Přestože v jeho sbírce úspěchů schází velký titul, Jozef Golonka neodmyslitelně patří mezi velké postavy československého hokeje. Legendární střední útočník, který dva roky strávil na vojně v Dukle Jihlava, proslul jako skvělý střelec, technik a bruslař. Kromě toho byl i neúnavným bojovníkem, hecířem a bavičem.
Golonka má na kontě po třech stříbrných a bronzových medailích z mistrovství světa, kromě toho se může pochlubit i stříbrem a bronzem z olympiády. Za reprezentaci odehrál v letech 1959 až 1969 celkem 134 zápasů, v nichž nastřílel 82 gólů.
„Jsem optimista a vždy jsem pro vítězství odevzdal všechno, co ve mně bylo. Jako hráč jsem chtěl být vzorem a tomu jsem vše uzpůsobil. Dodnes si vážím toho, že mě zvolili za kapitána, a skládám úctu mužstvu, v němž jsem hrál,“ vzpomínal na reprezentační léta.
Žiletka proti Sovětům
Samostatnou kapitolu tvořily bitvy se sovětskou „sbornou“, které po srpnu 1968 dostaly ještě další rozměr. Hráč s přezdívkou Žiletka v nich k velkému nadšení diváků často předvedl nějakou kulišárnu, například když na oslavu své trefy zahrál před soupeřovou střídačkou kouči Tarasovovi na housle nebo když s uchem na ledě zjišťoval, zda se Sověti za prohru nepomstili zastavením dodávek ropy.
Dalších 298 branek přidal bratislavský rodák v 332 utkáních v nejvyšší domácí soutěži, kde s výjimkou vojenské služby v Jihlavě hájil barvy mateřského Slovanu.
Za Duklu hrál sice jen dva roky, ale v raných dobách vojenského klubu se zapsal do srdcí jihlavských fanoušků snad nejvýrazněji. Navíc se v sezoně 1958/59 stal historicky prvním členem kádru Dukly, jenž na sebe oblékl reprezentační dres.
Na Jihlavu proto Golonka dodnes rád vzpomíná. „Vždyť tu začala moje vrcholová kariéra. Ty možnosti, co jsme měli na trénink, patřily mezi absolutní špičku. Bylo to něco úžasného,“ říkal na sklonku roku 2015, kdy se na Horáckém zimním stadionu objevil při zápase Světové ligy veteránů mezi Českou republikou a Slovenskem.
O Jihlavě by psal romány
Nejhezčí vzpomínku na dobu strávenou na Vysočině však nedokáže vybrat. „To by bylo na dlouhé romány... Nejlepší vzpomínka je, že mě tenkrát fanoušci vyhodnotili jako hráče desetiletí,“ připomněl, jak oblíbený v Jihlavě byl.
Celkem Golonka odehrál v dresu Dukly 36 ligových utkání, v nichž si připsal 29 bodů za 17 gólů a 12 přihrávek. Střelecky se mu později dařilo i při zahraničním angažmá v německém Riesersee, kam mohl odejít na sklonku kariéry. Tu uzavřel v roce 1975 po třech sezonách v druholigovém Zvolenu. Poté se jako trenér vrátil do Riesersee, s nímž se v roce 1978 konečně dočkal mistrovského titulu. Totéž se mu pak povedlo i s Kolínem nad Rýnem, kromě toho vedl ještě celky Zetoru Brno, Slovanu, Davosu, Iserlohnu a Norimberku. Trénoval i reprezentační dvacítku a béčko. Naposledy stál na střídačce v letech 1996 až 1997 jako hlavní kouč Slovenska.
Člen Klubu hokejových střelců se angažoval rovněž v politice i byznysu a napsal několik knih. Ačkoliv se kdysi chtěl stát pilotem stíhačky a později byl nadějným tenistou, na hokej i přes četná zranění nedá dopustit. „Jsem nesmírně rád, že jsem vyšel ze slavné hokejové generace,“ prohlásil v jednom rozhovoru Golonka.