„Německý Brod po celou svou historii těžil z toho, že ležel na křižovatce obchodních cest. Jenže v polovině 19. století jeho význam pomalu upadal. Aby město přežilo, byla pro něj dráha klíčová,“ vysvětluje historik.
Železnice se na dnešní Vysočinu dostala nečekaně rychle. Dráha spojující Prahu s Vídní přes Nymburk, Golčův Jeníkov, Německý Brod, Jihlavu a Znojmo se na jejím území začala plánovat teprve v roce 1868.
„Iniciativy se chopila soukromá společnost Rakouská severozápadní dráha. Souhlas se stavbou obdržela 8. října 1868,“ uvedl už dříve pracovník havlíčkobrodského okresního archivu Miloš Tajovský.
 |
Stavět se začalo v lednu 1869. Už po necelých dvou letech vyjel na trať první vlak s parní lokomotivou a jedním vagonem. Stalo se tak 18. listopadu 1870.
Na brodské nádraží ale ještě nedojel. Před Černým mostem tomu bránila poslední vyčnívající skála. Lokomotiva zůstala stát v místech dnešní staré Jihlavské ulice. „Sbíhali se k ní lidé z celého města, aby ten zázrak moderní techniky viděli na vlastní oči,“ popisoval Tajovský.
Na budované nádraží dojel až další vlak 24. listopadu. Vezl technickou komisi, která trať kontrolovala. Zprovoznění trati bylo povoleno, pravidelná doprava měla být zahájena 15. prosince. Kvůli nedokončeným prostorám nádražní budovy se však termín o týden posunul.
Budova se otevřela a provoz byl zahájen 22. prosince 1870.
„Byla to velká sláva. Železnice se do Brodu totiž dostala hlavně díky enormnímu úsilí místních, kteří o ni velice stáli a podíleli se na plánování i výstavbě,“ tvrdí Michal Kamp.
Jako v dobách, kdyby se okolo těžilo stříbro
Ve druhé polovině 19. století Německý Brod hospodářsky upadal. Pro tehdejší podnikatele a továrníky nebylo v konkurenci Čáslavi, Jihlavy nebo Žďáru nad Sázavou snadné do města přilákat nové pracovníky.
„Díky železnici se to podařilo. Rychlý rozvoj města na konci 19. století se dá srovnat s obdobím zlaté éry ve středověku při těžbě stříbra,“ přikyvuje Kamp.
„Ve městě vznikla řada továren, vyrostly nové bytovky, Brod se rozrůstal. Během půlstoletí se počet jeho obyvatel zvýšil až čtyřikrát na nějakých 15 tisíc. To vše spustila železnice,“ říká historik.
Domnívá se, že bez ní by Brod ještě dlouho stagnoval. Zvlášť v podmínkách Vysočiny, kde bývaly zimy tužší. I při mrazech a množství sněhu bylo na železnici - na rozdíl od jiné dopravy té doby - spolehnutí.
Veškeré výhody železnice se jen znásobily po zprovoznění dalších tratí. Nejprve hned v roce 1871 na Jihlavu a o pár měsíců později na Pardubice. V roce 1898 se začalo jezdit na Brno a o dalších sedm let později do Humpolce. Brod se tak stal jednou z nejvýznamnějších železničních křižovatek Česka, z níž vedou koleje do pěti různých směrů.
Nádražní budova stojí kolmo ke kolejím
Nádražní budova byla v době svého vzniku zcela odlišná od té, jakou znají dnešní cestující. Už tenkrát ale byla dvoupatrová zděná stavba podle návrhu architekta Carla Schlimpa postavena neobvykle kolmo ke kolejím, stejně jako je tomu dnes. Vybudována byla v historizujícím slohu, začátkem 20. století k ní bylo přistaveno asymetrické křídlo.
Zamlčené výročíAčkoliv kulaté výročí 150 let od zahájení pravidelné dopravy na jednom z největších železničních uzlů republiky by svádělo k myšlenkám pořádně tak významnou událost oslavit a připomenout, žádné veřejné akce se nekonají. Důvodem není nic jiného, než zhoršená situace ohledně epidemie koronaviru. „Vzhledem k těžko předvídatelnému vývoji epidemické situace v České republice nelze dopředu plánovat významnou oslavu zahájení provozu přes železniční stanici Havlíčkův Brod. Pokud se akce uskuteční, budeme veřejnost včas informovat,“ vzkázala mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. O výročí se však nikterak nezmiňují ani jiné organizace, žádným způsobem ho nepřipomínají ani webové stránky města. |
Stavba nové budovy architekta Jana Srny v bruselském stylu byla v těsném sousedství zahájena v roce 1972. Dokončena byla o osm let později a 12. prosince 1980 byla otevřena. Zajímavostí je, že zhruba půl roku, než byla původní budova zbourána, fungovaly obě dvě.
Významná železniční křižovatka je z Havlíčkova Brodu dodnes. I když její role v osobní přepravě po spuštění I. koridoru přes Českou Třebovou a Pardubice zeslábla. V rovinatém Polabí je pro dálkové spoje vhodnější výškové i směrové vedení trati, vlaky tam jezdí rychleji.
Havlíčkův Brod se proto více orientuje na nákladní dopravu. „Stanice je součástí Transevropské dopravní sítě TEN-T. Leží tak na páteřní síti nákladních železničních koridorů,“ uvedla mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová.
Podle ní je v současné době ve stanici Havlíčkův Brod evidováno 61 osobních vlaků výchozích a 61 osobních vlaků končících. Dalších 21 osobních vlaků v Havlíčkově Brodě zastavuje a míří dál. Jsou to vesměs rychlíky mezi Prahou a Brnem, případně Jihlavou.
„V Kraji Vysočina se jedná o železniční stanici s největším počtem vlaků i největším počtem nastupujících či vystupujících cestujících,“ upozornila mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová.
V Brodě po dlouhé době uvidí mezinárodní expresy
Dočasně svou prestiž havlíčkobrodská stanice zvýší od dubna příštího roku. „V souvislosti s modernizací I. železničního koridoru bude dálková osobní doprava částečně převedena z českotřebovské na havlíčkobrodskou trať,“ oznámila Pistoriusová.
Jak upřesnila mluvčí Českých drah, bude se tento přesun týkat i mezinárodních expresů. Milovníci železnic tak opět po dlouhých letech v Brodě uvidí například railjety pendlující mezi Prahou, Vídní a Grazem nebo spoje z Prahy do Budapešti.
Havlíčkův Brod je pro Správu železnic strategickým místem. V posledních letech investovala stovky milionů do modernizace nástupišť a výpravní budovy. Po roce 2023 by chtěla rekonstruovat celý železniční uzel.
Součástí prací bude vybudování ostrovního nástupiště u kolejí na Pardubice a prodloužení podchodu. V budoucnu má rovněž v Brodě vzniknout regionální dispečerské pracoviště, odkud bude řízena doprava do Humpolce a Ždírce nad Doubravou.
Své zázemí v podobě velkého depa mají v Havlíčkově Brodě i České dráhy. A i ony ho plánují výrazně modernizovat. „Je zde důležité regionální centrum pro údržbu vozidel. Počítáme s jeho dalším rozvojem,“ přislíbila Vanda Rajnochová.
