ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Řev, že neslyšíte slova. Obyvatelům Žďárska vadí hlučné přelety gripenů

  • 15
Desítky stížností adresovali radnici lidé v Novém Městě na Moravě. Podobně nespokojení jsou obyvatelé sousedního Žďáru nad Sázavou. Vadí jim příliš hlučné armádní stíhačky na obloze. Nad Žďárské vrchy létají gripeny ze základny v Čáslavi. Její velitel přislíbil, že léto bude klidnější.

„Lidé volají, píšou, dohromady to bylo v posledních týdnech asi třicet lidí. Když jsou průlety ostřejší, lidé nadávají, pak se to zase uklidní,“ říká novoměstský starosta Michal Šmarda.

Časté a hlučné přelety v nízkých hladinách podle něj obyvatelům výrazně snižují životní komfort.

„Oproti minulosti, kdy nám armáda dávala vědět, když se chystalo nějaké cvičení, se komunikace zhoršila,“ míní Šmarda.

„Chtěli bychom, aby letecká základna v Čáslavi přizpůsobila výcvik pilotů tomu, že tady žijí lidé a je tady chráněná krajinná oblast. Nežije zde zase tak málo lidí, jak někdy armáda argumentuje,“ shrnuje.

Nejdříve se chtěl spojit se starosty dalších obcí v mikroregionu, potažmo na území CHKO Žďárské vrchy, a zabojovat za to, aby znovu platila domluva z dřívějška.

„Když byl ministrem obrany pan Stropnický, bojovali jsme proti invazivním přeletům přes Novoměstsko. Měli jsme slušné vztahy,“ připomíná starosta.

Jako bychom byli u vojenského letiště, stěžují si lidé

Nakonec se rovnou spojil s velitelem základny v Čáslavi. „Komunikovali jsme písemně a také po telefonu. Vysvětlili jsme si, že skutečně v květnu a červnu bylo letů víc, vysvětlili jsme si důvody. Slíbil, že v létě hluk razantně omezí,“ shrnul výměnu názorů Šmarda.

Stížnost dorazila v půlce června i do oficiální dotazovny na webu žďárské radnice.

„Jde obnovit dohodu dříve ujednanou panem Brychtou jakožto starostou o omezení letů stíhacích letounů nad Žďárem? Při procházce u Pilské nádrže za hodinu stíhačka minimálně třikrát obletěla Pilskou nádrž a Stržanov v nízké letové hladině, stroj řval, že neslyšíte slova. Pes utíkal v děsu pryč. A to nemluvím o jejich létání do 23 hodin. Je to normální v takto zastavěné oblasti? Někdy mám dojem, že bydlíme u vojenského letiště,“ napsal stěžovatel.

„Cvičné přelety jsou součástí bojové připravenosti Armády ČR vázané na členství v NATO a probíhají v podzvukové rychlosti, aby v co nejmenší míře ovlivnili kvalitu života obyvatel v oblastech, kde se letecké koridory nachází,“ odpověděl na stížnost současný žďárský starosta Martin Mrkos.

„Počet přeletů je co nejvíce směřován mimo zastavěná území a do vyšších leteckých hladin nad zemí podle již dříve učiněných dohod. Vedení města je a bude i nadále v kontaktu s Armádou ČR v zájmu vzájemný dobrých vztahů a naplňování dohod,“ dodal diplomaticky.

Podle zastupující mluvčí města Hany Vykoukalové radnice ani městská policie žádné pravidelné nebo opakované stížnosti obyvatel nezaznamenala. O měření hluku se stará hygienická stanice.

Problém se opakuje už roky

Stížnosti na hlučné gripeny ovšem nejsou v regionu ničím novým, vedení Žďáru je řešilo třeba v roce 2011 i dříve, vedení základny pak dokonce přijelo do města pod Zelenou horou na veřejné setkání prezentovat svoji činnost a odpovědět na dotazy.

Podle mluvčí 21. základny taktického letectva v Čáslavi Hany Havrdové se neděje nic neobvyklého.

„Vzdušný prostor nad Novým Městem na Moravě je součástí prostoru pod označením TSA20, kde je letová hladina stanovena od 300 stop (zhruba 100 metrů) do 1 000 stop (cca 300 metrů) nad terénem. Tento vzdušný prostor je předurčen pro výcvik vojenských pilotů v nízkých letových hladinách,“ upozorňuje.

Jak podotýká, výcvikové prostory jsou stanoveny Úřadem pro civilní letectví ve spolupráci s odborem dohledu nad vojenským letectvím, a to s přihlédnutím k potřebám civilního leteckého provozu, aeroklubů nebo třeba i GSM vysílačů.

„Abychom rozprostřeli hlukové zatížení obyvatel, snažíme se výcvikové prostory střídat. Je jich však omezený počet. Piloti musí být cvičeni v létání za denních i nočních podmínek, v nízkých i vysokých letových hladinách,“ vysvětluje mluvčí s tím, že vzhledem k hustotě osídlení České republiky není možné létat pouze nad neobydleným územím.

„Dle mezinárodních dohod je stanoven čas pro letové akce od 9 do 22 hodin v zimním období, a od 9 do 23 hodin v letním období,“ informuje Havrdová.

O aktuálních místech cvičení podle ní nelze jednoduše informovat předem. „O využití výcvikových oblastí se rozhoduje ráno na letových brífincích, a to s přihlédnutím například k meteorologickým podmínkám,“ říká mluvčí.

Za týden začne údržba a odstávka letiště

Letecká základna s předstihem informuje alespoň o nestandardních letových aktivitách. „Za ty je považován například display nácvik nebo létání mimo výše uvedené časy. Letecký výcvik jako takový není považován za nestandardní akci. Obecným pravidlem pro létání je vyhýbat se zastavěným oblastem,“ zdůrazňuje Havrdová.

Podle ní jsou obce v okolí letiště hlukem zatíženy nesrovnatelně více než zbytek republiky. A vedení základny dbá na dobré vztahy. „Minimálně jednou za rok se setkává se starosty obcí v okolí čáslavského letiště,“ zmiňuje mluvčí.

Novoměstský starosta už se s velitelem dohodl na návštěvě základny, plánuje, že se tam vydá s radními.

Armáda využívá švédské gripeny už 15 let. Nyní jich čáslavská 211. taktická letka má 14, z toho 12 jednomístných bojových JAS-39C a dva dvoumístné cvičně-bojové JAS-39D.

Podle informací na webu základny čeká čáslavské letiště brzy údržba a technická odstávka - a tedy i výluka letového provozu. Od 7. do 27. července se proto personál a technika přesunou na záložní letiště v Pardubicích.