kalamity, musel by přijít výrazně nadnormální úhrn srážek a podnormální teploty dva až tři roky po sobě, aby se vitalita lesních porostů znatelně zlepšila,“ vysvětlil Bartoš.

Pro zdravé lesy je podstatná vlhkost půdy do hloubky metr až metr a půl.

„Ty srážky nebyly letos natolik intenzivní, aby se půdní profil dokázal dostatečně obohatit. Pokud jsou nyní roční úhrny srážek nějakých 600 milimetrů, musely by se zvýšit ještě o desítky procent,“ uvedl Bartoš.

Kůrovec má na Vysočině stále dostatek potravy. „Ne všechny porosty v kraji jsou zničené, stále významná část území dál zůstává v ohrožení. Brouk napadá smrkové porosty mýtného věku a postupně i mladší, které i na velmi silně zasaženém Třebíčsku stále ještě někde zůstávají,“ dodal Jiří Bartoš.

Největší nápor přijde v příštím roce, varují lesníci

K největším vlastníkům lesů na Vysočině patří město Jihlava. Ředitel Správy městských lesů Jihlava Václav Kodet míní, že největší nápor přijde až v příštím roce.

„V lesích města Jihlavy bude kalamita kulminovat až v příštím roce. Teď je nejvíce zasažená oblast Jihlavy, dochází k přesunu na Špičák u Třeště, zatím slabě zasažené je okolí Stonařova a revír Nepomuky u Telče,“ konstatoval Kodet.

Konkrétní příčiny náporu kůrovce si prý netroufne odhadovat. „Nevěřím na jednoduchou odpověď, proč někde kalamita začala dřív a někde později: kůrovec náhle napadá porosty i daleko od minulého výskytu, je to nevyzpytatelné,“ pravil Kodet.

Dospělé smrkové porosty ve správě jihlavských městských lesů nápor kůrovce podle něj přežijí jenom zázrakem.

„Mlaziny a mladé smrkové kultury zůstanou zachovány a navíc nemáme v lesích jenom smrk. V městských lesích bylo k 1. ledna roku 2018 asi 70 procent smrku, ale to se samozřejmě rapidně mění. Kvůli kůrovcové kalamitě jsme vytěžili zatím 150 tisíc kubíků dřeva, ale zásoby v porostech jsou třicetkrát vyšší. Ještě pár let bude trvat, než se procento smrku v našich lesích srazí třeba na třicet,“ míní Kodet.

Smrkové porosty už zachránit nelze, lituje šéf lesního družstva

V lesním družstvu Štoky letos vytěží desetinásobek běžné roční těžby. „Ještě dva tři roky a nebudeme mít žádný smrk. Myslím, že u nás jsou smrkové porosty nezachranitelné. Je otázka, zda nám zůstanou aspoň nějaké mladé lesy dvaceti či třicetileté. A možná ani ty ne. Prakticky sto procent starších smrkových porostů padne,“ řekl Milan Fíla, ředitel Lesního družstva Štoky.

„Od smrku neustupujeme, ale blížíme se ve výsadbách k 50 procentům smrku a 50 procentům dalších dřevin, o které se musíme náročněji starat, aby je nepoškodila zvěř. Nemůžeme smrk přestat sázet, v našich podmínkách to ani nejde,“ dodal Fíla.

Nápor kůrovce byl už loni tak silný, že na něj už počasí nemá nějaký výrazný vliv. „Kůrovce je tolik, že ho počasí zpomalí, ale nezastaví,“ pověděl Fíla.

Kůrovec může ohrozit i kvalitu vody v nádrži Švihov: