„Některé druhy si zimu užívají, jiná zvířata se s chladem vyrovnávají úsporou energie, změnou chování či pobytem v teplejších částech expozic. Pozorovat můžeme celou škálu fascinujících adaptací,“ říká mluvčí Zoo Jihlava Simona Kubičková.
K těm, pro něž není zima výzvou, ale naprosto přirozeným prostředím, patří určitě irbisové. „Tento horský predátor pochází z oblastí, kde jsou mrazy, sníh a silný vítr běžnou součástí života. Hustá, dlouhá srst funguje jako dokonalá izolace a široké tlapy rozkládají váhu těla tak, aby se zvíře nebořilo do sněhu,“ prozrazuje Kubičková.
Rosomáci na sněhu, oslík s dredy i medúzy. Zoopark láká na zimní procházku![]() |
V chladných dnech podle ní bývá irbis často aktivnější než v létě, rád se pohybuje po výběhu a využívá sníh jako přirozený obohacující prvek.
Zimu však dokáže v klidu zvládnout také žirafa, kterou má většina lidí spojenou spíš s rozpálenou savanou. Pokud má ovšem správné podmínky, ani chlad ji neohrozí.
„Jejich tělo má velký povrch, což znamená i větší tepelné ztráty. Proto v zimním období tráví více času ve vnitřních, temperovaných prostorách. Krmná dávka zůstává pečlivě vyvážená tak, aby poskytovala dostatek energie, ale zároveň nezatěžovala trávení,“ vysvětluje mluvčí
„Pokud počasí dovolí, mohou žirafy vyjít i ven, ale vždy mají možnost se vrátit do tepla. Důležité také je, aby ve výběhu nebyl led, protože jedno uklouznutí může být pro žirafu fatální,“ doplňuje s tím, že víc než chlad a mráz vadí žirafám spíš průvan a vlhko.
Ne všichni medvědi v zimě spí
Do venkovního výběhu se chodí v těchto měsících podívat rovněž medvěd malajský, který na rozdíl od evropských medvědů nezimuje. Pochází totiž z oblastí, kde se roční období téměř nemění, zimní spánek pro něj tudíž nemá žádný smysl. „Neupadá do zimního spánku, nicméně jeho tempo se v zimě výrazně zpomaluje,“ hlásí Kubičková.
A podobně na tom jsou například i plameňáci, o nichž se mluví jako o mistrech tepelné úspory. „V zimě tráví více času v krytých, vytápěných částech expozice, kde mají stabilní podmínky. Jsou klidnější, méně se pohybují a energii věnují především udržení tělesné teploty. Jejich peří funguje jako izolace, která chrání tělo i před chladným vzduchem,“ připomíná mluvčí zoologické zahrady.
Naopak pandě červené zima vyloženě svědčí. Zatímco letní horka ji často zpomalují, chladné počasí jí dodává energii. Hustá srst, chlupaté tlapky a dlouhý huňatý ocas jí umožňují bez problémů zvládat pohyb po sněhu i v mrazivém počasí. „Návštěvníci ji tak mohou vidět při šplhání, hledání potravy nebo zvídavém průzkumu výběhu. Zima je zkrátka její sezona,“ doplňuje Kubičková.





















