Výsadkáři ze Spelteru ukrývali zbraně v hrobkách, včelínech i hrázích

  17:32aktualizováno  17:32
Před 75 lety se v lese u Kramolína na Třebíčsku uskutečnil výsadek Spelter. Na pietním místě si výročí připomněli vojáci z náměšťské 22. základny vrtulníkového letectva i pamětníci a rodinní příslušníci výsadkářů. Nad místem shromáždění proletěl vrtulník a na poli přistáli výsadkáři.

Výsadek Spelter se uskutečnil v noci na 5. května 1944. Tvořili jej kapitán Břetislav Chrastina, rotný Jaroslav Kotásek, rotný Rudolf Novotný a četař Jan Vavrda.

„Památník výsadkářů jsme zde odhalili v roce 2011 a od té doby se zde každoročně scházíme, abychom uctili jejich odkaz a památku,“ řekla mluvčí náměšťské základny Štěpánka Tříletá.

Pietního setkání se zúčastnili také zástupci okolních samospráv a školáci z Myslibořic a Jaroměřic nad Rokytnou. Na setkání přijeli také Jaroslav Vavrda a Hana Vavrdová-Zelenková - syn a dcera Jana Vavrdy, četaře ze Spelteru.

„Co na tomto místě prožíváme? Zahořknutí. Že se komunistické bandě v padesátých letech podařilo zničit manželství našich rodičů a nás děti rozdělit. Tatínek byl v roce 1950 ve vězení. Komunisté likvidovali všechny zahraniční piloty a parašutisty, protože oni předtím žili ve svobodném světě a komunisté se báli, že by jim tady do toho kecali. Tatínek měl jako vojenský důstojník ve své kanceláři popelník vyrobený z granátů a za to byl obviněn a odsouzen za nedovolené ozbrojování,“ řekl Jaroslav Vavrda.

Výsadek byl úspěšný, i když ho od počátku provázela smůla

Jan Vavrda ve vězení zahájil hladovku, načež byl po roce z vězení propuštěn. Z armády, v níž ještě po válce sloužil, ho ale komunistický režim vyhnal.

Fotogalerie

„Vytvořil přitom například několik patentů, které se dodnes používají například při navigaci letadel. Měl smutný život: nemohl vykonávat své povolání, musel pracovat jako dělník, než si udělal při práci střední školu. Nemohl se s nikým stýkat, protože byl sledován, takže neměl ani žádné přátele. Tito lidé, kteří bojovali za naši svobodu, měli mít lepší život, ale vděku se nedočkali,“ mrzí Hanu Vavrdovou-Zelenkovou.

Na setkání dorazila také Věra Doleželová, dcera hajného Františka Vitouše na hájence Na Vostrých u Myslibořic, který parašutistům pomáhal. Díky konfidentům gestapo parašutisty na hájence vypátralo a obklíčilo. Přitom byl zastřelen Jaroslav Kotásek. Vavrda s Novotným a hajným Vitoušem z obklíčení stačili uprchnout.

Úkolem výsadku Spelter bylo podporovat a rozšířit činnost domácího protinacistického odboje. Výsadek byl úspěšný, ale od počátku byl také komplikovaný. Jednomu z parašutistů se při doskoku zamotal padák do větví, takže ho pak nebylo možné ukrýt. Kapitán Chrastina při brodění ztratil boty. Rozhodl se opatřit si jiné, od skupiny se oddělil a nikdy se k ní už nepřipojil. Později se přidal k partyzánům na Slovensku.

Odbojáři dokázali přijmout a ukrýt zásilky zbraní v tunách

Přestože byl výsadek zdařilý. „Tito lidé dokázali konsolidovat 218 lidí, kteří už byli předtím nějak organizováni v rámci odbojové organizace Obrana národa i nových spolupracovníků, zapojili je do odboje a dokázali je vyzbrojit,“ řekl ve svém proslovu velitel náměšťské základny Miroslav Svoboda.

Odbojáři s parašutisty dokázali přijmout zásilky zbraní řádově v tunách. „Vím, co to je přepravit takové množství materiálu za týden, ale nedovedu si to představit bez mechanizace a za jednu noc. Oni dokázali ukrýt materiál velice sofistikovaně v Domamili, v Babicích a v dalších okolních vesnicích. Zbraně schovávali u lidí, ve včelínech, v hrobkách, ve větvích stromů, v hrázích rybníků,“ připomněl Svoboda.

Připomněl i následný nástup padesátých let. „Oni za nás nasazovali své životy. A pak přišla nová moc, která si s lidmi, kteří stavěli tuto republiku na nohy, začíná vyřizovat své účty. Je to velice poučné memento, které je a zůstává v tomto kraji,“ dodal Svoboda.

Setkání se zúčastnil také badatel Vlastislav Janík, který se dlouhodobě výsadkem Spelter a na něj navázanou odbojovou organizací Lenka JIH zabývá.

„Unikátem Spelteru bylo, že si jeho členové sestavili vlastní amatérskou vysílačku, na které navázali spojení s Londýnem, a pak vykorespondovali shozy zbraní, předávali strategické informace zahraniční rozvědce. Druhým fenoménem je spolupráce této větve odboje s představiteli církve - pomáhali jim farář Benedikt Novoměstský, páter Jan Podveský, děkan Jan Opletal. Tito lidé věděli, že proti zlu přicházejícímu skrze nacismus a poté komunismus je potřeba bojovat stejnými prostředky, kterými sem toto zlo přichází,“ řekl Janík.

Nejčtenější

Noční obloha nad Českem se opět rozsvěcuje, jev lidé hlásí stále častěji

Noční svítící oblaka nad Jihlavou, jak je zachytil fotograf Petr Lemberk. Jde o...

Opět po roce mohli lidé na Jihlavsku v minulých dnech pozorovat zvláštní úkaz na letní obloze. Po setmění se část nebe...

Na farmu už ne! Pomohl mu slovenský parťák, teď se Nečas chystá na galeje

Martin Nečas ze Charlotte se raduje po zisku Calder Cupu.

Jako první se útočník Martin Nečas nedočkavě vrhl na kapitána Patricka Browna, jenž zrovna převzal Calder Cup pro krále...

Softbalisté nadějný náskok neudrželi, s Japonskem na MS padli

Momentka ze zápasu světového šampionátu softbalistů Česko - Japonsko

Čeští softbalisté neudrželi ve třetím utkání na mistrovství světa s Japonskem nadějný náskok 3:0 a s favoritem v...

Softbalisté důležitý souboj zvládli. Na domácím MS porazili Filipíny

Momentka z utkání Česko - Argentina na MS softbalistů.

Čeští softbalisté zvládli na mistrovství světa důležitý zápas s nejslabším celkem skupiny A. V havlíčkobrodské Hippos...

Pracujeme v postoji závodící Sáblíkové, líčí stavbař opravu mostu na D1

Stavbyvedoucí Radovan Hofírek stojí na jedné z šesti lávek, které se pohybují...

Monumentální stavba překlenující údolí řeky Oslavy ve Velkém Meziříčí budí pozornost už od svého vzniku. Loni na podzim...

Další z rubriky

Pracujeme v postoji závodící Sáblíkové, líčí stavbař opravu mostu na D1

Stavbyvedoucí Radovan Hofírek stojí na jedné z šesti lávek, které se pohybují...

Monumentální stavba překlenující údolí řeky Oslavy ve Velkém Meziříčí budí pozornost už od svého vzniku. Loni na podzim...

Milovník bonsají vytvořil z hromady kamení u domu japonskou oázu klidu

V zahradě Petra Havelky v Kněževsi je na každém kroku vidět patnáct let práce....

Kam ten soused pořád naváží tolik kamení, říkali si před pár lety lidé v Kněževsi na Žďársku. Teď už to vědí. Petr...

Zahrádkáři se marně brání výpovědím, Brod chce ze záhonků udělat parcely

Zahrádkářská kolonie Na Nebi v Havlíčkově Brodě (vlevo, vpravo je poslední...

Nájemníci zahrádkářské kolonie Na Nebi na severním okraji Havlíčkova Brodu nechtějí přijít o své zahrádky. Ohradili se...

Najdete na iDNES.cz