Ačkoliv provozovatelé kempů nebo koupališť nad vývojem léta příliš nejásají, lesům deštivé a chladnější klima uplynulých týdnů prospělo. A houbaři si mnou ruce.
„Teď záleží na tom, zda takto příznivé počasí ještě chvíli vydrží. Pokud bude dál vlhko, občas zaprší a nepřijdou horké a větrné dny, mohl by nadějný start sezony úspěšně pokračovat,“ doufá Daniela Jiroušková, amatérská mykoložka a propagátorka bezpečného houbaření ze Zubří u Nového Města na Moravě na Žďársku.
V přírodě se podle ní dá teď najít široká plejáda hub – od těch, co poznají obvykle i laici, až po speciální exempláře spíše pro znalce a fajnšmekry.
„Z těch známějších druhů bych zmínila třeba klouzky, za nimiž se mohou lidé vydat někam pod modříny, nebo lišky obecné, kterým se letos opravdu mimořádně daří. Když má na ně člověk svá místa nebo dost štěstí, nestačí sbírat,“ popsala Jiroušková.
Košíky houbařů nyní hojně plní i kozáky a křemenáče. Dále také muchomůrky růžovky, u jejichž sběru už se ale musejí mít méně zkušení nadšenci opravdu na pozoru, neboť hrozí záměna s jedovatými druhy hub – třeba s muchomůrkou tygrovanou.
Holubinek roste celá řada druhů
Velmi plodná je startující houbařská sezona také na holubinky, jichž teď roste v lesích celá řada druhů. „Tady u nás na Novoměstsku se dá aktuálně najít například holubinka namodralá nebo také vynikající a asi i nejznámější holubinka – mandlová,“ vyjmenovala Jiroušková.
Ale i sběrače, kteří si na tyto pestrobarevné druhy lupenitých hub netroufají a vyhlížejí raději běžné „hříbky“, čeká v tyto dny ve vysočinské přírodě dostatek úlovků. „Už začínají hřiby hnědé, dále i takzvané ‚babky‘, kováře nebo třeba hřiby smrkové,“ přiblížila situaci na Jihlavsku tamní mykoložka Kateřina Pauzarová.
Hlavní vlnu růstu hřibů mohou podle ní lidé očekávat právě nyní, a to přesto, že příznivé počasí už nějaký ten týden panuje. „Předchozí sušší a horké období, kdy moc nepršelo, bylo totiž poměrně dlouhé, a podhoubí tak potřebovalo dostatek času na to, aby se zase vzpamatovalo, aktivovalo a rozrostlo,“ vysvětlila Pauzarová.
Houbařit se dá na Vysočině i zkraje roku. Zimní druhy jsou navíc léčivé |
Zajímavostí podle ní také je, že lesy v regionu teď skýtají minimum hub, jimž se lidově říká „prašivky“. „Z osmdesáti procent tam nyní narazíte na jedlé houby, těch nejedlých nebo jedovatých je kupodivu minimum,“ podotkla mykoložka. To ale rozhodně není důvod k tomu, aby veřejnost mířící s košíky a taškami do lesů ochabla v obezřetnosti.
„Pořád platí, že by lidé měli sbírat jenom to, co bezpečně poznají. Na pomoc si mohou pro jistotu vzít také atlas hub nebo dnes velmi populární speciální mobilní aplikace,“ připomněla Jiroušková.
Přednášky a tematické vycházky rozšíří obzor
Zlepšit své znalosti hub mohou zájemci i na speciálních mykologických kurzech, které Daniela Jiroušková pro veřejnost pořádá. Konají se například ve Žďáře nad Sázavou, Novém Městě na Moravě, dále třeba v Poličce či v Brně.
Zkušená houbařka nabízí zájemcům také přednášky či tematické vycházky, své nálezy rovněž pravidelně vystavuje – mimo jiné na novoměstských farmářských trzích. Jejich absolventi se pak mohou v lese trochu více „rozmáchnout“. Třeba v toto období by si v košíku mohli z přírody odnést – kromě již zmíněné „klasiky“ – i mnohem méně časté druhy.
„Objevují se teď například i vzhledově zajímavé, drobnější, výrazně fialové houbičky, které vypadají velmi efektně třeba zavařené. Jedná se o lakovky ametystové,“ popsala Jiroušková další úlovky, jež v lesích na houbaře čekají. Doplnila, že ji teď v lese už zvládl překvapit i ryzec smrkový, což je druh houby, která se jinak vyskytuje až v pozdějším létě nebo spíše na podzim.
Houby rostou dříve, někde i ty vzácné. Lidé našli smrže, kačenky i kováře |
„A co mě v poslední době potěšilo asi nejvíce? Určitě krásnopórka kozí noha, to je pro mě prvonález, nikdy předtím jsem ji neviděla,“ pochlubila se nadšeně pátečním úspěchem, u nějž mohla být i redaktorka MF DNES, Jiroušková.
Tento vzácný pozemní choroš je vedený v Červeném seznamu hub České republiky, a to v kategorii zranitelný druh. Na Novoměstsku rozhodně nepatří k běžným exemplářům. „Nalézt se dá pod jehličnany, hlavně pod borovicemi, a to především v oblastech nezasažených imisemi. Takže to tedy jen dosvědčuje, jak čisté prostředí tady na Novoměstsku máme,“ dodala Jiroušková.
Právě započatá vlna růstu hub není podle ní bezpochyby poslední. „Většinou nejvíce pravých hřibů začíná růst ihned poté, co odletím na dovolenou k moři. Celou dobu mi pak chodí fotky od lidí, jaké fenomenální úlovky si z lesa nosí. Letos odlétám v závěru srpna, takže právě tehdy se mohou houbaři těšit na ty hlavní žně,“ ujišťuje se smíchem Jiroušková.
