"Běh o Barchan byl před několika dny zapsaný na Seznam materiálních statků tradiční lidové kultury ČR po bok takových skvostů, jako je například Jízda králů nebo Hlinecké masopusty. Tento seznam obsahuje pouze devět položek a náš Barchan je právě tou devátou," uvedl místostarosta města Petr Novotný.
Podle něj je právě zapsání do tohoto seznamu jednou z důležitých podmínek, které musí žadatelé o zápis do prestižního seznamu UNESCO splňovat.
Běh o Barchan se koná v červnu po sv. Vítu prokazatelně od roku 1713, o čemž svědčí doložená písemná zmínka v městské knize Protocollum Miesta Swobodnego Jemnicze w Marktabstwij Moravskem.
V ní se píše, že zájem privilegovaných měšťanských synků účastnit se běhu už opadá, a z toho se dá odvodit, že běh má ještě starší historii. V textu je popisovaná rozepře mezi "pány ouřadními", kdy měšťan Seitl odmítá radním vydat Barchanický prapor jako nezbytnou součást průběhu běhu a došlo dokonce k fyzickému střetu "kordy nahými".
Podle textu se dá odvodit, že slavnost byla už v té době zřejmě zavedenou tradicí. Průběh oslav se změnil podle vkusu měšťanů. Nikdy se však nezměnilo jádro celé slavnosti.
Co je BarchanTím je běh čtyř poslů, kteří nesou zprávy své královně Elišce Přemyslovně. Podle pověsti ji manžel Jan Lucemburský zanechal za pevnými hradbami města Jemnice a sám vedl vojenskou výpravu k potrestání vnitřních nepřátel. Král ani v boji nezapomíná na svoji mladou manželku. Vysílá čtyři posly se zprávami o průběhu bojů a královna všechny doručitele postupně odměňuje. První běžec dostane barchetové plátno (náprsník), podle kterého je slavnost Barchan nazvaná, druhý šátek, třetí punčochy a čtvrtý cenu útěchy, myrtový věnec. |
Jestli je slavnost Barchan postavena na skutečné události, je dlouholetým předmětem různých dohadů. Podle některých položil základ slavnosti skutečný příběh z roku 1312 při vojenské výpravě proti Fridrichu z Lidnavy, podle jiných pak z roku 1315, kdy král Jan vedl vojska proti Matouši Čáku Trenčanskému.
Jisté ale je, že vláda Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. byla pro Jemnici "zlatým věkem" a závod čtyř běžců tak po staletí připomíná výsadní postavení královského města i jeho obyvatel.
Také forma slavnosti se během doby měnila. Před čtyřmi desetiletími, kdy se červnový termín překrýval s mírovými slavnostmi, byla akce zakazovaná a aby mohla existovat, stala se jen malou součástí budovatelských oslav.
"Teď bychom se rádi vrátili k nejstarším krojům z přelomu 19. a 20. století, ještě trochu víc zapracujeme na organizaci a přesuneme scénu na zámek. Věřím, že se Barchanu vrátí jeho ´zlatá doba´. Městských slavností je hodně a mnohé jsou i okázalejší, ale tímto zápisem se dostáváme o několik koňských délek před ně," dodává místostarosta Novotný s tím, že ještě letos připraví i stálou expozici, věnovanou této významné akci a připravují také vydání knihy o Barchanu.
