V nejbližších dnech se tak lidem v jihlavských ulicích naskytne nevšední obrázek. Může se jim stát, že budou čekat na zastávce MHD, ke které přirazí trolejbus, a kolem jeho řidiče bude stát početná skupina lidí, v níž nebude chybět náměstek primátora pro oblast dopravy Vratislav Výborný. Ten si totiž chce projet všechny trolejbusové linky ve městě a přímo na místě se vyptat řidičů, kde by se co dalo zlepšit.
„Na každé zastávce si popovídáme, zda je potřeba na ní něco změnit, protože na některé se špatně zajíždí. Řidiči jsou pak pro veřejnost pachatelé toho, že leckdy stojí až půl metru od hrany chodníku, jenže ono to někdy zřejmě jinak nejde,“ popisuje Výborný, co bude chtít při svých trolejbusových jízdách vidět a slyšet.
K nápadu projet si všechny linky ho přivedlo setkání se zaměstnanci Dopravního podniku města Jihlavy (DPMJ), které se uskutečnilo minulý týden. To bylo svoláno poté, co Marek Řezáč, řidič trolejbusu a zároveň předseda jedné ze dvou odborových organizací, sepsal pro vedení města zprávu o stavu podniku.
V dokumentu poukázal na řadu věcí, které podle něj nejsou v pořádku. Zmínil špatný technický stav trolejbusů, nedostatečný počet řidičů, nízké platy, ale třeba i nevyhovující sociální zařízení nebo fakt, že šoféři dostávají pouze jednu roli toaletního papíru na měsíc. Zabýval se však i zmíněným stavem zastávek nebo vysokým počtem přesčasových hodin.
Vedení a zaměstnanci spolu nemluví, tvrdí šéf dozorčí rady
Svou zprávu pak musel obhajovat nejen přímo na magistrátu, ale byl předvolán také na jednání dozorčí rady dopravního podniku. „Zeptali se mě na nějaké věci a to bylo všechno. Co bude dál, netuším,“ krčí rameny Řezáč.
Na tom samém jednání dozorčí rady se k dokumentu vyjadřovalo i vedení DPMJ. Jasný verdikt ze zasedání však ještě není. Podle předsedy Petra Piáčka chtějí členové dozorčí rady celou situaci probrat ještě na svém květnovém setkání, kde by se také měli shodnout na konečném stanovisku.
„Zatím mohu říct, že tam dle našeho názoru panuje nekomunikace mezi vedením a zaměstnanci. A z toho plynou další věci. Zaměstnanci mají pocit, že když s nimi vedení nekomunikuje, tak jde proti nim. A vedení má zase pocit, že si ti lidé vymýšlejí,“ tvrdí Piáček.
O tom, že komunikace mezi oběma stranami skutečně vázne, svědčí ostatně i dění kolem samotné Řezáčovy zprávy. „Je to podivné v tom smyslu, že nejdříve své náměty sděluje radě města a teprve poté se to dozvíme my. S námi o tom vůbec nemluvil, nejdříve to ventiloval ve směru k městu,“ nelíbilo se řediteli Josefu Vilímovi.
Až skončí dotace, podnik nebude mít z čeho kupovat nové vozy
„Vedení s námi přestalo komunikovat. Jedinou příležitostí, kdy se vždycky dalo říct, co nás trápí, bylo kolektivní vyjednávání. Tam se objevil ředitel, náměstek pro dopravu a ekonom. Jenže letos nic takového neproběhlo,“ brání se řidič.
Podle náměstka Výborného by se však situace měla po schůzce se zaměstnanci podniku zlepšit. „Pan ředitel tam pronesl, že za ním může kdokoliv přijít, že jeho dveře jsou neustále otevřené. Měl jsem z toho vážně dobrý pocit,“ pronesl.
Dalším krokem, který by měl přinést lepší řízení společnosti, je rozšíření jejího managementu. Ten v současné době tvoří tři lidé - ředitel a dva náměstci. Podle Výborného by měla v nejbližší době vzniknout ještě funkce výkonného ředitele. „Tu práci nemohou tři lidé zvládnout,“ říká Výborný.
Podle Piáčka si musí management poradit zejména se dvěma velkými úkoly. Tím prvním je přitáhnout do společnosti více řidičů. Druhým je pak tvorba rezervního fondu, z něhož by se v budoucnu, až přestanou proudit peníze z Evropy, obnovoval vozový park. V současné chvíli totiž společnost kupuje nové vozy právě za evropské dotace.
