Autor zdejší hraniční kámen doplnil tabulkou s historickými znaky: českým lvem a moravskou orlicí.
Pak ho napadlo, že by zemskou hranici měl někdo chránit. S přáteli na místě vytvořil budku s hraničářem ozbrojeným bambitkou a šavlí.
„Budku nám udělal jeden truhlář, já sehnal figurínu, kolega jí obstaral kostým. Ale on to není ani tak hraničář, na nedalekém vrchu Blažkov podle pověsti bývali loupežníci, tak si myslím, že je to spíš loupežník,“ směje se sirákovský autor nápadu na vybudování zčásti recesistického hraničního přechodu Zdeněk Blažek.
Dodejme, že jméno zmíněného vrchu Blažkov s jeho osobou nemá žádnou spojitost. Hraniční přechod vytvořil s kolegou Miroslavem Vlčkem.
Na sirákovské zemské hranici postupně přibylo ještě posezení, které udělali tamní tesaři, informační tabule a také okrouhlá pec na chleba. A návštěvní kniha. „Sám se divím, kolik lidí na to místo v našem zapadlém kraji přijde a napíše nám vzkaz, podepsal se nám tam i nějaký Kanaďan,“ těší Blažka.
Nad setkáním sousedů u pece už přeletěly i armádní gripeny
Pec postavili na okraji lesa u historického hraničníku sousedé Sirákovských - obyvatelé vesnice Újezd, která se nachází dva kilometry odtud za pohraničním lesem už na moravské straně.
„Každoročně u zemské hranice pořádáme setkání lidí ze Sirákova a našich sousedů z Újezda. V pořádání se střídáme, letos vychází pořadatelská povinnost na Moravu, tedy na Újezd,“ přibližuje sirákovský starosta Michal Musil.
Při sousedském setkání v peci lidé z Újezda symbolicky pečou pro všechny chleba. Setkání se koná každoročně poslední neděli v červnu. Schází se tam až čtyři stovky lidí, hraje hudba, připraveno je občerstvení i stany na ochranu před nepohodou.
„Jednou nám při setkání nad hlavami dokonce přeletěly gripeny, které naši historickou českomoravskou hranici samozřejmě bedlivě střeží,“ usmívá se Blažek.
Na počátku byl tedy starý sirákovský hraničník. O jeho stáří ani okolnostech vsazení do země zatím není nic dalšího známo. Zemské zřízení definitivně zaniklo v roce 1949. „V lese dál od hraničníku průběh historické zemské hranice dodnes vytyčuje vyhloubený příkop,“ poznamenává Blažek.
Podle místních starou zemskou hranici respektuje i počasí
Jeho dalším snem je dočkat se obnovení dávno zaniklé rozhledny na vrchu Blažkov. „Ale nevíme, zda se toho dočkáme, stálo by to hodně peněz,“ míní Blažek.
Blažkov je dalším místním tradičním shromaždištěm, lidé z okolí se tam schází vždy na Štědrý den.
Na vrchu Blažkov se nacházela stejnojmenná ves, která zanikla v 16. století, podle místní pověsti všichni její obyvatelé zemřeli na mor. Podle druhé výše zmíněné pověsti jedinými obyvateli vrchu Blažkova po zániku vsi zůstali loupežníci, kteří v tamní krčmě okrádali, vraždili a věznili pocestné.
A do třetice další legenda. V místě, kde mezi Sirákovem a Újezdem procházela původní českomoravská hranice, se podle zdejších lidí dělí počasí a také teplota se zde lišívá i o několik stupňů.
Možná to vůbec není pravda. Možná za to může evropské rozvodí, které zde krajinou prochází.
„Že se tady v místě hranice dělí počasí, o tom jsem stoprocentně přesvědčen. Jezdíval jsem roky do Žďáru nad Sázavou a zpět. Když jedete ze Žďáru, kde je mlha, a vyjedete u Sirákova z lesa, tady je slunečno. A naopak, když je u nás škaredě, je za lesem v Újezdě krásně,“ říká Blažek.
Zemská hranice se nachází mezi obcemi Sirákov a Újezd na Žďársku. Prochází tudy silnice ze Žďáru nad Sázavou a Nového Veselí do Polné.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
