„Nejrychlejším řešením bude odchyt ptáků. To pro nás bude zajišťovat firma. Víme však, že to není trvalé řešení problému. Tím by byl holubník, o jehož vybudování jednáme,“ potvrdil primátor Petr Ryška (ODS).
Podle něj je také důležité, aby se do boje proti přemnoženým holubům zapojili aktivně i majitelé nemovitostí a znemožnili ptákům na budovách hnízdit a dosedat. „Jinak bude město za veřejné prostředky likvidovat vždy následek, ale nedokáže odstranit příčinu,“ doplnila vedoucí odboru životního prostředí Katarína Ruschková.
Odchyt do klecí má podle ní začít v lednu a bude trvat asi tři měsíce. Klece budou umístěné na střeše obchodního domu Prior. Ptáci se pak humánně usmrtí podobně jako třeba velkochovy drůbeže při prokázané nákaze ptačí chřipkou.
Historicky se holubi v centru města vždy v nějakém počtu vyskytovali. „Jejich množství se ale udržovalo na konstantní úrovni. Nárůst počtu holubů souvisí s narůstajícím množstvím hnízdních i potravních možností i s nedostatkem predátorů, kteří by jejich počet regulovali,“ vysvětluje Ruschková s tím, že holubí pár hnízdí celoročně s výjimkou extrémních zim a je schopen vyvést mladé i pětkrát ročně.
Redukce po deseti letech
V minulosti se odchyty nebo i vybírání vajíček v Jihlavě už dělaly. Například v letech 2014-2017 bylo odchyceno či ve formě vajec a mláďat zlikvidováno 1 091 ptáků. „Velmi rychle se jejich počet vrátil na původní hodnoty, protože odchyt řeší pouze následek, nikoliv příčinu,“ připomíná.
Trvalejším řešením, jak počet městských holubů efektivně snižovat, by mohlo být i vybudování takzvaného městského holubníku. Jak vysvětlila Katarína Ruschková, jedná se speciálně pro zdivočelé holuby o uzpůsobený prostor, kde mají vytvořené podmínky pro hnízdění, jsou tam i krmeni a napájeni.
„Přirozeně se potom velkou většinu času na tomto místě zdržují, hnízdí a tedy i kálejí. Osoba pověřená péčí o holubník ptáky krmí, napájí, uklízí prostor, zajišťuje veterinární služby a zejména vyměňuje nakladená vejce za „podkladky“. Tím se zatím nejhumánnějším známým způsobem může snížit a udržovat populace holuba domácího ve městě,“ popsala fungování.
V německých městech
Tyto holubníky jsou ve světě rozšířené, stále jich přibývá a některé se objevují dokonce už i v České republice. „Například v německém Augsburgu mají dvanáct holubníků, v Cáchách 9, v Düsseldorfu sedm. Z českých měst mají holubníky Praha, Zlín, České Budějovice, Bílovec,“ vypočítala Ruschková.
Jak také dodala, zkušenosti z Německa ukázaly, že je možné ptáky na holubníky navyknout a připoutat je k nim. „Tím se redukuje přítomnost holubů na veřejných prostranstvích, na budovách, což může snížit znečištění fasád a veřejných prostranství. Klesly i stížnosti na masový výskyt holubů a s tím související znečištění,“ dodala.
Aby mohl takový holubník správně fungovat, je nutné najít vhodný prostor v blízkosti největší koncentrace ptáků. Taky je třeba najít a zaslepit stávající otvory divokých hnízdišť holubů v okolí jejich největšího výskytu. Pak se ptáci do holubníku nalákají a na přibližně měsíc se v něm zavřou. Poté už jsou na místo naučeni a vracejí se do něj zpět.
Holubi v Jihlavě přenášejí infekci, zjistilo se při jejich odchytu![]() |
„Uvažujeme o objektu, kde by holubník mohl být, a předběžně jsme zjišťovali, kdo by byl ochoten ho provozovat,“ řekla Ruschková.
Jak zdůraznila, podmínkou pro to, aby fungoval, je však zamezení hnízdění ve všech ostatních domech v centru. „Ale ani v domech ve vlastnictví města se toto nedaří vždy zajistit a majetkový odbor vynakládá značné prostředky na úklid půdních prostor, kam nájemníci umožní vlet holubů,“ přiznává vedoucí odboru životního prostředí. Řadu hnízdních možností pak mají ptáci podle ní i na římsách a domech nezajištěných proti dosedání, na kostelích, budově pošty a řadě dalších objektů.
Nemoci přenosné na člověka
Divoce žijící holubi mohou přenášet celou řadu nemocí přenosných ze zvířat na člověka. „V první řadě je to původce psitakózy. Ta byla prokázána u odchycených městských holubů v Jihlavě v rámci vědeckého projektu Státního veterinárního ústavu v roce 2013,“ připomněl Pavel Barták, ředitel Státního veterinárního ústavu Jihlava.
Holubi mohou rovněž být přenašeči dalších bakteriálních onemocnění - jako například salmonelózy, aviární tuberkulózy či kampylobakteriózy. Z virových onemocnění mohou být infikováni například virem ptačí chřipky. „Jsou také hostiteli vnějších parazitů. Ke dvěma nejčastějším patří roztoči klíšťák holubí a čmelík kuří, kteří mohou přechodně parazitovat i na člověku a způsobovat alergické reakce,“ dodal Barták.
1. srpna 2023 |