Letopočet s osmičkou na konci byl pro jihlavskou zoo zásadní v tom, že změnila ředitele. Po letech z tohoto postu odešla na vlastní žádost Eliška Kubíková. A výběrové řízení na uvolněné místo vyhrál dlouholetý zaměstnanec zahrady, hlavní zoolog Jan Vašák.
„Rok 2018 byl pro mě zlomový. Stále si ještě na novou funkci zvykám a učím se,“ přiznává ředitel.
Co všechno se učíte?
Především to jsou záležitosti marketingové a mediální. Občas se stane, že ještě někde šlápnu vedle.
Lidé, kteří jsou na vysokých postech, říkají, že je velmi jednoduché vytvořit si nepřátele. Zkrátka z toho důvodu, že nemůžete vyhovět všem. Už máte takovou zkušenost?
Když máte doma děti, také je nenecháte jíst jen čokoládu a běhat do oběda v pyžamu. I ve výchově musím činit nepříjemná rozhodnutí, a přesto se na mě děti těší. Co se týče postu ředitele zoo, tak zatím nemám takovou zkušenost, zeptejte se mě za pár let.
Musel jste učinit nějaká zásadní opatření od nástupu do ředitelské funkce?
Posílil jsem akorát personálně zoologický úsek. Jinak ke změnám nebyl důvod.
Jsou lidé, kteří pracují v zoo, srdcaři?
Nepochybně. Pracují za plat, který je nižší, než jaký mají lidé v supermarketech, a o něco málo vyšší než starobní důchod. Je to práce v zimě, dešti, horku, ve sněhu, soboty, neděle, svátky...
Je těžké získat zaměstnance na chovatelský úsek?
Fronty před branou nestojí. Ale chodí k nám hodně studentů na praxi ze středních a vysokých škol a z nich se velice často rekrutují noví zaměstnanci. Člověka, který u nás praktikuje, poznáme líp, než když se vám jich tu protočí pět během pohovoru. Osvědčilo se nám to.
Jaký byl rok 2018 pro zoo z hlediska návštěvnosti?
Pravděpodobně nedosáhneme na rekord, ale bude to zřejmě druhý nejlepší rok v historii zoo. Jak se ukázalo, letos byla návštěvnost silně ovlivněna počasím. A to kvůli tropickým srpnovým teplotám.
Vy jste se ale spíše obávali toho, že lidi od návštěvy zahrady odradí rekonstrukce Brněnského mostu. To se nepotvrdilo?
Nakonec ne. Lidé si k nám cestu vždycky našli. Jediným obdobím, kdy jsme měli výrazný meziroční propad návštěvnosti, byl srpen, který byl extrémně suchý a horký. A to nás zřejmě stálo návštěvnický rekord.
Zoo Jihlava se v roce 2018 pyšnila také spoustou mláďat.
Tento rok byl chovatelsky velmi úspěšný. Jednak dílem cyklování, kdy připouštíte určitá zvířata jednou za několik let, jsme se trefili do roku, kdy jsme měli odchov u tygrů, podařilo se odchovat i mláďata irbisů nebo rysů karpatských. Měli jsme ale i několik premiérových odchovů. Poprvé jsme měli živě narozená a odchovaná dvě mláďata outloňů malých. To je druh, který se poměrně málo v zoologických zahradách rozmnožuje. V roce 2019 bychom chtěli tento druh rozšířit o druhý chovný pár.
To jsou mláďata, kterých si z loňských odchovů nejvíc ceníte?
Možná ještě víc si cením mláděte babirusy, které se u nás také letos narodilo. V Česku se totiž babirusu podařilo naposled odchovat v roce 2001. Teď máme další březí samici a jsme zvědaví, jak to dopadne. A další odchov, kterého si ceníme a byl u nás rovněž poprvé, je mládě pásovce kulovitého.
Hlavními celebritami současné jihlavské zoo jsou dvě tygří slečny, Surya a Mau, které se narodily loni v březnu.
Ale pro návštěvníky jsou hlavními celebritami dvě tygří slečny, Surya a Mau, které se narodily v březnu...
Asi bychom v zoologických zahradách neměli mluvit o celebritách. Neměli bychom zvířata tolik personifikovat a polidšťovat. Spíš zvířata prezentovat v jejich přirozeném prostředí. Ale tygr, to je bezesporu velmi charismatický druh, který je v zoo hodně vidět, a fotografie mláďat máme a budeme mít na propagačních materiálech zahrady.
Jak dlouho je ještě návštěvníci jihlavské zoo budou vídat, než samičky půjdou jinam?
Jsem zastáncem toho, aby velké kočky zůstávaly u matky rok a půl. Byť na hranici jednoho roku vidíte, že by je samice nejraději už dala pryč. Ale je to čas, ve kterém se mláďata socializují, učí se od ní a přijímají návyky. Pro další úspěšný chov je to důležité.
Jan Vašák
|
Na druhou stranu jsou v zoo zvířecí páry, které jsou v zahradě už dlouho a nedaří se jim mít mladé. Například medvědi malajští...
U medvědů jsme dělali několik vyšetření. Při sonografii se neukázala žádná patologická změna na reprodukčních orgánech. Samec je také v pořádku. Udělal se u něj i odběr semene a ukázalo se, že morfologicky vypadají spermie dobře, jejich počet je nadstandardní, ale byla u nich nedostatečná pohyblivost. Už jsme byli rozhodnutí, že samici vyměníme a půjde za jiným samcem. Ale samice Ája je hodně nervózní a nechtěli jsme ji dále stresovat. Oni se pak začali k sobě chovat velmi pěkně a to byl signál, že to musíme ještě zkusit. To, že má samec Adam sníženou pohyblivost spermií, nám bylo odborníky interpretováno i tak, že to může být otázkou výživy. My máme oba medvědy ve skvělé kondici. Jsou to atleti, nejsou obézní jako v některých jiných zoo. Když jsme přemýšleli o tom, co by jim mohlo ve stravě chybět, přišli jsme na to, že tento druh medvěda je plenič včelích hnízd. Začali jsme jim proto do stravy přidávat směs, která je na bázi včelího medu a hmyzích mouček. Na druhou stranu je pravda, že těmto zvířatům ubíhá čas. Je to jak u reprodukce lidí. Čím déle se to odkládá, tím hůř to pak jde.
Dočkáme se v roce 2019 mláďat například u hyen?
U nich jde o stejný problém. Také jsme odebrali vzorky. Samice je bez patologie, u samce odběr semene neproběhl optimálně. Osobně jsem přesvědčen, že jsme mládě měli. Je to tak tři roky zpátky. Podle kamer jsem viděl samici, která se chovala, jako kdyby kojila. Ale obraz nebyl tak dobrý, abych mohl s jistotou říct, že tam mládě skutečně bylo. Potom mezi hyenami proběhla šarvátka a samice už do pelechu nešla. Pokud tam mládě bylo, tak bylo sežráno.
V zoologické zahradě jste měli ještě jedno problémové zvíře. Tím byl levhart perský, který na samici útočil.
Jejich vztah se trochu vylepšil. Dokonce spolu šli dobrovolně do jednoho boxu, chovali se k sobě hezky. Poslední možností pro tento pár je dát je pod dohledem chovatelů dohromady, jakmile začne říje. To bude teď období mezi lednem a březnem. Ale problémových zvířat v tomto smyslu zde máme víc.
Čím to je?
Je to tím, že řada těchto zvířat je zamořena antikoncepčními implantáty, které si přinesli z jiných zoo. To je případ vlčice iberské a levhartice cejlonské. Implantáty se nám nepodařilo v jejich těle najít a odstranit je ani pod opakovaným sonografickým vyšetřením. Antikoncepce v jejich tělech tak stále produkuje hormony a například samice levharta cejlonského ještě neměla normální cyklus.
A u vlčice?
Ani u ní jsme ho nenašli. Ale měla teď poranění na zátylku a implantát mohl teoreticky jít ven i s tkání.
Ve výběhu vlků iberských v ZOO Jihlava nebyla nouze o šarvátky, při kterých samice Beret utrpěla i zranění na krku. Podle Vašáka však mohlo dojít ke strhání kůže při neúspěšném pokusu o páření.
Tato samice Beret letos proslula svým útěkem a šarvátkami se samcem. Stále jsou odděleni kvůli jejímu zranění na krku?
Konzultujeme teď jejich spojení. Možná to její chování je spojené právě s implantátem. Předpokládám, že samec by se chtěl pářit, ale samice na to není hormonálně vyladěná. Mezi nimi nebyly vyloženě bitky. Tu její strhanou kůži na krku si vysvětluji tak, že se s ní samec snažil pářit, ale ona nedržela optimálně, a proto si ji přidržel za krk. Kdyby se rvali, vlk má oproti vlčici takovou fyzickou převahu, že kdyby chtěl, tak ji zabije.
Je pro zoo věcí prestiže mít co nejvíc odchovaných mláďat?
Jsou zoologické zahrady, které jsou založeny na tom, že chovají pouze samčí skupiny. To jim stačí. Chovatelská práce je náročná. Ale kdybych měl pracovat v zoo, která je stavěná pouze na tom, že není reprodukční, tak bych šel raději dělat do zemědělství.
Můžeme se v jihlavské zoo těšit na nějaké nové druhy zvířat?
Chystáme se upravit jednu expozici na chov prasat visajánských. To je zvíře, u kterého se předpokládá, že během několika let vymizí. Proto je povinností zoologických zahrad se těmto druhům chovatelsky věnovat. Lidé je najdou na místě starého výběhu nosálů, hned naproti expozici gibonů.
Návštěvníci zoo jsou ve svém hodnocení nadšení z expozic a zvířat. Největší kritika se ale snáší na stravovací provoz. Vím, že jste vypisovali nové výběrové řízení na jeho provozovatele. Změní se něco?
U nás je problém v tom, že zoo byla kdysi dělaná pro určitý počet návštěvníků. Ten se oproti tomu původnímu plánu mnohonásobně zvýšil. Hlavně v létě zahradou projde obrovské množství lidí. Stravovací provozovny nestačí, ale rozšiřovat je nemá smysl. Využité by byly tři měsíce v roce. V tomto směru by zoo výrazně pomohla sousedící hala Modety, kterou město koupilo. Tam by mohla vzniknout restaurace, kongresové centrum či ubytování, které by využívali i lidé, kteří by do zoo nešli. Ale to je i otázka na nové vedení radnice. Jinak v zoo jsou objektivní problémy v zázemí. Není kde skladovat ani kde pořádně vařit. Nájemce jídlo dováží ze své kuchyně.
A výběr jídel?
Nepřijde mi úplně špatný. To, že tam jsou hranolky, je dáno i tím, že děti na výletě je většinou chtějí. Ale myslím, že i tak si můžete vybrat. Dát si špagety, kuskus se zeleninou, rizoto či rajskou s těstovinami. Problémy se stravováním návštěvníků mají všechny zahrady. Navíc, nezavděčíte se všem.
Požadavky ve výběrovém řízení byly poměrně přísné.
V podmínkách máme, že tam musí být vegetariánská strava a nově je v požadavcích i to, že se musí zcela odbourat jednorázové plasty. Takže žádné plastové kelímky. Nesmí se používat palmový olej a nesmí se servírovat tuňák. A to z toho důvodu, že několik druhů tuňáků vyhynulo kvůli nadměrnému rybolovu.
Co pro návštěvníky zoo nově chystáte?
Připravujeme poměrně pestré spektrum akcí pro veřejnost. Zachovat a rozšířit chceme večerní prohlídky. Je o ně velký zájem. Téměř vždy jsou hned vyprodané. Chystáme prohlídky tematické – například dušičkové, vánoční, pro rodiny s dětmi, ale i prohlídky se zoologem pro návštěvníky, kteří mají o zoo a zvířata hlubší zájem. V rámci dalších programů přivítáme i některé známé osobnosti. Nemohu ještě všechny prozradit, ale jedním z nich bude například rybář Jakub Vágner.
Slyšela jsem i o dětském webu...
Ano. Zájemci tam najdou naučně zábavné záležitosti. Pro ty nejmenší tam budou třeba omalovánky nebo vystřihovánky, které bude možné si z počítače vytisknout. Dětský web bude mít určitě vývoj podle ohlasů uživatelů. Přístupný by měl být z hlavní webové stránky zoologické zahrady.
Chystá se nějaká rekonstrukce?
Připravujeme rekonstrukci maštale pro hrošíky, která není v příliš dobrém stavu. Trochu nás zlobí střecha v amazonském pavilonu. Problémem bude do budoucna rozlehlá rákosová střecha u hlavního vstupu. Nyní děláme rekonstrukci rákosových střech v africké vesničce Matongo. Není to levná záležitost.
A co úpravy vstupného?
S cenou 110 korun pro dospělého v hlavní sezoně patříme k nejlevnějším zahradám v zemi. Líbilo by se mi, kdybychom v rámci vstupného podpořili nějaký projekt na záchranu či výzkum určitého živočišného druhu. Bylo by to formou veřejné sbírky, která by byla součástí vstupného. Je to model, který provozuje Zoo Zlín. Tam mají dvojí vstupné. Jedno je standard. Pak je vstupné „4 Nature“: zakoupením této vstupenky přispíváte na speciální účet, jenž je smysluplně mimo rozpočet zahrady věnován na podporu některých projektů. Pro mě prestižní záležitostí by byla podpora a výzkum velemyší dinagatských. Už jen z toho důvodu, že naše zoo má největší chovné skupiny velemyší obláčkových. Kdyby jihlavská zoo výzkumem velemyši dinagatské zanechala stopu ve světě, mělo by to smysl.
Ředitel jihlavské zoologické zahrady Jan Vašák si oblíbil vyhlídku od expozice žiraf na panoráma Jihlavy. „Vidíte věže kostela svatého Jakuba, Ignáce i radnice,“ líbí se mu.
Jaké místo v zoo máte nejradši?
Zahradu mám rád jako celek. Ale co jsem ocenil v posledních letech, je vyhlídka od expozice žiraf na panoráma Jihlavy. Vidíte věže kostela svatého Jakuba, Ignáce i radnice. Těším se tam, kde se narodilo nové mládě. Děsím se míst, kde očekávám nějaký průšvih, a pak jsou tu místa tak trochu začarovaná. To je třeba expozice bývalých tučňáků, dnes tuleňů. Hejno tučňáků tam tehdy z nevyjasněných důvodů uhynulo. Na konkrétní důvod se nikdy nepřišlo.
Co byste popřál našim čtenářům a návštěvníkům zoo do nového roku?
Zdraví a štěstí. To je to nejdůležitější. A pak samozřejmě, aby se jim u nás v zoo líbilo a aby měli stále důvod se k nám vracet.
