„Chystáme ho spolu s Milanem Teslevičem. V šesti místnostech bude zmapovaný život Jaroslava Foglara. Chceme mu tím postavit takový pomník. Působil nedaleko od nás ve Sluneční zátoce, takže to k nám zapadá,“ pokračuje Šíma.
Okolí Ledče nad Sázavou bylo pro Foglara inspirativní, zvláště Sluneční zátoka. Dnes je tam pamětní deska připomínající konání letních táborů v letech 1925 až 1945.
Nejstarší český skautský oddíl Pražská Dvojka s vedoucím Jaroslavem Foglarem neboli Jestřábem tam míval stany s podsadami. Místo se stalo předlohou pro Foglarovu mimořádně oblíbenou knihu Hoši od Bobří řeky. „Ve Sluneční zátoce se zformovali ‚bobříci‘, zrodila se zde zelená příšera, zaznívala Píseň úplňku a vznikaly první táborové hry Alvarez, Zlaté údolí či Výprava na Yucatan,“ přibližuje kniha Sázava milovaná.
Když se schylovalo k Jestřábovým devadesátinám v sobotu 5. července 1997, odhalili mu památník v milovaném místě u řeky. A to pouhý den před jeho kulatinami. Spisovatel se akce zúčastnil. Byla to jeho poslední návštěva Sluneční zátoky. Přijelo tam tehdy mnoho jeho věrných čtenářů.
Právě Foglarovým příznivcům bude muzeum určeno. „Snažíme se ho přizpůsobit všem generacím návštěvníků. Pan Teslevič je na to odborník, zná jeho život a dílo do detailů a mě zasvěcuje do jeho tajů,“ usmívá se kastelán Šíma.
Teslevič kupříkladu nakreslil stovky portrétů Foglara od jeho čtyř let až do závěru života, jak postupně stárnul. „On je nekorunovaný král v kreslení propiskou,“ dodal Šíma. Spolu chtějí v muzeu vytvořit i tajemnou atmosféru, jež k Foglarovi patří. Využijí k tomu hradní půdu.
O tom, že si Foglara v Ledči nad Sázavou váží, svědčí i fakt, že tam po něm pojmenovali ulici na kraji města. V muzeu autora legendárních Rychlých šípů budou k vidění i časopisy, knihy a tábornické potřeby včetně připomenutí skautingu na Ledečsku.
Klubovny na půdě
Kastelán je rád, že se takto podaří propojit město s příznivci Foglara z celé republiky. Exponáty zatím ještě nejsou ve zcela stoprocentním stavu a budou se dále doplňovat. Návštěvníci uvidí například repliku totemu Hochů od Bobří řeky nebo imitaci skautského stanu.
Spisovatelův osobní život zachycují i různé dokumenty od školních vysvědčení až po smuteční parte. Jedna místnost je vyčleněná pouze pro známé hlavolamy – ježky v kleci, a to od nejstarších až po ty nejnovější. Lidé jich tam najdou několik desítek.
V půdních prostorách hradu budou podle Šímy zřízeny klubovny Rychlých šípů a Bratrstva kočičí pracky, přibude ulička ze Stínadel či dílna Jana Tleskače. Ledečský starosta Zdeněk Tůma je rád, že muzeum vzniká. „My to vítáme. Už mělo být minulý rok, ale zdrželo se to. Pan Teslevič to připravuje opravdu precizně. Byl jsem se tam podívat a vypadá to moc pěkně. Spojenectví s Jaroslavem Foglarem k Ledečsku patří,“ doplnil starosta.
Na hradě už vystavují hodiny, přibudou i medvědiMuzeum Jaroslava Foglara nebude od jara jediným lákadlem hradu v Ledči. Památka vypínající se vysoko nad řekou Sázavou skrývá i rozsáhlou sbírku plyšových medvědů. „Je to jejich největší výstava v Česku, děti si tady přijdou na své. Máme je zapůjčené od několika sběratelů,“ popsal kastelán. Rovněž sběratelé stojí za dalším muzeem na hradě, kde ukazují od loňska vzácné historické hodiny z Česka i ze zahraničí. „Máme zde nádherné kusy. Na jaře tam přidáme další dvě místnosti. Každým rokem tady chceme mít více hodin. Toto muzeum hodin se řadí mezi desítku nejrozsáhlejších v České republice. Návštěvníci tu najdou opravdu ceněné kousky z období renesance až po devatenácté století,“ pozval na jarní otevření Luděk Šíma. Mají tam třeba hodiny, které se natahují pouze jednou za rok a patří k nejpřesnějším, jaké se kdy v historii vyrobily. „Jsou to úžasné stroje, chodí nám je natahovat odborník,“ ukázal kastelán. A přestože je teď v hradním muzeu hodně chladno, historickým hodinám to podle něj neškodí. „Máme tady i kočárové hodiny. To jsem dříve ani nevěděl, že je vozili i v kočárech. Je to ale pochopitelné. Když jeli třeba do Vídně, tak potřebovali vědět, jaký je čas,“ dodal. |
