Čobogaj, něbogaj. Jihlavský sběratel ví, co znamenají ta záhadná slova

  7:05aktualizováno  7:05
Je to velmi populární popěvek: Čobogaj, něbogaj, čáry něbogaj. Téměř nikdo ale neví, co vlastně znamená. Jihlavský sběratel a badatel Vilém Wodák zmapoval rozsáhlou českou stopu v těch nejznámějších vojenských pochodech, které zdomácněly i za našimi hranicemi. A přišel i na to, kde se zdánlivě nesmyslná slova vzala.

Jihlavský badatel, historik a sběratel Vilém Wodák s částí své kolekce vojenských pochodů. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

"Jde o zkomoleninu slov populární maďarské lidové písně, podle které složil Hermann Dostál plukovní pochod uherského pěšího pluku číslo 26 nazvaný Csebogár Induló," vysvětluje jihlavský sběratel a badatel Vilém Wodák.

Vojenské pochody jsou pro něj dlouholetým koníčkem. Dodnes je velmi rád poslouchá a sbírá jejich nahrávky. Na promenádní koncerty jezdí i do zahraničí.

Radeckého marš. To je válka vedená primabalerínou

Zvláštní postavení v tomto hudebním oboru má Radeckého pochod od Johanna Strausse, který znají i naprostí laici. Jeho premiéra se odehrála před 165 lety ve Vídni k oslavě populárního maršála.

Nejvýstižněji jej charakterizoval spisovatel Eduard Bass ústy Leopolda Selnického, což byl kapelník cirkusu Humberto: "Radecký marš, to je válka vedená primabalerínou. Všechna sláva monarchie na špičkách. Jedinečná muzika pánové... jedinečná! Šampaňské překomponované pro plukovní bandu."

"V parádním provedení předvádějí Radeckého pochod Vídeňští filharmonici na závěr svých pravidelných novoročních koncertů," připomněl Vilém Wodák.

Zkomolenina Čobogaj, něbogaj, čáry něbogaj vychází z maďarských slov Csebogár, csebogár, sarga csebogár. "Což do češtiny přeloženo znamená: Chrouste, chrouste, žlutý chrouste," vysvětluje Wodák.

Dostál je rovněž autorem velice populárního a dodnes zvláště v Rakousku hraného Leteckého pochodu. Tento skladatel se narodil roku 1874 ve Střelicích u Moravského Šternberka a zemřel v roce 1930 ve Vídni.

U našich jižních sousedů jsou dodnes velmi populární pochody od několika původem českých skladatelů. Skutečným králem pochodů byl kapelník a skladatel Julius Fučík (1872 – 1916). (Byl to strýc svého jmenovce, komunistického novináře pozn. red.)

Tento žák Antonína Dvořáka byl absolventem pražské konzervatoře. Fučíka měli v důstojnických kruzích velmi rádi. Z jeho více než tří set skladeb prosluly zejména Florentinský pochod a triumfální Vjezd gladiátorů. To byl i oblíbený pochod německého císaře Viléma II.

"Fučíkovy skladby jsou dodnes hrané špičkovými orchestry po celém světě," připomněl Wodák.

"Stará Blažková, hezkou dceru má," zpívali si vojáci do kroku

Fučík nebyl sám. Jedním z nejhranějších a nejpopulárnějších českých pochodů je do současnosti Castaldo. Jde o plukovní pochod pražského 28. pěšího pluku. Složil jej v roce 1890 kapelník Rudolf Nováček u příležitosti jmenování Ludwiga Castalda velitelem pluku.

"Pražané tento pochod kdysi vzali téměř jako svoji hymnu. Byl tak oblíbený, že jej do konce války hrály všechny rakouské a později i československé vojenské hudby. Dodnes je mimořádně oblíbený i v Rakousku," popsal Vilém Wodák.

Vilém Wodák sbírá nahrávky vojenských pochodů, na promenádní koncerty jezdí i...

Vilém Wodák sbírá nahrávky vojenských pochodů, na promenádní koncerty jezdí i do zahraničí.

Jedním z nejpopulárnějších rakouských kapelníků předminulého století byl i další Čech Jan Nepomuk Král. Od roku 1862 byl vojenským kapelníkem postupně u sedmi c. k. pěších pluků.

"Byl autorem ve své době velice populárního pochodu "Brucker Lager - Marsch". Na jeho melodii zpívali vojáci popěvek: "Stará Blažková, hezkou dceru má," dodal badatel.

Zlatým věkem rakouské vojenské hudby bylo devatenácté století. Když končilo, hráli uniformovaní muzikanti v ulicích některých měst skoro každý den.

Dnes už hudební pochody ztrácejí do značné míry svůj původní účel. "Doba, kdy vojenská hudba denně procházela posádkovými městy a vyhrávala klasické pochody, je již nenávratně pryč," lituje jihlavský obdivovatel této hudební formy.

Vojenské pochody sbíral i slavný spisovatel Karel Čapek

K nejvyspělejším vojenským orchestrům závěru devatenáctého století patřila hudební tělesa z Francie, Pruska a Rakouska. Vytvářely v rakouských pochodech zvláštní směsici vídeňského sentimentu, české muzikálnosti a uherského temperamentu.

"Český prvek má značný podíl na tehdejším úspěchu rakouských vojenských kapel. Naši hudebníci tvořili až dvě třetiny členů vojenských orchestrů celého Rakouska," zdůraznil Vilém Wodák.

Zvláštní kapitolu tvoří smuteční pochody, v nichž jako skladatel dominuje Frédéric Chopin. Jeho famózní pochod doprovázel na poslední cestě Vídní císaře Františka Josefa I.

"Velmi jímavé tóny tohoto pochodu vlastně předznamenaly tragický konec celé podunajské monarchie," připomněl sběratel.

Tento smuteční pochod doprovázel na poslední cestě i sovětského komunistického vůdce Leonida Brežněva.

A jedna málo známá zajímavost na závěr. Jedním z největších sběratelů vojenských pochodů byl kdysi i spisovatel Karel Čapek.

Autor:

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

V Jihlavě zemřel muž, který žil nejdéle s transplantovaným srdcem

Rudolf Sekava podstoupil transplantaci srdce na podzim 1984 a byl nejdéle...

Ve věku nedožitých 83 let zemřel v jihlavské nemocnici nejdéle žijící muž s transplantovaným srdcem. Rudolf Sekava v tu...

Sucho mění zvyklosti, města nechávají trávu růst a pěstují luční kvítí

Tak jako vykvetlá tráva na Dolním hřbitově ve Žďáře nad Sázavou, mohou postupně...

Ve městech na Vysočině se začíná čím dál častěji prosazovat nový trend v údržbě zeleně. Radnice reagují na klimatické...

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Neústupný farmář soud prohrál, obchvat Havlíčkova Brodu se může stavět

Ilustrační snímek

Zahájení stavby jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu už po administrativní stránce nic nebrání. Krajský soud v...

Jedna z největších poutí v Česku začíná, do Žďáru láká obří ruské kolo

„Vždycky se snažíme přivézt něco nového,“ říká majitelka 35 metrů vysokého...

Čtyři stupně, studený vítr, déšť. I přes takové psí počasí světští finišují s přípravou svých atrakcí. Půlka května...

Další z rubriky

Na nové trase hradem Roštejn turisté zažijí pravou loveckou hostinu

Kastelánka hradu Roštejn Kateřina Rozinková má napilno. Veškeré stavební práce...

Další etapa obnovy interiérů a exteriérů loveckého hradu Roštejn u Telče se blíží ke konci. Po loňském zpřístupnění...

Těžké stroje lesníků poničily zbytky středověkého hornického náhonu

Vedoucí archeologického oddělení Muzea Vysočiny David Zimola u Rantířova, na...

Důsledkem kůrovcové kalamity nejsou jen zdecimované smrkové porosty, ale také zničená středověká technická památka u...

Každé auto musí mít svůj příběh, říká sběratel veteránských tatrovek

František Prosecký je sběratelem všeho, co souvisí se značkou Tatra. Ve svém...

Rozhovor s Františkem Proseckým vznikal za chůze. A to doslova. Přímo mezi exponáty Depozit - muzea veterán Tatra klubu...

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz