Jednou z dílčích story je například geneze stavby domu jihlavského stavitele období především první republiky Ignáce Knorra. Dům stojí na Riegrově ulici v někdejší jihlavské čtvrti Dřevěné Mlýny.
„V archivu jsme k tomu domu našli řadu materiálů o jeho přípravě. Pan Knorr tehdy oslovil významné architekty, kteří mu vypracovali zajímavé a odvážné a nakonec nerealizované návrhy. Knorr už v době stavby měl obavy z války, takže si tam nechal postavit i protiletadlový kryt a střešní pozorovatelnu,“ řekl jeden ze spoluautorů knihy odborník na památky Jiří Neubert.
Jedním z impulzů pro vznik knihy byla starší diplomová práce kunsthistoričky a další spoluautorky encyklopedie Jany Laubové o architektuře Jihlavy let 1900 až 2000.
„Nyní jsme ale v nové knize šli i hlouběji do historie. Věnujeme se třeba jihlavskému fenoménu renesančních měšťanských domů s vysokými síněmi,“ přiblížila Laubová. „Těch domů je v Jihlavě asi 28. Řada odborníků už se zabývala tím, odkud do Jihlavy tato architektura přišla. Pravděpodobně z jihu z Itálie, ale není vyloučeno, že oklikou přes Německo. Je to stále nevyjasněný problém,“ pověděla Laubová.
Dvanáct návrhů náměstí. Tak by mohlo vypadat centrum Jihlavy |
Jiným tématem knihy jsou sakrální stavby – trojice gotických kostelů – souběžně vznikajících v době zakládání města ve 13. století. „Nebylo běžné, že by se stavěly hradby současně s kláštery,“ řekl další spoluautor encyklopedie Filip Kochan.
Reprezentativní kniha bude mít 920 stran, její cena bude asi 1 500 korun. Odborným garantem je historik a teoretik architektury Rostislav Švácha. „Kniha míří na širší publikum i na odborníky. Je to jakýsi základ, na který budou badatelé moci navazovat,“ vysvětlil Kochan.
Důležitou částí obsahu encyklopedie bude bohatý fotografický materiál: dobové snímky i například množství současných fotografií architektury od Filipa Šlapala. „Získali jsme přístup do několika archivů, máme například práce Ladislava Točíka, který fotografoval nová jihlavská sídliště, v tom prostředí žil a zachytil jejich realitu,“ pravil Kochan.
Archiv je bohatý
Kniha přináší také desítky medailonků jihlavských stavitelů a architektů. „Zjistili jsme, že o jihlavské architektuře se kupodivu dochovalo obrovské množství archivního materiálu ve srovnání s okolními městy. Například v Humpolci je ten archiv skoro rozprášený,“ podotkl Neubert.
Jedna kapitola se také věnuje jihlavskému pobytu Margaret Bourke-White, fotografky časopisu Life.
Encyklopedie končí v horké současnosti – loni dokončené stavbě Horácké arény a příběhu sportovišť, která jí tam předcházela. Navzdory množství zajímavých staveb v Jihlavě podle Neuberta neexistuje cosi jako jihlavská architektonická škola.
Aréna se stane symbolem Jihlavy, věří architekt. Červenou si lidé zapamatují |
„Nicméně jihlavský podnik Stavoprojekt od začátku 60. let pod vedením Jana Řídkého byl zajímavé pracoviště, kterému se dařilo tvořit pozoruhodné věci. Ale všichni, kdo tam pracovali, byli odchovanci brněnské architektury,“ konstatoval Neubert.
Jihlavský architektonický manuál je součástí řady spřízněných databází jiných měst, které jsou navzájem propojeny. Jako první vznikl manuál v roce 2011 v Brně. Loni začal vznikat manuál v Havlíčkově Brodě.
