Ani Masaryk netušil, kde spí, tvrdí majitelé, kteří obnovili slavný hotel

  9:24
I když žijí v Oldřiši u Poličky, poslední čtyři roky strávili hodně času ve Žďáře nad Sázavou. Zdeněk a Vlasta Ulrichovi totiž koupili prostřednictvím své firmy kdysi výstavní hotel Veliš na náměstí a pustili se do jeho rekonstrukce. Nejvýstavnější místnost obnovené rezidence chtějí občas zpřístupnit.
Zdeněk a Vlasta Ulrichovi chtějí nejhonosnější místnost v Rezidenci Veliš na...

Zdeněk a Vlasta Ulrichovi chtějí nejhonosnější místnost v Rezidenci Veliš na žďárském náměstí asi dvakrát ročně zpřístupnit veřejnosti. Místnost s obnovenou renesanční výzdobou zatím vybavují historickým nábytkem. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Když loni v záři slavnostně otevřeli rezidenci přestavěnou na nájemní byty a komerční prostory, přišlo se na tuto opravenou kulturní památku podívat tisíc lidí.

Teprve před Vánocemi však jeho noví majitelé celý historický objekt zkolaudovali. „Teď už je dům až po střechu plný,“ říká Vlasta Ulrichová. S manželem Zdeňkem mají i další plány.

V jaké fázi jste po čtyřech letech od koupě Veliše?
Vlasta Ulrichová: Máme hotovo, což nám dělá obrovskou radost. Před Vánocemi roku 2014 jsme koupili Veliš a začali jsme pátrat po jeho historii. Také jsme sondovali, jaké služby a prostory jsou tady žádané, zvažovali jsme i přestavbu na penzion pro starší a pokročilé nebo různé komerční prostory.

Nakonec jste se rozhodli pro nájemní byty a komerční prostory v přízemí. Proč?
Vlasta Ulrichová: Na to je jednoduchá odpověď: vyšli jsme vstříc poptávce, bytů je ve Žďáře velký nedostatek. Zároveň s budováním a provozováním nájemního bydlení už máme zkušenosti. Po čtyřech letech se nám podařilo dotáhnout celý projekt do konce, před Vánocemi jsme oficiálně kolaudovali, ale byty už jsou skoro rok v předčasném užívání. Na podzim jsme v půdním prostoru dokončili jeden ateliér a také studio, zaplnili jsme dům až po střechu. V provozu už je i vinotéka.

Při zářijové slavnosti jste mluvili ještě o bývalé truhlárně v zadním traktu areálu. Máte už tento prostor vyřešený?
Vlasta Ulrichová: Jednáme se zájemcem, který by tam udělal dílnu řemeslných výrobků. Objednali jsme kovanou bránu, která zezadu uzavře celý prostor. Ještě zvažujeme, zda dáme nějaký vodní prvek do parčíku nebo zahrádky.

Při rozhovoru sedíme v takzvaném Masarykově pokoji, nejvýstavnějším prostoru celého domu. Před půlrokem jste ještě zvažovali, jak jej využijete. Už máte jasno?
Vlasta Ulrichová: Ano, tento prostor nebudeme pronajímat, ale využijeme jej jako reprezentační prostory naší společnosti. Město přispělo na obnovu renesanční výmalby, proto chceme toto výjimečné místo zpřístupnit asi dvakrát do roka veřejnosti. Rádi bychom využili Dny architektury v říjnu. Místnost zatím vybavujeme historickým nábytkem, už tu máme zrestaurované sofa z období kolem roku 1880. Nebo stůl, originál Thonet, z konce 19. století. To byla doba, kdy Otokar Veliš přebíral od rodičů živnost, tehdy ještě zájezdní hostinec. Ani on pravděpodobně nevěděl, že se pod omítkou skrývá renesanční výmalba.

Jak to bylo s jejím odhalením? Když jste nemovitost koupili, návštěvníky tohoto místa doslova bila do očí křiklavá červená barva a logo kubánského rumu jako památka na zrušený bar.
Vlasta Ulrichová: V době baroka renesanční vrstvu překryli. Fresky jsme našli, až když jsme odstraňovali malby ze socialistického období. Pracovníkům firmy se odlouply celé kusy omítek a hned nás volali. Objevil se tympanon a náznaky maleb na žebírkách. Ani když tu nocoval profesor Masaryk, netušil, že se nachází v místě, které v 17. století sloužilo jako reprezentační místo hejtmana a purkrabího. Restaurátor také vyslovil domněnku, že zde mohla být domácí luteránská kaple, která byla později v době rekatolizace překryta.

Zdeněk Ulrich: Souvisí to s celkovou přestavbou domu. Dozvěděli jsme se, že tu byla původně dvě okna, mezi nimi sloup. Proto restaurátor část pokoje nechal být, protože neměl na co navazovat. V baroku zmizel původní tvar, klenbu udělali plochou, osekali hřebínky.

Kolik bylo v pokoji vrstev omítky?
Zdeněk Ulrich: Jen jedna, ta barokní. Všechno sice svádím na komunisty, ale restaurátor mě vyvedl z omylu. Ta vápenná omítka, kterou jsme nakonec otloukli, byla mnohem starší, pak už na ní byly jen nové výmalby. A to jsme přitom, když jsme sem přišli, chtěli místnost pouze vymalovat. (směje se) 

Váhali jste pak, zda fresky obnovit?
Zdeněk Ulrich: Mohli jsme to zcela legálně zase zakrýt omítkou a nechat schované. Památkáři nás nenutili, ale byla by to ohromná škoda. Se společníkem jsme se shodli, že pokoj zrestaurujeme, aniž bychom v té chvíli věděli, zda na obnovu dostaneme dotaci.

Jak šel čas s Velišem

  • V domě číslo popisné 64 na žďárském náměstí Republiky v minulosti býval hostinec U Zlatého lva nebo U České koruny.
  • Jednu z nejhonosnějších budov ve městě z něj udělal rekonstrukcí v roce 1906 Otokar Veliš. Tento hoteliér byl pět let starostou města a dlouholetým radním, stýkal se také s T. G. Masarykem.
  • Dům vyniká na první pohled svou fasádou, do níž národovec Veliš promítl svůj politický názor. Na průčelí jsou vyobrazení Jan Amos Komenský, Petr Chelčický i Karel Havlíček Borovský a nad vchodem také Jan Hus na hranici. Štítu dominuje lev trhající řetězy jako symbol vzdoru proti rakouskému mocnářství.
  • Chátrající dům koupili před čtyřmi lety majitelé lesnické firmy Ulrich-Šplíchal. Během dva roky trvající rekonstrukce se museli vypořádat například i s vyřezanými vaznými trámy.
  • Vznikla rezidence se 14 byty, v přízemí jsou komerční prostory s cukrárnou, pojišťovnou, vinotékou. V zadním traktu sídlí kavárna a minipivovar, nad nimi v patře jsou rovněž byty. Ve dvoře vznikl i malý parčík.

Dům na mě působí jako učebnice jednotlivých slohů: od gotických základů až po obnovenou secesi. Je mezi architekty nebo stavbaři zájem o prohlídku?
Vlasta Ulrichová: Obrátily se na nás některé místní spolky, že se sem při slavnostním otevření všichni nedostali. Přijela se podívat i skupinka architektů a stavařů z Brna a stavili se zahraniční návštěvníci, kteří přijeli na žďárský zámek. Zájem má i univerzita třetího věku.

Zdeněk Ulrich: Jen při jednodenní slavnosti v půlce září přišlo asi tisíc lidí. Nechali jsme pak lidem další možnost, aby se přišli podívat, protože se nedostalo na všechny. A během měsíce přišla další tisícovka. Pak jsme řešili zase technické věci a teprve nyní se vracíme k prezentaci domu. Rádi bychom, aby zůstal v povědomí, Masarykův pokoj chceme dovybavit. Přijdou sem rodinné obrazy, které restaurujeme.

Máte další nápady? Na dvoře Veliše jste hostili akci Pecha Kucha Night či koncert. Budou další?
Zdeněk Ulrich: Tak rozsáhlou akci, jakou bylo slavnostní otevření, neplánujeme. Ale rozhodně hodláme pokračovat. Kromě zpřístupnění Masarykova pokoje chceme na dvoře rezidence v létě uspořádat jeden koncert.

Před rekonstrukcí už byl dům hodně oprýskaný a měl daleko do secesní podoby z Velišovy éry. Neodradilo vás to?
Zdeněk Ulrich: V některých oknech do náměstí byla dokonce nacpaná skelná vata. Ještě než to na nás bylo napsané na katastru, přijel jsem ji vyhodit. Některá okna v prostoru bývalé diskotéky byla zabedněná, vata před panely nešla vydělat. Okna s reklamami jsme nechali přesklít. Teď už nám to ani nepřijde. Těší nás, když někdo ani nepozná, že replika secesního zábradlí na přesunutém schodišti tam nestojí sto let.

Co by vám po všech problémech, které přicházely při rekonstrukci, řekl váš společník z lesnické firmy Ulrich-Šplíchal, kdybyste přišel s podobným nápadem koupit a opravit další starý dům?
Zdeněk Ulrich: Už se to děje. (směje se) Jednáme o jednom domě v Lanškrouně, který je ještě v horším stavu, než byl Veliš. Ale můj společník je rád, což je pro mě vyznamenání. Investovali jsme firemní finance, máme od něj důvěru. Firmu mezitím táhl on, já se s manželkou čtyři roky věnoval tomuto projektu.

Čekal bych, že si dáte aspoň nějakou pauzu.
Zdeněk Ulrich: Už jsem se posunul. Po každé předchozí stavbě jsem si totiž říkal: Už nikdy!

Vlasta Ulrichová: V místě, kde je na centrální chodbě Veliše světlík, se propadl strop. Spadlo to v době, kdy jsme si dům prohlíželi. Říkala jsem si, kdo tam tu kupu sutě navezl. To byly krušné začátky.

Podařilo se nějak vyřešit problémy s vlhkostí, související s odhalenou stěnou po zbouraném hotelu Bílý lev?
Zdeněk Ulrich: Dali jsme sousedovi požadavky, co má udělat, aby splnil podmínky demolice. Pořád nás trápí nezajištěná štítová stěna, přes kterou prosakuje voda. Už jsme museli opravit i fresky v Masarykově pokoji. Požadujeme, aby majitel stěnu staticky sanoval, dozdil, zabránil zatékání a dal provizorní římsu. Zatím udělal jen nejjednodušší opatření s plachtou.

Prozradíte celkovou sumu, kterou jste do Veliše investovali?
Vlasta Ulrichová: Můžu říci, že je to v řádu desítek milionů. Jedna věc je dát do toho peníze, druhá je to, aby dům generoval peníze zpátky a dalo se z toho opravovat, co bude potřeba. Naštěstí jsme uhlídali peníze při stavbě, jinak mohla být cena ještě o polovinu vyšší.

Dům s příběhem čeká na další vzpomínky

Noví majitelé bývalého hotelu Veliš se domu snažili vrátit podobu z doby po velké secesní přestavbě v roce 1906. Na snímku je právě „tvář“ hotelu na začátku minulého století.

Když Ulrichovi bývalý hotel Veliš před časem kupovali, uchvátil je svým příběhem. Chátrající žďárské stavbě dali přednost před mešťanským domem v Hradci Králové, který byl rovněž na prodej.

Kromě toho, že je existence domu spojená i s T. G. Masarykem a dalšími osobnostmi, Ulrichovi by chtěli posbírat také další příběhy z jeho dlouhé historie.

„Moc rádi bychom vyzvali lidi, aby se s námi podělili o svoje zážitky s hotelem Veliš. Hlavně by nás zajímaly fotografie z interiéru a s lidmi, kteří měli k hotelu nějaký vztah. Přivítali bychom, kdyby byli ochotní nám svoje vzpomínky předat,“ říká spolumajitel Zdeněk Ulrich.

Když se sejde dost příběhů, sestavili by z nich rádi výstavu. „K historii domu se totiž váže spousta událostí. Rádi bychom propojili jeho současnost s minulostí,“ vysvětluje Vlasta Ulrichová.

Už během slavnostního otevření si vyslechli řadu historek, neměli však šanci všechny vstřebat nebo si je zaznamenat. „Byly o prvních láskách, ale také třeba smutné příběhy o odsunu židů na začátku války. Kdyby byl někdo ochotný a sepsal nám svoje vzpomínky a zážitky, může je donést do vinotéky nebo je hodit do naší firemní schránky. A také ať připojí svůj kontakt,“ prosí Ulrichovi.

V budově s číslem 36 se hodně změnilo. Veliš byl v éře národního podniku Restaurace a jídelny součástí dnes už zbouraného sousedního hotelu Bílý lev, oba objekty byly propojeny. „Prý tu bývaly i svatby,“ říká Ulrich. Hodně barvité příběhy se jistě odehrávaly na diskotéce, bývala tu také vyhlášená cukrárna, později nonstop herna.

Autor:
  • Nejčtenější

Semafor, kde se řidiči chytají do pasti. Vysvobodí je jízda na červenou

13. března 2024

Premium Do překvapivé situace se někdy dostávají řidiči v Jihlavě na rušné křižovatce u Teska. A to...

Farníci i sportovci proti Babišovi. Od jeho návštěvy Brodu se distancují

11. března 2024  16:36

Nepříliš vlídného přijetí se dnes dočkal předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který přijel na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Prezidenta Beneše nemám rád, říká praprasynovec generála Syrového

17. března 2024

Premium Tři čtvrtě století od zpolitizovaného soudního procesu z roku 1947 trvalo, než se příbuzní...

Hokejisté Zlína jsou v semifinále první ligy, Poruba je porážku od vyřazení

13. března 2024  21:19

Obhájce triumfu v první hokejové lize Zlín postoupil v nejkratší možné době do semifinále. Ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Prodloužená verze seriálu Byl jednou jeden dům je po 30 letech k vidění

18. března 2024  14:14

Dílem Obvaziště Boccaccio v neděli skončila repríza oblíbeného seriálu Byl jednou jeden dům....

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Prodloužená verze seriálu Byl jednou jeden dům je po 30 letech k vidění

18. března 2024  14:14

Dílem Obvaziště Boccaccio v neděli skončila repríza oblíbeného seriálu Byl jednou jeden dům....

Vlaky mezi Tišnovem a Novým Městem ničil spoj kolejí. Úsek je již opravený

18. března 2024  11:31

Mezi Tišnovem na Brněnsku a Novým Městem na Moravě na Žďársku znovu jezdí vlaky. Vyplývá to z...

Obliba sdílených kol na Vysočině roste, půjčovat se začnou i ve Žďáře

18. března 2024  9:07

Na cesty do práce, do školy, přesuny mezi úřady nebo i k návratům z noční zábavy využívají...

Prezidenta Beneše nemám rád, říká praprasynovec generála Syrového

17. března 2024

Premium Tři čtvrtě století od zpolitizovaného soudního procesu z roku 1947 trvalo, než se příbuzní...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...