„Běžně jsou stavby organizované tak, že na zimu se zakonzervují a začíná se znovu pracovat až na jaře, obvykle začátkem března. Stavba obchvatu Havlíčkova Brodu je však natolik důležitá, že se staví i v zimě,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
Letošní zima stavařům pomohla, nepatřila mezi ty krušnější. Na mnohých částech obchvatu proto bylo možné bez problémů pracovat, klimatické podmínky dovolily využívat i řadu běžných technologických postupů.
„Mohli jsme odtěžit kamenitou balvaninu v místě zářezů a uložit ji tak, aby mohla být dále rozvážena na místo určení. Probíhaly i práce na některých mostních objektech, zejména vázání výztuže,“ upřesnil investiční referent jihlavské správy ŘSD Radek Solnička.
Přes řeku a trať
Nejvíce práce mají momentálně dělníci na mostě přes řeku Šlapanku a železniční trať z Brodu na Jihlavu. Ten bude z celkem jedenácti nových mostů na obchvatu nejdelší. Bude se skládat z celkem sedmi polí, v těchto dnech se pracuje na třetím.
„Teď se dělá nosná konstrukce. Momentálně se provádí vázání armatury, celé třetí pole už je podbedněné. Počítáme, že 17. března by se mohlo zalévat betonem,“ prozradil Igor Janča, vedoucí projektového týmu stavební společnosti Strabag.
Právě kolem těchto prací ale stavební firma zažívá trochu nejistoty. Železářské práce na stavbě mostů vykonávají především pracovníci z Ukrajiny. Někteří uvažují o tom, že odcestují zpět do vlasti a budou svou zemi se zbraní v ruce bránit proti ruské invazi.
„Máme záložní plán, pokud by se tak skutečně stalo. Práce na brodském obchvatu bychom posílili o své vlastní kapacity. Momentálně je máme k dispozici,“ pravil vedoucí Janča.
Na celém obchvatu podle něj v tuto chvíli pracuje zhruba šest desítek lidí. Ukrajinci tvoří přibližně pětinu. Při stavební špičce během sezony se počet pracovníků na obchvatu zvýší až na trojnásobek.
Přemostění je v oblouku a ještě se rozšiřuje
Most, na kterém se nyní nejvíce pracuje, je rovněž technologicky náročnější. Je v mírném oblouku a navíc se směrem k Jihlavě rozšiřuje o odbočovací pruhy. Hned vedle mostu bude nová mimoúrovňová křižovatka Skalka. K Futabě a dále na Šlapanov se bude z Brodu přes obchvat jezdit po mostě.
Podruhé bude obchvat přemostěn jen o kousek dál u Termesiv a Herlif. Také tam vznikne mimoúrovňové křížení. Na Herlify či Dlouhou Ves se rovněž bude jezdit po mostě. Na něm by navíc vedle silnice měla vést i cyklostezka, kterou plánuje postavit město.
Právě vybudovat tato dvě přemostění a zároveň zrušit současné provizorní komunikace je hlavním cílem stavařů pro letošní rok. „Sundání provizorních komunikací je důležité proto, abychom mohli hloubit zářez pro obchvat, v němž v těchto místech povede,“ podotkl Igor Janča.
Obří přesuny zeminy
Zvláště na Skalce půjde o obrovské přesuny zeminy. Nová „osmatřicítka“ bude ležet mnoho metrů pod současným povrchem. „Jen v těchto místech je naplánovaný přebytek 280 tisíc kubíků zeminy,“ přiblížil Janča.
Zda se pracemi v zimním období podaří zkrátit konečný termín výstavby obchvatu, zatím podle Rýdla není jisté. „V tuto chvíli tu nejsme, abychom oznamovali termín zprovoznění. Je tu spousta objektů, před sebou máme ještě náročné technologické kroky,“ vzkázal.
„Spíše si děláme drobnou časovou rezervu do budoucna,“ konstatoval Radek Solnička.
Podle původních předpokladů měl být jihovýchodní obchvat Brodu zprovozněn už ke konci letošního roku. Kvůli archeologickému průzkumu, kontaminaci půdy pozůstatky ropné havárie i nadlimitním výskytem těžkých kovů se však termín zhruba o rok posunul. Jezdit po novém obchvatu by se mohlo koncem příštího roku.
Pracovníci podstoupili i odběry krve
Nadlimitní množství těžkých kovů v půdě - konkrétně se mělo jednat o arzen, olovo a vanad - které stavebníky, investora i veřejnost krátce po zahájení stavby v roce 2020 vystrašilo, se nakonec neukázalo nikterak nebezpečné. Se zeminou se nakonec zcela normálně pracuje.
„Dělali jsme rozbory a testy, žádné riziko tady není. Dokonce zde proběhlo testování vybraných pracovníků, kteří v zářezu pracovali, podstoupili i odběry krve. Jsou naprosto v pořádku. Máme ověřeno, že stopové prvky, které se při zemních pracích objevily, nejsou nikterak škodlivé,“ ujistil Jan Rýdl.
