Humpolec koupil slavnou Medovu vilu. Funkcionalistický dům otevře veřejnosti

Funkcionalistická Medova vila od věhlasného architekta Josefa Gočára bude patřit městu Humpolec. O koupi památkově chráněné nemovitosti v centru města rozhodli místní zastupitelé. Za vilu, její dobové vybavení i rozlehlou zahradu, na které se stavba nachází, město zaplatí 24,62 milionu korun.

Medova vila by v budoucnu mohla sloužit jako společensko-kulturní centrum s odkazem na prvorepublikovou historii a podnikání. Vedení města by chtělo vilu otevřít veřejnosti, podobně jako je to u slavné brněnské vily Tugendhat či u domu Tomáše Bati ve Zlíně.

„Pro město je koupě vily jedinečný okamžik, který se už nemusí opakovat. Můžeme získat velmi hodnotnou památku a začít ji využívat ve prospěch celého města. Humpolec nemá momentálně tolik památek, které by měly tak velkou hodnotu a historii jako Medova vila,“ apeloval na zastupitele před hlasováním předkladatel návrhu, starosta Petr Machek (Humpolec GO).

Jak také starosta dodal, je si vědom, že náklady na nákup ani provoz nebudou nízké. „Nemůžeme to ale posuzovat optikou klasické kalkulačky,“ řekl s tím, že město musí hledat partnery a sponzory, kteří společně s městem začnou vilu co nejdříve oživovat.

Pro odkup byli i někteří opoziční zastupitelé, například exstarosta Karel Kratochvíl (ODS). „Koupi vily víceméně vítám. Nemyslím si, že by to měla být černá díra. Přestože to je památkově chráněný objekt a budou tam jistá omezení, může komerčně žít,“ řekl.

Některým zastupitelům se však nelíbilo, že město neudělalo stavebně-technický posudek. „Sama vila je ve stavu, že nevyžaduje okamžitou rekonstrukci,“ poznamenal starosta s tím, že zastupitelé měli možnost si vilu prohlédnout. Upozornil i na to, že cena za nemovitost se na základě jednání vedení města s majiteli od původního návrhu z jara letošního roku snížila. Původní částka byla ve výši 30 milionů korun.

Spolkový dům a jeho využití

Zastupitelka Alena Krejčí (KDU-ČSL) vyjádřila obavy, že vilu by mohl potkat podobný osud jako městem před dvěma lety koupený Spolkový dům, pro který se nedaří najít využití. V té souvislosti řekla, že jí chybí ze strany města jednoznačný plán, jak vilu využít.

Medova vila

• Funkcionalistickou vilu na Tyršově náměstí začal v roce 1933 budovat podnikatel s látkami Otakar Med na návrh architekta Josefa Gočára.
• Už v roce 1958 se stala kulturní památkou. Autoři knihy Slavné vily Kraje Vysočina ji řadí k nejvýznamnějším domům 20. století na Vysočině.
• V přízemí bylo sídlo Medovy firmy „zasilatelství látek“. Vstup do bytu je v prvním patře. Prostoru dominuje obývací pokoj s průběžným oknem po celé délce stěny s knihovnou a pracovnou s balkonem.
• Komunistický režim vilu zkonfiskoval. Rodina ale mohla v domě nadále bydlet. Dochoval se i původní nábytek.
• Po listopadu 1989 stát vilu rodině Medových vrátil.

Zdroj: Slavné vily Kraje Vysočina

Starosta připomněl, že zástupci města byli na schůzce s ředitelem Muzea města Brna, kde se informovali o financování provozu brněnských funkcionalistických vil. Následovala i exkurze do vily Tomáše Bati ve Zlíně.

Podle starosty Machka se bude finální koncepce toho, jak bude objekt provozován, teprve hledat. Jednou z možností je funkcionalistickou vilu pojmout jako společensko-kulturní centrum odkazující na historii soukenictví. Prostor může být věnován soukenictví jako takovému, prvorepublikovým továrníkům, kteří se významně zasadili o rozvoj města, nebo ho aktivně využívat jako edukativní centrum.

„Podlaží domu s bytem by bylo možné zrekonstruovat a nechat v původním autentickém stavu. Tam by se mohly dělat exkurze. Přízemí domu, kde byly kanceláře, by mohlo sloužit pro kulturní aktivity. A pak tu máme ještě celý suterén,“ nastínil možnosti využití.

Velký potenciál vidí v rozlehlé zahradě, která vilu obklopuje. „Ta by se mohla otevřít co nejdříve a sloužit bude jako městský park. Hned vedle jsou dvě školy, které by prostor mohly také využívat,“ dodal Machek.

18. srpna 2024