Čtyři palice, jedno z mála skalisek, kde mohou zjara, v době hnízdění ptactva, lezci provozovat svůj koníček, bylo v době jeho příchodu již obsazeno hned několika dvojicemi. I on se vydal vzápětí vzhůru, pak ale spatřil hnízdo.
„Ono je tam každý rok, ale bývají v něm většinou krkavci. Ze zvyku jsem tedy opatrně nakouknul dovnitř. A i když tam žádný pták nebyl, hned jsem poznal, že je obydlené. Uviděl jsem i jedno vajíčko,“ popsal horolezec.
Nebyl si jistý, zda by mohlo jít skutečně o vejce sokola, nebo třeba „jen“ poštolky. Ale nedalo mu to, a když se dostal na vrchol skály, zavolal raději na Správu Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Obratem také zvládl vyklidit celou oblast.
Sokolům se v Sokolově daří, na komíně chemičky vyvedli tři mladé |
„Byly tam ještě asi tři nebo čtyři lezecké dvojky, cizí lidé, které jsem neznal. Tak jsem je poprosil, aby odešli, ať ptáci nejsou při hnízdění rušeni. Nadšení pochopitelně nebyli, ale vyhověli mi,“ vylíčil Otiepka, který se horolezectví věnuje už desítky let.
Nabízí se otázka, zda jej nenapadlo pokračovat bez ohledu na nález ve zdolávání skal, když se na Vysočinu trmácel bezmála sto kilometrů a měl naplánovaný celý den v terénu. „Samozřejmě jsem si chtěl zalézt, to je fakt. Na druhou stranu – já lezu nahoru, abych mohl koukat dolů. Přírodu mám rád a už takhle do dění v ní dost zasahujeme, ubíráme zvířatům jejich přirozený prostor. A v tomto případě je určitě správné jim ho ponechat, i když to znamená určitá omezení,“ míní Otiepka, který má k přírodě blízko i skrze své lesnické vzdělání.
Do konce června je místo uzavřeno
Ochranáři ihned vyrazili k místu a již brzy mohli šťastnému objeviteli, jenž mezitím lokalitu opustil, volat pozitivní zprávy. „Šlo skutečně o sokoly stěhovavé, kteří zůstali naštěstí na místě. Což je skvělé, protože každé vyrušení je pro ně velmi citelné. Bylo štěstí, že měli snesené teprve první vejce, a samice ještě neseděla na snůšce, takže nedošlo k jejímu opuštění a zastuzení,“ popsal za Agenturu ochrany přírody a krajiny Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Vysočina. Doplnil, že na snůšku samice nasedá až po postupném snesení všech - zpravidla třech až čtyř, vajec.
Ochranáři kontrolovali místo i další den a mohli si oddychnout. „Sokoli se chovají normálně, jsou na hnízdišti, vše pokračuje, jak má. Nálezci za jeho přístup a rychlé vyklizení okolí patří obrovský dík. Zachoval se skvěle,“ zdůraznil Hlaváč s tím, že i oni pozorují oblast z uctivé vzdálenosti zhruba 250 metrů, aby dravce nerušili.
Celé území bylo ihned po potvrzení hnízdění sokolů uzavřeno, a to do konce června. „Označili jsme zřetelně všechny přístupové cesty, okolí je zapáskované, s vysvětlujícími tabulemi, vyrozuměli jsme také lesní personál, informovali veřejnost,“ vyjmenoval Hlaváč s tím, že klid v lokalitě budou samozřejmě pracovníci osobně i pomocí fotopastí kontrolovat.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Hnízdění sokolů stěhovaných je totiž ve Žďárských vrších skutečný unikát. Naposledy bylo zaznamenáno v roce 1956, tedy před bezmála sedmi desetiletími. A i tehdy šlo o vzácného ptáka, v oblasti se obvykle usídlil vždy jen jeden či dva páry.
Ve druhé polovině minulého století tito dravci nejen na Vysočině, ale i v dalších koutech republiky téměř vymizeli - zejména kvůli zamoření krajiny DDT (insekticid dříve používaný v zemědělství, pozn. red.) a ztrátě přirozených hnízdišť.
„Vysoké kumulace DDT, které byly u sokolů coby vrcholových predátorů zaznamenány, zapříčinily i jejich následné potíže s reprodukcí,“ přiblížil Hlaváč. Díky následnému zákazu DDT a aktivní ochranářské činnosti se ale začali tito ptáci od 90. let do přírody postupně vracet.
Teprve druhé hnízdiště na Vysočině
V Česku již hnízdí více než stovka párů, na Vysočině je ale oblast Čtyř palic teprve druhým místem a zároveň i jediným přirozeným hnízdištěm. Další sokolí pár si totiž oblíbil speciální hliníkovou budku na ventilačním komíně dukovanské elektrárny.
„Ukazuje se, že odlesněním některých skalních útvarů jsme vyšli sokolům vstříc, i když o řadu těchto ‚úprav‘ se postaral i kůrovec,“ podotkl Hlaváč.
Sokolí rodina na Čtyřech palicích podle něj ale ještě vyhráno nemá. Teď přijde na řadu sezení na snůšce a náročný odchov mláďat. „Stát se může ledacos. Ta lokalita je obsazená, jsou tam krkavci, jsou tam výři,“ naznačuje možný útok predátorů ochranář.
Doplnil, že Čtyři palice byly dosud jediný skalní útvar Žďárských vrchů, kde je horolezectví takto z jara povolené. Nyní se dá očekávat, že tyto mohutné rulové stěny stihne stejné opatření jako řadu dalších útvarů, a lézt se tam bude moci až ve druhé půli roku.
„Asi na mě za tohle budou někteří lezci naštvaní. Ale i když ne se všemi zásahy ochranářů vždycky souhlasím, zrovna v tomhle případě chápu, že je potřeba sokolům dopřát klid. A jsem rád, že jsem mohl i já sám nějak přispět,“ dodal Peter Otiepka.
