Lesy na Vysočině zaplavily hřiby, lidé si jich domů nosí až stovky

Příjezdové cesty do lesů na Jihlavsku jsou v tomto týdnu obsypané auty. Po lesích se prochází tisíce houbařů, kteří mají jedno společné - plné košíky hřibů. Sezona hub po několika vydatných deštivých dnech začala na Vysočině v opravdu velkém stylu.

„Za hodinu a půl v lese jsme měli plné dva velké košíky. Ve vysokém lese za Polnou jsme našli samé praváky. Většinu usušíme, ale uděláme si i řízky, smaženici a hubník,“ pochvalovala si úlovek paní Dana z Velkého Beranova.

Fakt, že rostou, potvrzují i mykologové.

„Minulý týden v sobotu jsme měli mykologickou vycházku v lesích v okolí Větrného Jeníkova. Bylo nás asi patnáct a každý si z lesa odnášel vrchovatý koš hřibů. Především to byly hřiby smrkové, ale našli jsme i hřiby borové, které jsou poměrně vzácné. Navíc houby byly i relativně velké - s průměrem klobouku přes dvacet centimetrů,“ pověděla jednatelka Mykologického klubu Jihlava Kateřina Pauzarová.

Kam se vydat na houby

• Houby teď rostou nejenom v hlubokých lesích na Žďársku a Novoměstsku, ale plné košíky si nosí houbaři také z Pelhřimovska, okolí Světlé nad Sázavou nebo Jihlavska. „Stále ale platí, že je třeba vyhledávat lokality, kde intenzivně pršelo. Na Jihlavsku to je například severozápadním směrem od krajského města. Na druhou stranu houby teď nenajdete například v okolí Puklic,“ sdělila jednatelka Mykologického klubu Jihlava Kateřina Pauzarová.
• Úspěšní však můžete být i ve městech a v parcích. Tam lze narazit nejčastěji na žampiony, ale objevit můžete i hřiby kováře, bedly nebo klouzky. V lesích pak kromě hřibů můžete nalézt i kotrče kadeřavé, křemenáče, kozáky, babky a objevují se už i václavky. Na druhou stranu je podle Pauzarové velmi málo holubinek.

Dodává, že takové „hříbkaření“ nezažila snad dvacet let. „Nepamatuji, že by rostlo tolik praváků. Navíc houby jsou zdravé a bez červů,“ libuje si.

Velkým překvapením pro ni je i to, že houby po tak dlouhém a úporném suchu vyrazily tak rychle. Zvlášť, když velká část houbařů předpokládala, že podhoubí bude suchem poškozené a o houby tak bude nouze.

„Pozbývá to logického vysvětlení. Obvykle houbám, které jsou spojeny podhoubím s kořeny stromů a rostlin - což jsou téměř všechny hřibovité - trvá nejdéle dva až tři týdny od prvních vydatných dešťů, než podhoubí doroste a začne plodit. Ale letos je to úplně jinak. První hřiby se začaly objevovat už po pěti dnech od prvních dešťů. Teď v září mají houby vegetační období. Je vidět, že chtějí růst, a dá se říct, že vyrostly po první kapce deště,“ směje se Pauzarová.

Moc lidí v lese škodí podhoubí, upozorňují mykologové

Lidé mohou své aktuální houbařské zkušenosti sdílet i na speciálních houbařských webových stránkách, ale fotky hub plní i sociální sítě. Například pan Adam se pochlubil, že v lesích v okolí Žďáru nad Sázavou našel o minulém víkendu 800 hřibů.

Podle mykoložky by houbařská sezona mohla trvat až do konce října. „Záležet bude na tom, zda občas zaprší a zda růst hub nenaruší mrazíky,“ dodala Pauzarová.