Podle dosud platného řádu je hřbitov v Jamské ulici rozdělen do tří nestejně velkých zón, kde jsou tlecí doby stanoveny na 20, 40 a 50 let. Ani lhůty ve druhé a třetí zóně však mnohdy nejsou dostačující.
„Na základě toho, jak se pohřebiště ve skutečnosti chová, jedná město s krajskou hygienickou stanicí o tom, zda nebude zakázáno pohřbívat v rakvích ve čtyřicetiletých a padesátiletých zónách, protože v některých případech v této době nedochází k řádnému zetlení ostatků. Je potřeba najít řešení,“ vysvětluje vedoucí odboru Dana Wurzelová.
Podle podkladů, o kterých jednali radní města, by v těchto dvou problematických zónách bylo možné umístit pouze urny s popelem či pohřbít do hrobky, ne však do země.
Krajská hygienická stanice však první žádost radnice vrátila k doplnění. „Abych mohl vydat zákaz pohřbívání, musí k tomu být zákonné důvody. Město musí prokázat, že je ohroženo vodní hospodářství nebo veřejné zdraví. Nic takového nepředložilo,“ vysvětluje René Pros z oddělení hygieny obecné a komunální.
Pohřebnictví v celém kraji má na starosti dva a půl roku, za tu dobu se s podobnou žádostí ještě nesetkal.
Za problémy může hlavně jíl, tělo se v něm rozkládá pomalu
Jednadvacetitisícové město má aktuálně tři pohřebiště. Kromě nového hřbitova na úpatí Zelené hory, který vznikl v roce 1996 v souvislosti se stěhováním stovek hrobů ze zrušeného hřbitova přímo od poutního kostela, ještě urnový háj u kostela Nejsvětější Trojice v Horní ulici a pak právě hřbitov v Jamské ulici. Tam se pohřbívá už od roku 1910. Podle vedení města je plný, a tak je možné využívat jen stávající hrobová místa.
„Jednáme s krajskou hygienickou stanicí, doplňujeme (k žádosti) určité věci. Jde o to, aby nám na základě hydrogeologických posudků a posouzení dalších vlivů na některých místech pohřebiště prodloužila tlecí doby,“ uvedla místostarostka Ludmila Řezníčková.
Město vychází z podnětu a dosavadních zkušeností správce pohřebiště, protože v uvedených lhůtách ne vždy dojde k řádnému zetlení ostatků. Tuto službu pro město zajišťuje firma Santa G. Její jednatel Petr Gabriel se k problému nevyjádřil a odkázal na odbor komunálních služeb.
„Hygienik může například prodloužit tlecí dobu ze 40 na 50 let a z 50 na 60,“ dává příklad Pros s tím, že zákon neřeší horní hranici. Ta spodní je desetiletá.
Problémy způsobuje hlavně jíl. „Naopak ve více provzdušněné písčité půdě se tělo rozkládá rychleji,“ vysvětluje.
Pohřeb do země nemusí být povolen, pak dojde ke kremaci
Pro pozůstalé je ukládání blízkých na hřbitově v Jamské ulici komplikované už nyní. „Je fakt, že tlak na tomto pohřebišti nějakým způsobem narůstá. Když sjednáváme pohřby, posílám pozůstalé, kteří přijdou za mnou, aby šli nejdřív prověřit na pohřební službu, zda je to vůbec možné,“ reagoval římskokatolický kněz Blažej Hejtmánek, který je třetím rokem duchovním správcem farnosti sv. Prokopa.
„Už jsem se setkal s tím, že nebyl na Jamské povolen pohřeb do země a muselo dojít ke kremaci,“ dodal. S omezením se v několika případech setkal například i v Boskovicích, kde dříve působil.
Jak farář poznamenal, někteří lidé jsou se situací seznámení, jiní naopak překvapení. „Je to citlivá věc,“ dodal Hejtmánek.
„Problém nastává v okamžiku, kdy zemřou brzy po sobě členové rodiny, kteří mají místo v Jamské ulici. Buď je pohřbí tam, kde to lze, nebo přistoupí k pohřbu žehem,“ míní místostarostka Řezníčková.
Zelenohorského hřbitova se tento problém netýká. Za prvé je tam dostatek místa a za druhé je tlecí doba aktuálně třináct let, město žádá prodloužení o dva roky.
Řešením je dvojhrob nebo exhumace nebožtíka a kremace
Podle hygienika Prose je řešení hned několik. „Jednou z možností je dvojhrob. Rakve se dají uložit také na sebe, pokud nad tou horní zůstane minimálně metr zeminy. Nebo se požádá hygiena, pokud je to před vypršením tlecí doby, o exhumaci prvního nebožtíka. Pak lze provést kremaci těchto ostatků a pohřbít je společně s druhým nebožtíkem. Takové případy už jsem řešil,“ řekl.
Většinou však jde o složité jednání mezi správou hřbitovů, pohřební službou, pozůstalými, případně i hygienou.
Nový řád veřejných pohřebišť připravuje město kvůli novele pohřebního zákona. Musí přitom pamatovat například i na ochranu osobních údajů. Žďár chce také sjednotit ceny nájmu hrobových míst a s tím souvisejících služeb.
