Němci nosili bílou pásku. Když potkali strážce s červenou páskou, museli...

Němci nosili bílou pásku. Když potkali strážce s červenou páskou, museli smeknout pokrývku hlavy. Na fotce z tábora v Bedřichově měly bílou pásku i německé děti. | foto: Reprofoto: Dějiny Jihlavy

Jihlava uctí oběti odsunu Němců jinak než Brno. Tišeji, v Rakousku

  • 1
Dva jihlavští radní vyrazí příští týden na pietní akci do Waldkirchenu. V rakouském městě je památník na počest třiadvaceti dětí, které před sedmdesáti lety zemřely na cestě při odsunu z Jihlavy. Po osvobození bylo ve městě šestnáct tisíc Němců. Skoro do jednoho museli odejít.

Krajské město Vysočiny také uctí oběti odsunu Němců před sedmdesáti lety. Politické vedení Jihlavy to ale udělá tišeji než minulý týden jejich kolegové na radnici v Brně - tamní zastupitelé vyvolali rozruch a debaty deklarací, v níž vyjádřili lítost nad poválečnými událostmi, kdy byly odsunuty tisíce Němců.

Proti uctění obětí protestuje mimo jiné hejtman Michal Hašek (ČSSD). Naopak jedním z hlavních zastánců je brněnský primátor Petr Vokřál z hnutí ANO.

Třeba ale jihlavský opoziční zastupitel stejného hnutí Daniel Mayer není pro, aby podobné prohlášení vydalo i jihlavské zastupitelstvo. I z Jihlavy musely pryč tisíce Němců, a to téměř do jednoho.

Odsun Němců z Jihlavy

  • Těsně po konci války bylo v Jihlavě asi 16 tisíc Němců včetně uprchlíků, kteří utíkali před postupujícími rudoarmějci.
  • Desátého května 1945 přijeli do Jihlavy ministr obrany generál Ludvík Svoboda a ministr průmyslu Bohumil Laušman. Při setkání s obyvateli doporučili, aby nepřátelští Němci byli okamžitě odvezeni na bavorské hranice.
  • Třináctého května byli Němci shromážděni na sokolském hřišti v místech dnešního Horáckého zimního stadionu. Později vznikly internační tábory pro jihlavské Němce například v Heleníně, Stonařově či v budovách po firmě BMW v dnešní ulici Na Dolech. Jeden tábor byl i na Bedřichově.
  • Divoký odsun měl víc částí. První pochod začal 9. června a zahynuly při něm tři stovky lidí. Další pochod byl 21. června, šly v něm hlavně matky s dětmi. Třiadvacet dětí zemřelo. Při dalších odsunech už Němci mohli jet část cesty vlakem.

„Osobně nemám důvod se omlouvat za odsun. Nevidím důvod, proč by se mělo jihlavské zastupitelstvo tímto bodem zabývat. Nemyslím si, že Jihlava potřebuje prohlubovat vztahy s okolními německy mluvícími zeměmi tím, že se jim budeme omlouvat za následky světové války. Koneckonců z jejich strany jsem také v posledních letech neslyšel omluvy za její rozpoutání!“ uvedl Mayer.

Zároveň chápe, když si někdo u příležitosti výročí konce války vzpomene na oběti tohoto válečného konfliktu. Podle náměstka primátora Jaroslava Vymazala (ODS) je nezpochybnitelné, že hrůza a nelidskost způsobená nacistickým Německem jen těžko snese v dějinách lidstva srovnání.

„Zdaleka ne všichni Němci se toho účastnili. Následnou reakci části českého obyvatelstva pak odnesla většina nevinných českých Němců a hlavně jejich dětí. To je třeba si také přiznat,“ dodal Vymazal.

Lidovecký radní Josef Kodet by neměl problém zvednout ruku pro takové prohlášení, jaké schválili v Brně. „Dovedu si představit, jak muselo být lidem, kteří nic hrozného neprovedli. Těch byla mezi vyhnanými značná část. Museli zde nechat majetek, rozloučit se s domovem, kde stovky let žili jejich předci. S dětmi a s nejnutnějšími zavazadly byli nuceni odejít do neznáma,“ uvedl Kodet.

Německé rodiny láká havířský průvod

Není si jistý, jestli už na proklamovanou lítost a omluvu není pozdě. Většina odsunutých už nežije. „A velká část těch, kteří jim odchod zbytečně svým chováním ztěžovali, zde již taky není. To by byli ti praví, kteří by se měli omlouvat. Ale i kdyby tu dnes byli, tak by se stejně neomluvili,“ míní radní. A tvrdí, že většina lidí ve městě dnes nemá problém s jihlavskými Němci i jejich potomky komunikovat.

Krátce po roce 1989 založili jihlavští Němci i představitelé města spolek Dům Gustava Mahlera. Ten se zabývá soužitím Čechů, Němců a Židů v Jihlavě v minulosti i současnosti. Spolupráce vyústila v řadu společných akcí. Byla taky základem pro uzavření partnerství mezi Jihlavou a německým Heidenheimem. Ten se po válce stal partnerským městem Němců vyhnaných z jihlavského jazykového ostrova.

Josef Kodet ve spolku zastupuje Jihlavu. „Příští týden se zúčastním pietní vzpomínky ve Waldkirchenu u památníku 23 dětí, které během vyhnání na cestě z Jihlavy zemřely,“ sdělil.

Akce se uskuteční ve čtvrtek 4. června. Kromě Kodeta pojede do Waldkirchenu náměstek primátora Milan Kolář (Forum) a několik dětí převlečených za havíře. Právě červnový havířský průvod v Jihlavě bývá akcí, kterou si rodiny z Německa nenechají ujít.