Asi nejznámějším druhem, který pozná i řada laiků, neboť lze běžně pořídit ve většině supermarketů, je hlíva ústřičná. Tato dřevokazná houba má protirakovinné účinky, pozitivní vliv na imunitní systém a hladinu cholesterolu v krvi. Obsahuje také dost bílkovin, proto se hodí rovněž jako náhrada masa. Lidé ji mohou buď klasicky zpracovávat do pokrmů – třeba do falešné dršťkové polévky, rizota, omáčky či guláše, nebo ji nasušit, rozdrtit a užívat v kapslích.
„Hlíva ústřičná je také výborná na léčbu bradavic virového původu, tedy takových, které chytneme třeba v plaveckém bazénu. Stačí přidávat denně lžičku nadrcené hlívy do jídla a zhruba za měsíc by bradavice měla zmizet,“ nabízí další využití mykoložka Daniela Jiroušková ze Zubří u Nového Města na Moravě.
Nepřehlédnutelné hlívové trsy houbaři najdou hlavně na kmenech či pařezech listnatých stromů, jako je například buk, vrba, topol, lípa či bříza; na jehličnanech roste pouze výjimečně.
Pokud si však lidé chtějí být jisti úspěšnou misí, je vhodné s sebou na výpravu do lesa přibalit rovněž pilku a v ideálním případě také skládací žebřík. Trsy se totiž často vyskytují poměrně vysoko. A je-li navíc silný mráz, ztvrdlou houbu jde obyčejným nožíkem od kmene odpreparovat dost těžko. Teploty pod nulou však hlívě nijak výrazně neškodí, stejně jako dalším zimním druhům.
Pozor, penízovku lze snadno zaměnit
Mezi ty velmi odolné patří například penízovka sametonohá, opět chuťově výtečná houba s léčivými účinky. Zářivě žluto-oranžové exempláře ustojí mrazy až minus 21 stupňů Celsia a dají se s přestávkami sklízet z kmenů tlejících listnáčů klidně až do března. Penízovka, z níž se sbírají pouze klobouky, podpoří mimo jiné imunitu a je i cenným zdrojem živin, vitamínů a minerálů. Hodí se třeba do omáček či polévek.
Podle zuberské mykoložky by však při sběru této houby měli být nezkušení houbaři obezřetní. Splést si ji totiž mohou s jedovatou čepičatkou jehličnanovou, jež se při mírnějších zimách může vyskytovat ve stejných lokalitách jako penízovka. Penízovku od této „jedůvky“ však odlišuje hlavně její sametový, hnědý třeň, podle nějž je ostatně i pojmenována.
Téměř každá houba má v lese své zaměnitelné dvojče, říká mykoložka |
Obzvláště milovníci asijské kuchyně pak uvítají naleziště Jidášova ucha neboli boltcovitky bezové. Jak již název napovídá, zamířit je pro ni potřeba hlavně k porostům černého bezu, na němž lze tuto houbu celoročně, tedy i během zimy objevit.
Exempláře, jež svým vzhledem skutečně připomínají lidské ucho, mají lehce křupavou strukturu a díky méně výrazné chuti se mohou přidat v podstatě do jakéhokoliv pokrmu. A i tato zimní houba má samozřejmě řadu zdravotních benefitů – mimo jiné snižuje vysoký krevní tlak a posiluje obranyschopnost organismu.
Co lze aktuálně nalézt, informuje web
Byť je možné výše zmíněné druhy objevit v přírodě právě i v zimě, je třeba se podle Jirouškové také „trefit“ do vhodné fáze jejich růstu, což souvisí hlavně s počasím. O tom, jaké druhy jsou aktuálně na Vysočině, a zvláště pak na Novoměstsku zrovna ke sběru, se mohou zájemci přesvědčit třeba na jejím webu www.houby-nove-mesto-na-morave.cz.
„V případě hlívy už máme první vlnu růstu za sebou. Po ní přišly mrazy, během nichž se růst zastavil, a hlíva, která je pak k vidění v přírodě, už bývá z valné většiny přemrzlá a zkažená,“ upozorňuje Jiroušková s tím, že přijdou-li teplejší dny, může to však nastartovat další vlny nového růstu.
14. ledna 2021 |
